Konec regulací cukru: Budeme víc sladit za nižší cenu?

© Shutterstock / qoppi

Nižší ceny cukru, rozšíření plochy pro pěstování cukrové řepy, vyšší konkurence mezi evropskými cukrovary, méně byrokracie. Přesto cukr zůstane pod drobnohledem EU. Jaká opatření čekají pěstitele cukrovky, jak se producenti cukru připravují na konec cukerných kvót a proč se Česko nemusí obávat liberalizace trhu?

Od 1. října 2017 dochází k liberalizaci trhu s cukrem a ukončení výrobních a vývozních kvót na produkci cukru. Cukrovarnické podniky se tak již nebudou řídit podle limitů na množství cukru, který mohou dodat na evropský trh. Tím se jim otevřou nové příležitosti pro uplatnění, optimalizaci produkčních kapacit nebo redukci nákladů na výrobu.

Na druhou stranu může konec regulovaných limitů negativně ovlivnit konkurenceschopnost menších cukrovarnických závodů. Kdo nabídne víc cukru za nižší cenu, vyhraje.

Cukrovary navíc nebudou muset platit výrobní dávku z cukru (12 EUR/t), nebudou povinni hradit minimální cenu cukrové řepy jejím pěstitelům (26,29 EUR/t) a zanikne také řada dalších podpůrných částí systému. Farmáři, pro něž je produkce cukru vysoce nákladná, se proto obávají nestability na trhu s cukrem a častějších výkyvů výroby a ceny. Vyplývá to ze Situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství věnované cukru a cukrové řepě.

Z toho důvodu se i nadále bude sledovat vývoj produkce a cen na trhu prostřednictvím společné organizace trhu s cukrem. Před třemi lety se pod tímto systémem cukr připojil k takzvaným citlivým komoditám a oddělená platba od produkce cukru byla nahrazena dobrovolnou podporou vázanou na produkci. Jedná se o druh dotace pro zemědělce, kteří pěstují cukrovou řepu za účelem zpracování na cukr nebo kvasný líh.

Podle Státního zemědělského intervenčního fondu, který má správu evropských zemědělských dotací v ČR na starosti, s osvobozením cukru od restrikcí nekončí okamžitě původní legislativa, která se ke kvótám váže. Zásadní změnou je podle nich ukončení produkčních mezních hodnot cukru v ČR.

Zmírnění následků

Aby v Evropě nenastala obdobná situace s nadprodukcí, kterou jsme pozorovali před dvěma lety v případě ukončení kvót na mléko, pěstitelé cukrovky i cukrovary samotné přijímají předběžná opatření pro ochranu před svobodným tržním prostředím. Zda ale cukr čeká osud mléka, je nyní otázkou.

Produkce se totiž již několik let zvyšuje. Z letošních předběžných odhadů vyplývá, že se objem vyprodukovaného cukru v EU zvýší o 800 tisíc tun a dosáhne 12letého maxima 20 milionů tun. V ČR se loni vyrobilo 620 tisíc tun, což je nejvíce za posledních 30 let.

Podle Výkonného ředitele Svazu pěstitelů cukrovky Čech Jana Křováčka může Evropská komise přijmout stabilizační opatření na zmírnění následků konce kvót, prozatím prý ale situaci bedlivě sleduje.

Nedávno pouze Komise přijala akt, který posiluje vyjednávací pozici pěstitelů cukrovky při uzavírání dodavatelských dohod s výrobci cukru. Od října si totiž budou muset cukrovarnické podniky s pěstiteli cukrovky dohodnout ceny mezi sebou.

© Shutterstock / Africa Studio

© Shutterstock / Africa Studio

Pomoc se snížením negativních dopadů volného trhu může také dobrovolná podpora vázaná na produkci, kterou ČR jako jedna z 10 zemí Unie využívá pro ustálení cukrovarnického sektoru a předcházení krizím.

Cukrovar Vrbátky se na ukončení kvót připravuje již několik let. Vedoucí obchodního oddělení Cukrovaru Vrbátky Tomáš Kovařík vysvětlil EurActivu, že podnik v minulých letech modernizoval strojní zařízení a navyšoval kapacitu zpracování řepy.

Největší česká cukrovarnická a lihovarnická Společnost Tereos TTD ČR rovněž uvádí, že se na liberální prostředí připravovala investicemi do snižování energetických, logistických a fixních nákladů. Plánuje také rozšířit vývoz do evropských zemí, který byl dosud kvůli kvótám omezen.

Větší objem, nižší cena

Největší obavy kolem konce kvót panují v souvislosti se zvyšováním produkce a poklesem cen cukru. Kilo cukru je dnes možné v českých obchodech sehnat za zhruba 20 korun.

Minimální cena cukrové řepy je od roku 2009 neměnná a dosahuje 26,29 eur za tunu. Od října si budou muset cukrovarnické podniky s pěstiteli cukrovky dohodnout ceny mezi sebou. Kovařík z Cukrovaru Vrbátky odhaduje, že cena cukru poklesne o více než 30 %. Obává se také nestability trhu s cukrem v celé EU během roku 2018.

Ředitel Svazu pěstitelů cukrovky Čech objasnil EurActivu, že cena cukru již nyní klesá. Z důvodu navýšení plochy a úrodného ročníku očekává nadbytek cukru.

Plocha pro pěstování cukrovky se v letošním roce zvýšila o 16-17 procent v rámci EU, v ČR to bylo o 10 procent – podle statistik z 53,6 tisíc hektarů na téměř 61 tisíc hektarů sklizňové plochy řepy.

„Produkce v budoucích letech určitě mírně poroste, ale ceny budou spíše nižší a ekonomika a rentabilita produkce spíše slabší. Důležitý bude objem produkce,“ upřesňuje Křováček.

Krováček: Produkce v budoucích letech určitě mírně poroste, ale ceny budou spíše nižší a ekonomika a rentabilita produkce spíše slabší. Důležitý bude objem produkce.

Evropská komise také očekává nárůst produkce cukru, a to o 5 procent, respektive zhruba o 1 milion tun. Podobný osud se nevyhne ani izoglukóze, pro kterou regulované limity rovněž koncem září skončí. Ta je významným sladidlem zejména v regionech, které se potýkají s nedostatkem cukru (například v Bulharsku nebo Maďarsku).

V souvislosti se zvýšenou soutěží na evropském cukerném trhu skončí podle Křováčka ty nejslabší cukrovary, které se nebudou schopny vyrovnat s nárůstem konkurence. Zároveň zdůrazňuje, že ČR mezi nimi nebude. Domnívá se však, že bude záležet na možnostech úspor na nákladech u cukrovarů a pěstitelů cukrovky.

„Při produkci 650 až 700 tisíc tun cukru a spotřebě 370 až 400 tisíc tun Česko určitě zůstane soběstačné ve výrobě bílého přírodního sladidla,“ dodává ředitel Svazu pěstitelů cukrovky Čech.

Pozitivní výhledy konce cukerných kvót

I ministr zemědělství Marian Jurečka doufá v pokračování pozitivního vývoje českého cukrovarnického sektoru do budoucna. „Věřím, že i neregulované tržní prostředí dosavadní výsledky v pěstování cukrové řepy a ve výrobě cukru potvrdí, a že příznivou bilanci výroby cukru se i nadále podaří udržet,“ oznámil ministr v tiskové zprávě k ukončení evropských kvót na cukr.

Na letošním agroveletrhu Země živitelka však Jurečka upozornil, že se prozatím nedá odhadnout, co ukončení kvót způsobí. „Určitě k nějakému výkyvu dojde. Jak velkému, to se ale dnes nedá určit,“ říká.

Krováček: Producenti cukrovky a cukru v západní Evropě budou očekávat, že ti nejslabší neobstojí a odpadnou, ČR to ale nebude.

Ministerstvo zemědělství také oznámilo, že se s koncem regulací sníží administrativní zátěž zhruba o 40 procent, protože již nebude nutné hlásit některé informace k Evropské komisi. Nadále bude nezbytné poskytovat údaje o dodávkách, cenách, produkci, sklizni a zpracování průmyslového cukru.

Evropské komise navíc požaduje monitorovat průměrnou cenu cukrové řepy, odhad a konečnou plochu cukrové řepy k výrobě bioethanolu a množství vyrobeného bioethanolu. Komise se totiž obává, že po zrušení povinnosti užívat nadprodukci cukru na biopaliva, poklesne užití cukru na výrobu bioethanolu.

Jurečka: Věřím, že i neregulované tržní prostředí dosavadní výsledky v pěstování cukrové řepy a ve výrobě cukru potvrdí.

Zvýší se také vývoz evropského cukru mimo území EU. Francouzští pěstitelé cukrové řepy odhadují, že z dnešní celounijní vývozní kvóty, která činí 1,35 milionů tun cukru exportovaného každý rok, se objem exportu zvedne až na 2 miliony tun. Snahou je především vyrovnat se světovým cenám a vyššímu dovozu cukru do EU ze třetích zemí.

Jiným pozitivním dopadem může být nárůst zaměstnanosti v cukerném sektoru, zejména ve venkovských oblastech.

Sedmička v Česku

EU je sice největším producentem cukrové řepy na světě, její podíl však představuje pouze pětinu světové produkce cukru. 80 procent pochází z cukrové třtiny, která se pěstuje zejména v Brazílii, střední Americe a jižní a jihovýchodní Asii. EU je zároveň jeden z největších importérů cukrové třtiny.

To by se ale mohlo po konci regulovaného systému změnit. Evropská komise totiž doufá v postupné vyrovnávání světových a evropských cen cukru. Tím by se omezil zahraniční dovoz komodity na evropský trh, protože EU se stane méně atraktivní exportní destinací. Dochází zároveň k tomu, že ve světě roste spotřeba cukru, a naopak Evropané čím dál tím méně konzumují sladké.

V EU dnes působí zhruba 145 tisíc pěstitelů cukrové řepy ve 20 členských státech. Mezi hlavní evropské pěstitele a producenti cukru patří Francie, Německo, Polsko a Velká Británie.

V Česku se v pěti cukrovarnických podnicích se sedmi závody vyprodukuje sedmé nejvyšší množství cukru v EU. Dle konečných údajů Listů cukrovarnických a řepařských z poloviny září vyplývá, že v letošním hospodářském roce 2016/2017 bylo 3 728 tisíc tun řepy od 867 českých pěstitelů zpracováno na cukr.