Komise chce zrušit střídání letního a zimního času

© Pixabay

Evropané nechtějí měnit dvakrát do roka čas. Svůj názor unijním institucím jasně sdělili ve veřejné konzultaci, která měla rekordní účast. Nyní je na řadě jejich přání splnit a Evropská komise pro to učinila první krok.

Evropská komise navrhuje zrušit každoroční přechodu na letní čas. Uvedl to dnes na tiskové konferenci mluvčí komise Alexander Winterstein s tím, že komise se k tomu rozhodla na základě veřejné konzultace, v níž se 84 procent respondentů pro takový postup vyslovilo.

Předseda komise Jean-Claude Juncker dnes v německé veřejnoprávní televizi ZDF uvedl, že návrh na zrušení letního času EK schválí ještě dnes. Podle Wintersteina komise ale nyní vedla o věci politickou rozpravu s tím, že na základě konzultace skutečně navrhne konec povinného posunu času dvakrát do roka. „O detailech zatím není možné hovořit,“ poznamenal.

Naznačil ale, že chystaný návrh dá členským státům možnost, aby se samy rozhodly, zda chtějí dvakrát ročně hodiny posunovat či nikoliv. „Určení standardního času je – a vždy bylo – v pravomoci členské země,“ řekl Winterstein. Připomněl, že už nyní v EU existují tři různá časová pásma.

Lidé změnu času chtějí

Mluvčí upozornil, že 4,6 milionu odpovědí ze všech 28 členských zemí unie je vůbec největší účastí občanů v historii podobných celoevropských konzultací. Dotazování skončilo přibližně před dvěma týdny, komise zatím publikaci konečných výsledků teprve připravuje.

„Lidé to chtějí, my to uděláme,“ řekl Juncker v rozhovoru poskytnutém ZDF. Největší zájem o anketu projevili lidé v Německu, odkud jich hlasovaly tři miliony, v ČR to podle informací ČTK bylo asi 64 tisíc lidí, z nich 83 procent chtělo změny času zastavit. Vzhledem k velikosti populace jsou ale počty respondentů nízké, v Německu se účastnilo 3,79 procenta občanů, v Česku 0,59 procenta.

Podle Junckera by nemělo smysl se na něco lidí ptát a následně jejich názor nevyslyšet. Dosud přitom Evropská komise zdůrazňovala, že výsledky ankety nejsou ani reprezentativní, ani závazné. Mluvčí dnes podotkl, že konzultace byla jen jedním ze vstupů pro rozhodování unijní exekutivy.

Z předběžných výsledků plyne, že 76 procent respondentů má s jarní a podzimní změnou času „velmi negativní“ nebo „negativní“ zkušenost. Jako důvody lidé uváděli negativní dopady na lidské zdraví, vyšší počet dopravních nehod či neuspokojivé úspory energie.

Návrh potřebuje souhlas europarlamentu i členských států

Aby občané Evropské unie mohli přestat každý půlrok posouvat ručičky na hodinách, museli by s návrhem Evropské komise souhlas vyjádřit ještě poslanci Evropského parlamentu a jednotlivé členské státy EU.

Agentura DPA napsala, že podpora návrhu ze strany Evropského parlamentu je prakticky jistá. Právě Evropský parlament letos v únoru Evropskou komisi vyzval, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání letního a zimního času a případně navrhla ukončení této praxe, která má řadu odpůrců. Postup europarlamentu byl reakcí na občanské iniciativy a petice, které se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví.

Jedním z hlavních zastánců zrušení letního času je již dlouhodobě český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP). V Evropském parlamentu se dokonce postavil do čela skupiny, která chce změnu prosadit.

Konec střídání letního a zimního času? Na žádost europoslanců se tím bude zabývat Komise

Střídání letního a zimního času je pro řadu Evropanů problém. Podle některých studií dokonce ohrožuje lidské zdraví. Tématem se proto dnes zabývali europoslanci.

Podpora návrhu mezi členskými státy už tak jednoznačná není. Český premiér Andrej Babiš na dotaz novinářů odpověděl, že ho střídání času nezajímá. Podle DPA jsou však velkými zastánci zrušení přechodů na letní čas například Estonsko, Lotyšsko, Litva či Finsko.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 po energetické krizi z mrazivého počátku tohoto roku. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců a jeho délka se shoduje s termínem uvedeným ve směrnicích Evropského parlamentu a Evropské rady.