Kompenzace z volných emisních povolenek se ČR zamlouvají, NGOs vyzývají k opatrnosti

zdroj: Evropská rada

V Bruselu se v noci podařilo uzavřít velký kompromis, ze kterého mohou mít větší radost novější členské státy. Klimaticko-energetické cíle by totiž neměly omezovat právo států na vlastní energetický mix. Méně vyspělé země navíc na modernizaci energetiky získávají další finanční prostředky. Nevládní organizace jsou zklamané a upozorňují na špatné zkušenosti ze současného nastavení.

Po dlouhém nočním jednání se evropským prezidentům a premiérům podařilo dohodnout na nových evropských klimaticko-energetických cílech, které bude muset EU plnit v následující dekádě.

Dohoda nakonec obsahuje všechny čtyři navrhované cíle:

  • snížení emisí CO2 (40 %)
  • zvýšení podílu obnovitelných zdrojů (celoevropsky 27 %)
  • zvýšení energetické účinnosti (indikativní cíl 27 %, po přezkumu v roce 2020 se může zvýšit na 30 %)
  • posílení vzájemného propojení přenosových sítí (10 % s výhledem na 15 %)

V příštím roce tak bude moci nová Evropská komise Jean-Clauda Junckera navrhnout konkrétní předpisy, které budou členské státy společně s Evropským parlamentem schvalovat a přejímat do svých národních legislativ.

Ekologické organizace a firmy zaměřené na zelené technologie ovšem neskrývají své zklamání – cíle jsou podle nich příliš nízké. Závazný je pro členské země navíc jen cíl pro snižování emisí.

Výsledná dohoda je totiž kompromisem mezi rozdílnými pozicemi dvou bloků – států, které požadovaly vyšší závazky, a zemí, které požadovaly opatrnější přístup. To byly především středoevropské země včetně Česka.    

Brzda pro zelený rozvoj

„Evropští lídři schválili snížení emisí, které není v souladu ani s doporučením vědců, ani s předchozími dohodami na evropské úrovni. Nízký cíl navíc komplikuje vyjednání smysluplné globální dohody, která má být přijata příští rok na klimatické konferenci OSN v Paříži,” upozornila koordinátorka Klimatické koalice Barbora Urbanová.

„EU zmáčkla tlačítko pause na budování energetické nezávislosti na fosilních palivech, neboť výsledná klíčová opatření jako posilování obnovitelných zdrojů nebo snižování spotřeby jsou vágní a nezávazná. V příštím desetiletí se již OZE obejdou bez současné formy podpory, takže jejich omezování nedává smysl,“ sdělil médiím Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

„Když cíl není povinný, je to trochu protimluv. Protože takový cíl nemusí nikdo dodržovat.  Stavebnictví a podniky v tomto perspektivním a rostoucím odvětví naopak potřebují jistotu, potřebují vědět, kam se výhledově ubírat,“ poznamenal k tomu ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.

Povolenky zdarma

Nevládní organizace varují před využíváním volných emisních povolenek, které mají méně vyspělým členským zemím kompenzovat náklady na plnění ambiciózních závazků. Jejich množství má být zvýšeno o 10 %. V závislosti na cenách povolenek tak Česko může v příštím desetiletí odhadem získat 50 až 70 miliard korun.  

„Nové předpisy musí skoncovat s tím, že se znečišťovatelům v energetice a průmyslu povoluje jízda načerno,“ řekla médiím šéfová bruselské kanceláře Greenpeace Mahi Sideridouová.

Existují prý totiž důkazy o tom, že v některých středoevropských zemích se dosavadní podpůrné mechanismy někdy využívaly pro uhelné elektrárny, i když by měly sloužit k investicím do čistých technologií.   

Úspěch střední Evropy

Česká republika ovšem může být spokojená. Společně s dalšími zeměmi střední Evropy se jí podařilo prosadit méně ambiciózní cíle, které by neměly dávat evropské regulaci možnost zasahovat do složení energetického mixu.

"Kompromis poskytuje jistotu pro ochranu životního prostředí a snižování emisí skleníkových plynů, ale také dává šanci na udržení konkurenceschopnosti průmyslu," řekl premiér Bohuslav Sobotka novinářům. Dohoda podle něj respektuje priority České republiky. Navýšení prostředků pro energetickou modernizaci Česko také vítá.

Náklady na investice do zmíněné modernizace se prý budou pohybovat ve stovkách miliard korun. „Jsou to ale investice, které by musely přijít stejně,“ řekl premiér, podle kterého přispěje zelenější ekonomika ke konkurenceschopnosti České republiky.

Autor: Adéla Denková