Reforma telekomunikací: státy chtějí nezávislost, europoslanci levnější volání

mobile

shutterstock_478345600

Evropskou komisi čeká v příštích měsících tuhý boj za prosazení ambiciózní reformy telekomunikací v EU. O její podobě před nedávnem začal jednat i Evropský parlament a Rada EU a prozatím se zdá, že Komise bude muset své názory přehodnotit. Členským státům se nelíbí zejména snahy o větší centralizaci. Europoslanci zase chtějí více výhod pro spotřebitele.

Tři hlavní instituce EU, tedy Evropský parlament, Evropská komise a Rada EU se před nedávnem pustily do tzv. trialogu ohledně přijetí ambiciózního telekomunikačního balíčku. Převratnou reformu telekomunikací Komise navrhla již na podzim minulého roku a nyní se na její podobě musejí s komisaři shodnout jak europoslanci, tak členské státy. A zdaleka ne všechny návrhy jsou přijímány pozitivně.

Příkladem jsou například úvahy o centralizaci dohledu nad telekomunikacemi v EU. Součástí balíčku je totiž i snaha o posílení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC). Jeho cílem má být zajištění jednotného uplatňování předpisů pro elektronické komunikace v zemích EU, a to například šířením osvědčených postupů a vydáváním pokynů a stanovisek.

S touto částí mají ale problém nezávislé národní regulační úřady, které o větší centralizaci a posilování orgánu BEREC nechtějí příliš slyšet. To se potvrdilo i během konference pořádané Asociací provozovatelů mobilních sítí (APMS), která se konala na konci října v Praze a jejímž tématem byl zejména nový Evropský kodex elektronických komunikací, který je jednou ze součástí navržené reformy.

„Komise se snaží o to, aby se z BERECU postupně stala agentura pod jejím vedením. To nepreferujeme, protože si myslíme, že dosavadní model vnitrostátních regulátorů osvědčil v praxi svoji funkčnost a není zapotřebí, aby existoval hlavní evropský regulátor, jednotný orgán, který by měl hodně pravomocí,“ uvedl během konference zástupce ředitele odboru elektronických komunikací z ministerstva průmyslu a obchodu Vilém Veselý.

„Národní regulátoři znají místní pravidla velmi dobře a jsou schopni do nich zasahovat. BEREC nyní slouží jako organizace konzultačního charakteru s vysoce kvalitními odbornými vstupy, vydávají velmi odborná stanoviska k problémům. Takto bychom to chtěli i zachovat,“ dodal.

Veselý: Není zapotřebí, aby existoval hlavní evropský regulátor, jednotný orgán, který by měl hodně pravomocí.

Boj za levnější mezinárodní hovory teprve začíná

Evropský parlament se zase snaží navrženou reformu poupravit ve prospěch spotřebitelů. Důkazem je mimo jiné návrh na regulaci cen mezinárodních hovorů v rámci EU. Zrušení poplatků za roaming by podle europoslanců mělo být jen začátkem boje za levnější volání do zahraničí.

„Zrušení roamingu je bezpochyby skvělá věc, ovšem v řešení problému jsme zůstali na půl cesty. Při volání třeba z dovolené v Chorvatsku domů již dnes extra příplatky sice neplatíme, opačným směrem to ovšem neplatí. Z Čech do jiných zemí EU voláme leckdy i za 30 korun za minutu,“ řekla EurActivu místopředsedkyně výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Dita Charanzová (ANO, ALDE), která tuto myšlenku v Parlamentu prosazuje.

„Dvě různé ceny za volání na jednu vzdálenost jsou z mého pohledu zcela absurdní,“ dodala.

Charanzová: Zrušení roamingu je bezpochyby skvělá věc, ovšem v řešení problému jsme zůstali na půl cesty.

Smysl nové iniciativy je tedy jasný – snížit ceny hovorů (včetně SMS a mobilního internetu) při volání z České republiky do jiného členského státu EU. Na začátku října s návrhem Charanzové vyslovily souhlas jak výbor pro průmysl, tak výbor pro vnitřní trh. Ještě před začátkem listopadu se pak k nápadu regulovat ceny mezinárodních hovorů přiklonil i celý Evropský parlament.

Návrh Charanzové podporuje mimo jiné i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).

„Vidím v tom další krok, jak ještě více posílit práva spotřebitelů v celé EU, protože tyto poplatky představují jen překážku ve volném obchodu. Čeští operátoři vlastně jen obcházejí nařízení a snaží se více vydělat,“ dodal.

S tím však nesouhlasí zástupci operátorů. „Vždy, když se něco reguluje, tak prvním krokem musí být analýza trhu. A ten trh musí být nějakým způsobem poškozený,“ zdůraznil v rozhovoru pro Aktuálně.cz výkonný ředitel APMS Jiří Grund.

„V České republice jsou přibližně 2 % uživatelů, kteří využívají mezinárodní hovory. A většinou to jsou firmy,“ připomněl a zároveň dodal, že v tomto ohledu mají zákazníci i mnoho jiných možností, jak do zahraničí volat, a to například pomocí služeb WhatsApp, Viber nebo Skype.

„V tomto odvětví funguje konkurence velmi silně,“ uvedl.

Zdechovský: Vidím v tom další krok, jak ještě více posílit práva spotřebitelů v celé EU.

Dalších deset let jednání?

Poslanci na vysoké poplatky za volání do zahraničí upozornili Evropskou komisi již minulý rok. Konkrétní kroky však Parlament navrhl až nyní.

„Návrh byl předložen Evropským parlamentem k projednání v rámci telekomunikačního balíčku. Parlament svou pozici schválil na říjnovém zasedání, od 25. října pak začal o celém telekomunikačním balíčku včetně mých návrhů jednat tzv. trialog,“ upřesnila Charanzová.

„Předpokládám, že toto jednání bude trvat minimálně do jara příštího roku. Dohoda by měla být na stole v dubnu či květnu 2018, následně o ní bude hlasovat Parlament. Uvidíme ale, jak se k problému postaví členské země, tedy Rada EU. To dosud není zcela čitelné,“ dodala.

Grund: V České republice jsou přibližně 2 % uživatelů, kteří využívají mezinárodní hovory. A většinou to jsou firmy.

A kdy můžeme levnější volání do zahraničí očekávat? Podle Zdechovského to nepůjde rychleji než v roce 2020. „Do května chce mít Parlament dohodu s Komisí a členskými státy. Ty by pak případné změny mohly zavést do dvou let,“ prohlásil.

Dva nebo tři roky čekání je spíše ta optimistická varianta. Jen o zrušení poplatků za roaming se všeho všudy debatovalo téměř deset let. Konečná fáze jednání pak byla několikrát protahována, a to zejména z důvodu lobbistických tlaků ze strany mobilních operátorů. A najít shodu nebylo jednoduché ani mezi samotnými členskými státy.

Ambiciózní plány Komise

Celý telekomunikační balíček se skládá z několika různých návrhů, mezi které patří kromě zmíněných snah o centralizaci dohledu nad telekomunikacemi a Kodexu pro elektronické komunikace ještě akční plán pro zavedení sítě 5G v celé EU nebo iniciativa WIFI4EU, která má místním orgánům umožnit poskytnout všem občanům bezplatné bezdrátové připojení ve veřejných budovách, v nemocnicích, parcích nebo na náměstích.

Hlavní cíle současné Komise jsou v oblasti reformy telekomunikací velmi ambiciózní. Do roku 2025 by měly mít všechny školy, univerzity, výzkumná střediska, dopravní uzly a poskytovatelé veřejných služeb včetně nemocnic či správních orgánů přístup k velmi kvalitnímu připojení. Plány Komise počítají minimálně s gigabitovou kapacitou, tedy možností pro uživatele stahovat a nahrávat 1 gigabit dat za sekundu.

Veselý: Rádiové spektrum by si státy měly obhospodařovat samy, protože se jedná o vzácný národní zdroj.

Pokud jde o domácnosti, ty by v rámci EU do roku 2025 měly mít běžně přístup k připojení o rychlosti stahování nejméně 100 megabitů za sekundu a to jak ve městech, tak na venkově. Komise ale plánuje i výrazné posílení technologie 5G, tedy páté generace bezdrátových komunikačních systémů. Její nepřerušované pokrytí by do jedenácti let mělo být standardem v městských oblastech, na hlavních silnicích a na železnicích.

Pro bezdrátové připojení je klíčové rádiové spektrum a jeho rozdělování, s čímž souvisí i plánované posílení BERECU. Kodex pro elektronické komunikace proto mimo jiné navrhuje dlouhou dobu trvání licence pro užívání rozděleného spektra, nicméně pouze za jeho efektivního a účelného využívání. I v tomto bodě se však pohled Komise a České republiky liší.

„Diskutuje se o správě rádiového spektra. To je oblast, ve které nejsme osamoceni v názoru, že pravidla by se měla udržet v té podobě jako doposud. Rádiové spektrum by si státy měly obhospodařovat samy, protože se jedná o vzácný národní zdroj. Souhlasíme s Komisí v tom, že jsou oblasti, kde nějaká větší míra spolupráce je na místě. Neradi bychom se však příliš posouvali, něco institucionalizovali a natvrdo sjednocovali. Takový přístup zastává velká část členských států,“ zdůraznil na konferenci Veselý.

Pokud jde o zmíněnou iniciativu WIFI4EU, tu europoslanci schválili letos v září. Na rozšíření internetu ve veřejném prostoru Brusel do roku 2020 vyčlení celkem 120 milionů eur, které mají v první fázi pomoci šesti až osmi tisícům místních komunit.