Rozhodnutí Angely Merkelové odejít z čela CDU nebude mít bezprostřední vliv na postoj Německa v diskusích na úrovni EU, myslí si odborníci. Posun na německé politické scéně se ale nejspíš promítne do vnímání a výsledků voleb do EP.
K plánovanému odchodu dlouholeté německé kancléřky Angely Merkelové z vedení její křesťanskodemokratické strany (CDU) se vyjádřilo několik odborníků. „Je to proces, který se dal čekat. Dříve nebo později k tomu muselo dojít,“ míní politolog Bernard Steunenberg z univerzity v nizozemském Haagu.
Merkelová podle něj i poté, co se rozhodla neucházet se v prosinci znovu o vedení CDU, zůstává dalších několik let německou kancléřkou a tedy i klíčovou politickou figurou na evropské scéně. „Její možnosti na evropské politické scéně už jsou omezené delší dobu, a to dlouhodobou nestabilitou její současné vlády,“ připomíná Steunenberg.
Šance dalších zemí převzít iniciativu?
Podle Steunenberga je však třeba podívat se také do dalších zemí. Británie možná směřuje k tvrdému brexitu, ve Francii má potíže prezident Emmanuel Macron, který u mnoha svých evropských plánů spoléhá na podporu Německa. „Oslabení Merkelové možná znamená větší roli pro ostatní, ale rozhodně ne konec role Německa a německého vlivu v Evropě,“ poznamenal nizozemský politolog.
Podle českého europoslance z ODS Jana Zahradila (ECR) je ovšem stávající dění v Berlíně „tektonickým posunem v německé a potažmo evropské politické krajině“, kdy se dlouhou dobu výrazné politické síly ocitají v krizi. Je podle něj zřejmé, že pozice Merkelové je nyní oslabená a stává se z ní v politickém smyslu „chromá kachna“.
The last one of “Maastricht” integrationist generation, @AngelaMerkelCDU, swept by tectonic change in #EU political landscape. Different paradigm and new approach in Europe desperately needed.#anotheronebitesthedust
— Jan Zahradil (@ZahradilJan) October 29, 2018
Když oznámila svůj odchod, začnou se podle něj politici orientovat jiným směrem. „Myslím, že toho nejvíc bude chtít využít pan Macron, který se bude chtít stylizovat do nové, budoucí tváře Evropské unie. Zda se mu to podaří, to je jiná otázka,“ podotkl Zahradil s poukazem na květnové evropské volby, které ukážou reálnou míru jeho podpory.
Podle něho je otevřené, jak dalece se Merkelové podaří ovlivnit prosincový výběr nástupce v čele německých křesťanských demokratů. Její odchod z čela CDU a osobnost nového stranického šéfa může mít podle Zahradila vliv i na dění v Evropském parlamentu, až občané zemí bloku zvolí nové europoslance.
„CDU je osou Evropské lidové strany (EPP) a pokud bude v krizi, bude to krize i pro EPP,“ dodal. Podobný vývoj může podle něj oslabit i pozici Němce Manfreda Webera, který se chce příští týden v Helsinkách ucházet o post vedoucího kandidáta frakce v evropských volbách, a tedy i možného budoucího šéfa Evropské komise.
„Veteránka“ Merkelová
Julian Rappold z bruselského Centra evropských politik (EPC) připomněl, že Merkelová je z nynějších členů Evropské rady nejdéle sloužící šéfkou vlády. „Má dobré znalosti toho, jak summit funguje, často jsou oceňovány její vyjednávací schopnosti. Vlastně také dává EU jakýsi pocit stability,“ připomněl. Zároveň je ale podle něj pravděpodobné, že při klidném předání moci v Berlíně se postoj Německa vůči EU nijak dramaticky nezmění. „A v nejbližší době nebudou nejspíš ani žádné zásadní změny v německém přístupu ke klíčovým unijním otázkám,“ podotkl.
Podle Rappolda bude ale zajímavé sledovat, jak rozhodnutí Merkelové ovlivní květnové výsledky CDU v eurovolbách či v dalších hlasováních. „Zda to přinese vyšší podporu, zda voliči ocení možný posun strany víc doprava,“ podotkl politolog. Jestli po evropských volbách CDU uspěje a dostane Manfreda Webera do čela Evropské komise se podle něj nyní nedá odhadnout vzhledem ke komplexnosti budoucích vyjednávání.
