Kontrola rozpočtu EU nesmí být jen formální, instituce se mají poučit z chyb

zdroj: FreeDigitalPhotos.net/adamr

Proces discharge, tedy schvalování účetní závěrky unijních institucí, by neměl být omezen jedním rokem, ale měl by představovat běh na dlouhou trať. Instituce, jejichž hospodaření prochází kontrolou, by se měly z chyb poučit a do budoucna zlepšit svůj přístup k vynakládání peněz z rozpočtu EU. I na to upozorňuje zpráva o hospodaření Evropské komise, kterou nedávno schválili europoslanci.

Kontrola účtů unijních institucí by se neměla soustředit pouze na odškrtávání formálních pravidel. Je také potřeba hlídat, aby vynaložené investice z unijního rozpočtu dávaly smysl a přinášely kýžený efekt. Kromě odhalování chyb a nedostatků by proces discharge, jak se každoroční proceduře udělování rozpočtového absolutoria institucím EU v bruselské hantýrce říká, měl také přinášet doporučení, jak se s nimi propříště vypořádat a neopakovat je. Instituce by se tak postupně naučily, jak s rozpočtem EU zacházet co nejlépe.

Petr Zahradník: „Byla by škoda, kdyby instituce zprávu hodily za hlavu a už se jí nezabývaly.“

Takové je ve zkratce hlavní poselství zprávy, která se věnovala hospodaření Evropské komise (v roce 2014) a jejíž autorkou byla česká europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE). Evropský parlament ji odhlasoval na konci dubna.

Zda ono poselství zůstane jen na papíře, nebo se jím budou unijní instituce skutečně řídit, už zpravodajka ani Evropský parlament obecně v rukou nemají. Míč je nyní na straně Komise a členských států.

Přání otce myšlenky

Zpráva obsahuje doporučení a shrnutí toho, co je třeba udělat, vůbec poprvé v historii. Změnit zažitá pravidla daná zakládajícími smlouvami ale nebude snadné. Evropské instituce totiž nejsou vždy ochotny jít za jejich rámec a udělat něco navíc. „Je to takové přání otce myšlenky,“ říká ekonom a člen Hospodářského a sociálního výboru Petr Zahradník, který se na přípravě zprávy o hospodaření Evropské komise podílel. „Byla by škoda, kdyby instituce zprávu v momentě schválení hodily za hlavu a už se jí nezabývaly,“ řekl EurActivu.

Unijní instituce nejsou podle Zahradníka například zvyklé sledovat dopady investic. „Neumí to,“ řekl. Vysoce postavení úředníci či experti, kteří byli v průběhu discharge dotazováni na efekt konkrétních projektů podpořených z rozpočtu EU, často s odpovědí váhali, nebo odpovídali, že projekt byl bezchybný a v souladu s pravidly. „Jeho opravdový dopad ale vysvětlit nedokázali,“ dodal Zahradník.

Podobně dělalo potíže jednotlivým komisařům při prezentaci v europoslaneckém výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) vyjmenovat příklady dobré praxe při vynakládání peněz v konkrétních prioritách rozpočtu EU. „Ne všichni to uměli, protože jsou zvyklí si do Parlamentu chodit spíše pro kritiku a vysvětlovat míru chybovosti. Málokdo uměl začít opravdu pozitivně,“ řekla v nedávném rozhovoru pro EurActiv europoslankyně a místopředsedkyně výboru CONT Martina Dlabajová.

Budeme se více snažit

Proces udělování rozpočtového absolutoria je v Bruselu poměrně bedlivě sledován. „V letošním roce mám subjektivní pocit, že ten respekt je velký. I kvůli tomu, že podkladový dokument pro udělení účetní závěrky byl zpracován na jiné bázi, než jeho předchůdci,“ potvrzuje Zahradník.

Discharge si získala velkou pozornost zejména u Evropské komise. Krátce po schválení zprávy se její místopředsedkyně odpovědná za rozpočet EU Kristalina Georgieva nechala slyšet, že Komise bude k nakládání s penězi EU do budoucna přistupovat lépe. Report by měl vyjít na podzim.

Jak EurActivu potvrdil tým komisařky, Georgieva na přezkumu přístupu Komise k rozpočtu, pracuje už nyní. Příkladem je iniciativa „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“, která byla spuštěna na podzim loňského roku.

Georgieva se chce soustředit na celkem čtyři oblasti: za co a jakým způsobem jsou evropské peníze utráceny, jak probíhá jejich kontrola a jak jsou komunikovány přínosy rozpočtu EU.

Zda poselství zůstane jen na papíře, nyní záleží na Komisi a členských státech. Zpravodajka a ani EP to už v rukou nemají.

Podle ekonoma Zahradníka by také pomohlo, kdyby se Komise inspirovala i v jiných svých iniciativách. „V souvislosti s tzv. evropským semestrem (který pomáhá členským zemím lépe koordinovat hospodářské a fiskální politiky a politiky zaměstnanosti; pozn.red.) Komise úzkostlivě dbá na to, aby se členské státy chovaly nějakým způsobem. Má na to zavedený kalendář s přesně danými termíny a úkoly, jejichž dodržování a plnění striktně kontroluje. Podobný režim ale vůči institucím samotným neexistuje,“ vysvětlil redakci.

Rada je chladnější

Pravidelnou kontrolou hospodaření procházejí všechny instituce EU. V letošním roce tak měl Evropský parlament na stole více než pět desítek zpráv. Kromě Evropské komise a jejích výkonných agentur je podobným způsobem zkoumán například i samotný Parlament či Rada EU, která sdružuje členské státy.

Přístup institucí k procesu discharge je ale odlišný. „Komise letos vykazovala vůči závěrce potřebnou míru respektu. Objektivně je ale nutné současně připustit, že například ze strany Rady EU je tento postoj podstatně chladnější, což stále odráží poměr sil mezi institucemi EU,“ myslí si Zahradník. „Rada, jako bezkonkurenčně nejmocnější instituce EU si zkrátka tento ´nadhled´ může dovolit,“ dodal.

Lucie Bednárová