Konec výjimkám, šance na pokutu pro Francii za vysoký dluh rostou

Francois Hollande; zdroj: Rada EU.

Čtvrteční jednání Evropské rady se bude věnovat i ekonomické situaci eurozóny, jejíž motor se stále nedaří nahodit. Probírat se pravděpodobně bude i francouzský rozpočet, u něhož hrozí reálná šance, že ho Evropská komise vrátí do Paříže zpět k přepracování.

Časy beztrestného porušování rozpočtových unijních pravidel zřejmě končí. Naznačuje to projev německé kancléřky Angely Merkelové z minulého týdne v Bundestagu. „Všechny a ještě jednou zdůrazňuji všechny státy, musí respektovat pravidla posíleného Paktu růstu a stability,“ řekla předsedkyně CDU-CSU zákonodárcům. Jen tak podle ní může smlouva opravdu zajistit stabilitu a jistotu v eurozóně.

Reaguje tak na situaci, která v eurozóně rozhodně není novinkou – Francie se příští rok opět se svým dluhem nevejde do tříprocentního rozpočtového rámce. Členským státům i Evropské komisi ale už tentokrát zřejmě došla trpělivost – podle informací, které poskytly zdroje z této evropské instituce deníkům Wall Street Journal a Frankfurter Allgemeine Zeitung, její úředníci hodlají vrátit Francii rozpočet k přepracování. Francouzský premiér Manuel Valls přitom minulý týden prohlásil, že jeho sestavení je věcí Paříže a žádal, aby to bylo respektováno.

Deficit francouzského rozpočtu by se podle návrhu příští rok měl navýšit na 4,3 %. I když se i jiné země nedokážou vejít pod tříprocentní limit, jejich plánované rozpočty deficit snižují. Francie ale očekává dosažení požadovaného procenta deficitu až v roce 2017. „Čísla, o kterých se dozvídáme z Francie, nejsou příliš povzbudivá,“ řekl novinářům na tiskové konferenci minulý týden předseda Eurogroup Jeroen Dijsselbloem.

Francie Komisi rozpočet poslala k posouzení 15. října. Evropský exekutivní orgán svoje stanovisko vydá příští týden, 29. října. Pokud by deficit i po přepracování přesáhnul 3 % HDP, může při překročení deficitu v příštím roce dostat peněžitou pokutu až ve výši dvou desetin procenta svého HDP, což by v jejím případě znamenalo přes čtyři miliardy eur. Rozhodnutí závisí na Komisi. Pokud by ho chtěly členské státy odmítnout, musela by proti němu v Radě hlasovat kvalifikovaná většina.

Hlavy národních států se ještě v červnu shodly na nutnosti pravidla Paktu dodržovat. Systém schvalování rozpočtu Komisí zavedly státy eurozóny v roce 2011, aby se neopakovala situace, kdy se některé země se svými rozpočty utrhly ze řetězu.

Do řízení kvůli nadměrnému deficitu zahájila Evropská komise s Francií v roce 2009. Původně měla Paříž dostát rozpočtovým pravidlům do roku 2013, později ale získala ještě dvouroční odklad.

Konec výjimkám

Podle anotace jednání pro čtvrteční jednání Evropské rady by se mělo jednat o ekonomických otázkách a francouzský rozpočet pravděpodobně přijde na přetřes.

Proti dalším výjimkám pro Francii se budou stavět hlavně země, které samy kvůli krizi musely bolestivě škrtat, jako například Španělsko, Portugalsko nebo Estonsko. Jejich vlastní voliči budou volat po zásahu vůči Francii. Paříž se naopak bojí, že škrtání v rozpočtu by mohlo vyvolat větší odpor francouzské veřejnosti k Evropské unii.

Otázky vyvolává také ekonomická politika Itálie. I když v současné době s ní Komise nevede Řízení nadměrného deficitu, s rozpočtem pro příští rok do něj může spadnout. Podle Dijsselbloema ale v případě Říma nehrozí tak velký odklon od rozpočtových pravidel.

Na summitu se bude také jednat o současných ne příliš příznivých zprávách, které naznačují, že se ohlašovaný návrat růstu nemusí naplnit. Německá ekonomika proti poslednímu čtvrtletí klesla o dvě desetiny procenta, což se odrazilo i ve výrazném poklesu pražské burzy.

Autor: Jan Pavec