Konec doby klecové podpořilo v občanské iniciativě více než 1,6 milionu Evropanů

[© Shutterstock/108MotionBG]

Holé přeplněné klece a jiné nevhodné prostory pro chov hospodářských zvířat, které neumožňují slepicím, králíkům, prasnicím nebo telatům dostatečný pohyb, se v celé Unii mohou stát minulostí. Požaduje to největší evropská občanská iniciativa, která po roce končí se sběrem podpisů.

Stísněným klecím pro hospodářská zvířata možná do budoucna odzvoní napříč celou Evropskou unií. Evropskou komisi o to nyní žádá více než 1,6 milionu občanů ze všech 28 členských států v další úspěšné evropské občanské iniciativě, již páté v řadě, které se během 12 měsíců podařilo dosáhnout požadovaného jednoho milionu podpisů z alespoň 7 unijních zemí (jedné čtvrtiny členských států). Je ale vůbec první iniciativou, která má tak rekordní dosah. Ve 21 unijních zemích totiž překročila požadovanou minimální hranici počtu podpisů, která se v každém státě liší.

„Jsme nesmírně hrdí na toto společné vítězství. Zisk více než 1,5 milionu podpisů znamená, že evropské instituce nemohou ignorovat jasný důkaz toho, jak důležitá je ochrana hospodářských zvířat pro občany EU,“ uvedla k úspěchu Romana Šonková, česká zástupkyně mezinárodní organizace Compassion in World Farming (CIWF, Soucit ve světovém zemědělství), která byla hlavním iniciátorem návrhu. Šonková je také jednou ze sedmi členů občanského výboru ustaveného pro samotnou iniciativu.

Z České republiky iniciativu podpořilo zhruba 50 tisíc občanů.

✌️✌️✌️✌️✌️ZVLÁDLI JSME TO ✌️✌️✌️✌️✌️Víc jak 1,5 MILIONU lidí dalo svůj hlas iniciativě #KonecDobyKlecové. Až se klecové…

Geplaatst door Compassion in World Farming Czech Rep. op Woensdag 11 september 2019

Úspěch iniciativy leží v masové podpoře

Roční sběr podpisů skončil minulou středu o půlnoci, milionu podpisů už ale iniciativa dosáhla na počátku června letošního roku. Samotní předkladatelé se ale svého úsilí v tomto bodě nevzdali a pokračovali dále v hledání podpory až do minulého týdne.

„Boj za vysvobození zvířat z klecí nekončí. Podpisy budeme sbírat až do 11. září, kdy vyprší stanovená roční lhůta. Čím víc nás bude, tím spíš přesvědčíme evropské instituce, že si evropští občané skutečně přejí ukončit dobu klecovou pro všechna hospodářská zvířata,“ uvedla v červnu ředitelka kampaní CIWF Emma Slawinskiová při dosažení milionové hranice.

Za úspěchem iniciativy může stát počet podporovatelů nebo série aktivit, která se v průběhu roku konala po celé Unii. Podle organizátorů petice se totiž jedná o historicky největší kampaň za zlepšení životní pohody hospodářských zvířat. Iniciativu postupně zaštítilo až 170 organizací na ochranu zvířat, životního prostředí a práv spotřebitelů z celé Evropy, mezi nimi i 10 českých. Svou podporu iniciativě vyjádřila také řada europoslanců, národních politiků nebo jiných veřejně známých osob včetně těch českých.

Kolem iniciativy se podle organizace CIWF zvedla také vlna mimořádného mediálního zájmu na mezinárodní úrovni a rovněž na sociálních sítích.

Od loňska pak samotní organizátoři uspořádali celou řadu veřejných akcí, zveřejnili nové tajné průzkumy v chovech telat, králíků a prasnic v klecích a představili nový projekt digitální kampaně s názvem Cage Fighter – Bojovník proti klecím, který umožnil lidem vytvořit si vlastní internetovou stránku pro sběr podpisů.

„Boj za vysvobození zvířat z klecí ještě nekončí. Nyní je čas, aby evropské instituce provedly změny, které občané požadují: Krutost klecových velkochovů už nebudeme dále tolerovat,“ dodala Šonková.

Konec klecových chovů v EU? Slepice trpí, tvrdí aktivisté a v petici sbírají podpisy

V Česku se v klecích chová asi 88 procent slepic. Přitom z průzkumů vyplývá, že zákaz klecových chovů podporuje většina Čechů. Nová petice za ukončení těchto praktik má za cíl změnit legislativu v celé Evropské unii.

Osud iniciativy je nyní v rukou Komise

Konečný součet podpisů se ještě může změnit. Nyní se totiž musí spočítat všechny podpisy z online databází a papírových formulářů a předat je odpovědným úřadům v jednotlivých členských státech k ověření.

„V ČR podpisy ověřuje ministerstvo vnitra. Úřady mají 3 měsíce na to, aby nám oficiálně sdělily konečný počet hlasů, který teprve potom předáme Evropské komisi,“ vysvětlila serveru EURACTIV.cz česká zástupkyně iniciativy Šonková.

Další osud petice pak tedy bude ležet v rukou Komise. Ta má tři měsíce na to, aby se k návrhu vyjádřila, nemá ale povinnost na základě ní předložit legislativu. K tomu ve svém stanovisku došel na konci červenci také český generální advokát u Soudního dvora EU Michal Bobek v případu jiné úspěšné občanské iniciativy „Jeden z nás“ z let 2012-2014. V žalobě se její předkladatelé dožadovali na základě občanské iniciativy předložit legislativní návrh ze strany Komise, která tak ale neučinila.

Podle generálního advokáta by povinnost Komise reagovat na občanskou iniciativu návrhem právního předpisu překračovala dosavadní pravomoci Evropského parlamentu nebo Rady, které stejně jako občané mohou Komisi požádat o nový předpis EU, je ale pouze na unijní exekutivě, zda jim vyhoví. Ani sám Soudní dvůr podle advokáta Bobka nemůže do této výlučné pravomoci Komise zasahovat. Je to poprvé, co se Soud touto otázkou zabývá. Stanovisko generálního advokáta je sice nezávazné, Soud se jím však většinou řídí.

https://twitter.com/ciwf/status/1172086198149558272

Iniciátoři návrhu na zrušení nevhodných klecových podmínek již den po ukončení sběru podpisů, minulý čtvrtek, zaslali nové předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové dopis, v němž ji urgují k celoevropskému zákazu klecových chovů.

„Očekáváme, že nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nastaví svěží a progresivní tón a ukáže světu, že EU je skutečným lídrem v ochraně životních podmínek hospodářských zvířat. Nyní je ten pravý čas, kdy by EU měla poslouchat své občany a jednou pro vždy ukončit využívání krutých a zastaralých klecí pro zvířata,“ vyzvala Unii šéfka bruselské kanceláře organizace CIWF Olga Kikouová.

V úsilí celé kampaně by jim od listopadu mohla pomoci i česká eurokomisařka Věra Jourová. Bude-li totiž schválena Evropským parlamentem (EP), do její agendy pro „hodnoty a transparentnost“ by měla podle pověřovacího dopisu spadat i otázka evropské občanské iniciativy.

„Problematiku chovu a welfare neboli životní pohody zvířat má na starosti komisař pro zemědělství a rozvoj venkova a komisař pro zdraví a bezpečnost potravin. Paní Jourová, bude-li schválena EP, by se mohla naší iniciativou zabývat až v pozdější fázi projednávání. V tom případě se budeme snažit získat její podporu,“ upřesnila na dotaz redakce Šonková.

Určitou překážkou ale může být, že hlavní organizátor iniciativy, nevládní organizace CIWF, pochází z Velké Británie, která je nyní na odchodu z Unie, ačkoliv finální datum brexitu zatím není zcela jasné. Šonková ale tyto obavy vyvrátila.

„Už delší dobu máme kanceláře a zastoupení v mnoha dalších zemích zejména v EU, ale také v USA a v Číně. Před několika lety byla zřízena i kancelář přímo v Bruselu, takže brexit rozhodně osud iniciativy nijak negativně neovlivní,“ dodala.

Nynější klecová situace v Unii

Podle organizace CIWF dnes více než 300 milionů slepic, králíků, křepelek, prasnic, hus, kachen a telat žijí téměř po celý svůj život ve stísněných klecích různého typu napříč Unií. Schůdnější alternativy už ale přitom existují a mohou být i ekonomicky výhodnější.

Jak ale redakci dříve upozornila předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá, alternativy klecí mohou být rovněž problematické.

„Tisíce slepic na jednom místě nemají jasně danou hierarchii a dochází k jejich vzájemným útokům a následnému kanibalismu. Úhyny v podlahových systémech jsou podstatně větší než v klecích, což potvrzují i různé vědecké studie,“ vysvětlila Dlouhá s tím, že vejce vyprodukovaná v těchto systémech jsou mnohem více kontaminována mikroby z podestýlky.

EU již v několika oblastech ochrany zvířat přijala během posledních dvanácti let několik legislativních kroků. V roce 2007 byl částečně zakázán chov telat v bednách, v roce 2012 musely být v členských státech nahrazeny obyčejné (bateriové) klece pro nosnice tzv. obohacenými. Od roku 2013 platí v EU částečný zákaz pro stání prasnic a od roku 2021 by se ve všech biochovech po celé Unii neměly využívat vůbec žádné klece.

Kromě toho, členské státy od některých nevhodných chovatelských praktik samy ustupují. Například v Lucembursku již byly zcela zakázány obohacené klece. K tomu by mělo dojít po roce 2020 také v Rakousku nebo Německu. V polovině příštího desetiletí by měly v Belgii a Německu skončit také klece pro králíky. Klece pro prasnice rovněž již neexistují ve Švédsku nebo Spojeném království.

Ke členským státům se podle nevládní organizace CIWF přidávají dále velké obchodní a potravinářské koncerny. Například McDonald´s bude od roku 2025 využívat pouze vejce z volných chovů. Podobné rozhodnutí přijala také firma Danone, Nestlé nebo Lidl.

Česko zaostává ve zlepšování klecových chovů. Alternativy už přitom existují

Většina slepic, králíků či křepelek stráví téměř celý svůj život v kleci. Situace se mezi státy EU liší, některé již takové chovy zcela zakázaly, jiné to plánují. Přestože Česko plní evropskou legislativu, má ještě co dohánět.

Takové změny totiž zřejmě vyžadují i sami zákazníci. Podporu zákazu nevhodných klecových chovů totiž občané nevyjádřili pouze svými podpisem evropské petice, ale ukazují to také různé průzkumy. Z posledního průzkumu Eurobarometru vyplývá, že 94 % Evropanů považuje ochranu dobrých životních podmínek zvířat za důležitou a 82 % si myslí, že by si hospodářská zvířata zasloužila lepší chovné prostředí. Podle CIWF by to zároveň přispělo k boji s klimatickými změnami, k produkci kvalitnějších potravin a k větším příležitostem pro menší farmy.