Komise má navrhnout zrušení víz pro turecké občany. V EU však stále panují obavy

zdroj: Evropská rada

Ve středu má Komise rozhodnout o zrušení vízového režimu pro Turky cestující do EU a podle prvních informací eurokomisaři dají Ankaře zelenou. Někteří poslanci Evropského parlamentu jsou však vůči tomuto kroku opatrní a tvrdí, že budou splnění potřebných 72 podmínek ze strany Turecka posuzovat velmi přísně.

Ve středu má Evropská komise zhodnotit, zda Turecko splnilo všech 72 podmínek nutných pro liberalizaci vízového režimu, a rozhodnout tak o tom, zda se turečtí občané budou moci v schengenském prostoru pohybovat bez hraničních kontrol. Vízová liberalizace, která by měla začít platit už od června, je klíčovým požadavkem Turecka výměnou za pomoc při omezení nelegální migrace do Evropy. Lídři EU a Turecka se na tom dohodli na březnovém summitu v Bruselu.

Podle zdrojů blízkých Komisi se očekává, že eurokomisaři dají zrušení vízové povinnosti pro Turky zelenou a požádají členské státy a Evropský parlament, aby do června rozhodnutí schválily. Ještě před dvěma týdny přitom Komise uvedla, že ze 72 podmínek Ankara zatím plní pouhou polovinu. Patří mezi ně například zabezpečení dokladů totožnosti, zpětné přebírání migrantů, ale i dodržování základních lidských práv.

Turecko však na Unii vyvíjí silný tlak a hrozí, že pokud bezvízový styk v EU neprojde, nebude plnit v březnu dohodnuté závazky, v rámci kterých přijímá zpět každého, kdo se z tureckého území dostane do Řecka nelegální cestou. Díky tomu se v posledních týdnech skutečně podařilo počet nelegálních migrantů přicházejících do EU z Turecka výrazně snížit. Podle dat Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v dubnu do Řecka přišlo průměrně 119 migrantů za den, v březnu to přitom bylo 870 lidí denně.

Paříž s Berlínem navrhují záchranné brzdy

Přestože je pro EU Turecko při řešení migrační krize klíčové, evropští představitelé tvrdí, že přes naplnění 72 podmínek nejede vlak a pokud je Turecko nebude splňovat, bezvízový styk nedostane. Skeptické hlasy se ozývají například z Francie, Německa a Nizozemska.

Právě Německo a Francie minulý týden přišly s návrhem na zavedení několika záchranných brzd tak, aby bylo uvolnění vízového režimu pro členské státy a Parlament přijatelnější. Země EU by tak mohly bezvízový režim na šest měsíců pozastavit, a to v případě náhlého zvýšení počtu žádostí o azyl, pokud by zde cizinci zůstávali déle, než mají povoleno (90 dnů) nebo pokud by země odmítala přijímat zpět ty, kteří v EU zůstávají nelegálně.

Podle tureckého velvyslance Selima Yenela je na to Ankara ochotná přistoupit, pokud se takové záruky budou týkat nejen Turecka, ale i dalších třetích zemí s bezvízovým režimem.

Dá souhlas i Parlament?

Přes některé námitky členských států se neočekává, že by bezvízový režim pro Turky nepodpořily. Zavázaly se k tomu totiž v březnové dohodě. Komplikace by však mohly nastat v případě schvalování v Evropském parlamentu, který bude splnění požadavků sledovat velmi pozorně.

„V Parlamentu s chladnou hlavou posoudíme, zda Turecko naplnilo podmínky pro vízovou liberalizaci,“ uvedl předseda frakce Evropské lidové strany (EPP) z bavorské strany CSU Manfred Weber.

Na nutnost dodržení všech 72 podmínek minulý týden v Parlamentu upozorňovali i další europoslanci. Předseda frakce socialistů a demokratů (S&D) Gianni Pittella například uvedl, že přestože je Turecko důležitým společníkem, EU nesmí Ankaře ustupovat. „Nemůže existovat jakékoliv vyjednávání o otázce lidských práv, pluralitě médií či respektování menšin. To samé platí pro víza.“

Na účet Ankary se mnohem ostřeji vyjádřil nizozemský europoslanec a předseda frakce ECR Peter vad Dalen, který zkritizoval dohodu s Tureckem jako takovou. „Přijde den, kdy si Evropané uvědomí, že to stojí hodně, a že zde neexistují žádné záruky, protože Turecko je nespolehlivým partnerem a migrační toky se jednoduše přesměrují přes Libyi,“ uvedl.

Podobně kritická byla také Sophie in ‚t Veld z frakce evropských liberálů (ALDE), podle které se evropské problémy pouze přenáší na třetí země, zatímco se Unie není schopná dohodnout na vlastní migrační politice. „Evropa je rozdělená, paralyzovaná a slabá a Erdogan to ví,“ řekla minulý týden v Parlamentu.

Eliška Kubátová s využitím EurActiv.com/Reuters