Komise měla po ruce lepší řešení než kvóty. Pomohla by dočasná ochrana, tvrdí ČR

zdroj: Tiskové centrum Rady EU/Evropské rady

Česko nechce Komisi žalovat kvůli povinným kvótám pro přerozdělování uprchlíků, řekl dnes premiér Sobotka. Vláda má ale proti mechanismu řadu námitek. Daleko lepším řešením by prý byl takzvaný institut dočasné ochrany, se kterým počítá evropská směrnice z roku 2001. Na současnou krizi by byl jako dělaný, myslí si europoslanec ANO Petr Ježek.

Česká republika nebude Evropskou komisi žalovat u Evropského soudního dvora kvůli kvótám na přerozdělení uprchlíků, kteří se nacházejí ve členských zemích nejvíce postižených současnou krizí.

Vyplývá to z dnešního vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky, který odpoledne odjíždí na summit EU do Bruselu.

Pokud hrozí příliv uprchlíků ze třetích zemí, je možné poskytnout jim okamžitou a dočasnou ochranu.

„Evropa se nesmí na řešení migrační krize rozpadnout. Nechci proto žalobami dál stupňovat napětí. Lano můžete napínat jen do určité míry, a pak se přetrhne,“ uvedl v tiskovém prohlášení.

EU podle něj čekají „další bitvy“ o realistický přístup k migrační krizi a Česko potřebuje, aby partneři v Unii jeho argumenty poslouchali.

Česko má nejasnosti

Premiér však trvá na tom, že kvóty nejsou dobrým řešením migrační krize. „Nesouhlasím s nimi a hlasovali jsme jako stát proti,“ připomněl.

Vláda je totiž přesvědčena, že zavedení povinných kvót provází legislativně-právní nejasnosti. Už v pondělí na to ministr vnitra Milan Chovanec upozornil lucemburského ministra pro zahraniční věci a evropské záležitosti Jeana Asselborna, jehož země nyní předsedá Radě ministrů.

Podle analýzy vypracované expertním týmem pod vedením Chovancova náměstka Petra Mlsny obsahuje návrh na zavedení kvót tři typy nejasností.

Není prý například zřejmé, zda mají členské země možnost kvóty odmítnout nebo blokovat prostřednictvím veta svých národních parlamentů.

Návrh také neřeší, jak bude z technického a právního hlediska upraveno samotné umisťování migrantů.

„Není vůbec jasné, jak bude zajištěno, aby migrant určenou zemi vzápětí neopustil a nevydal se jinam. A už vůbec není vyřešeno, zdali toto nedobrovolné umístění není v rozporu s Listinou základních práv a svobod EU, protože i migranti požívají základních práv a svobod,“ upozorňuje vláda.

Dočasná ochrana

Lepším řešením by byl pro migrační krizi alternativní institut takzvané dočasné ochrany, vyplývá z analýzy.  

„Evropská komise vydala 13. května 2015 návrh migrační agendy, kde jako jedno ze souhrnu navrhovaných opatření mohla být také dočasná ochrana. V návrhu Evropské komise však tato možnost chybí a hlavním nástrojem se stal projekt povinných relokačních kvót,“ vysvětluje europoslanec Petr Ježek (ANO), který se tématem zabývá.

Mechanismus pro dočasnou ochranu je zakotven v evropské směrnici „o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími“.

Pokud hrozí hromadný příliv uprchlíků ze třetích zemí, je podle směrnice možné poskytnout jim okamžitou a dočasnou ochranu. Je to řešení hlavně pro případy, kdy se azylový systém nedokáže vypořádat s rychlým nárůstem imigrace.

Směrnice se vztahuje na osoby, které uprchly z oblastí ozbrojených konfliktů nebo z míst, kde dochází k násilí. Může pomoci také lidem, kterým hrozí porušování lidských práv nebo se už stali jeho obětí.

Pro spuštění mechanismu je nutné přesně definovat skupinu osob, na kterou se bude v dané situaci vztahovat.

„Nástroj charakterizuje jasná dočasnost trvání ochrany – nepočítá s trvalým usazením – flexibilita, dobrovolnost a procesní jednoduchost pro členské státy,“ vyjmenovává Ježek.

Ideální nástroj

Evropská komise podle něj udělala chybu, když nepřipustila debatu o tomto nástroji, který by prý přesně odpovídal dnešní situaci a pomohl by uprchlickou krizi řešit.

Přečtěte si také náš ROZHOVOR s Petrem Ježkem.

„Namísto toho zvolila kontroverzní a v praxi nerealizovatelný postup založený na povinných relokačních kvótách,“ kritizuje Komisi.

Při navrhování kvót vycházela Komise z projektu Eurema, kterým se v roce 2009 pokoušela vyřešit migrační krizi na Maltě.

Pilotní projekty přitom podle Ježka ukázaly, že uprchlíci mají vlastní představu, kam by chtěli jít. „Žádná snaha odklonit je do jiné země se nesetkala s úspěchem,“ tvrdí europoslanec, který na Maltě hovořil se zástupci nevládních organizací, jež se migrací zabývají.

„Pokud lze slyšet takové hlasy od lidí, kteří se o osud uprchlíků zajímají a mají s migrací zkušenosti, je pravděpodobné, že Komise vystřelila od boku,“ řekl EurActivu v nedávném rozhovoru.

Autor: Adéla Denková