Ministři financí dají zelenou Junckerovu balíčku

zdroj: shutterstock.com; Menzl Guenter

Ministři financí EU právě nyní v Bruselu jednají o Evropském fondu pro strategické investice, který má rozhodovat o financování projektů v rámci Investičního plánu pro Evropu, jež v listopadu představil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Ministři zřízení fondu s největší pravděpodobností schválí. Fond by tak mohl začít fungovat již ve druhé polovině roku.

Právě v těchto chvílích v Bruselu zasedají ministři financí Evropské unie a projednávají schválení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Fond je jedním z klíčových plánů tzv. Junckerova investičního balíčku, který má nastartovat ekonomický růst a zaměstnanost v Evropě. Evropská komise tak reaguje na hospodářskou a finanční krizi, která pro Evropskou unii mimo jiné znamenala i velký propad objemu investic.

NOVĚ: Itálie během zasedání ECOFINu přislíbila příspěvek do EFSI ve výši 8 miliard eur.

EFSI má podle představ Evropské komise v následujících třech letech sloužit k odblokování 315 miliard eur (8,9 bilionů korun) z veřejných a soukromých finančních prostředků, které by měly podpořit zejména malé a střední podniky. Firmy se tak na nový fond budou moci v případě potřeby získat finance pro své podnikání obrátit. Plán se přitom zaměřuje především na rizikové projekty, které by u národních bank pravděpodobně neuspěly a neměly tak být z čeho financovány.

Z počátku bude mít fond k dispozici pět miliard eur z peněz Evropské investiční banky a 16 miliard z evropského rozpočtu, dohromady 21 miliard eur (cca 576 miliard korun). Evropská komise plánuje zahájení čerpání peněz na polovinu letošního roku. Přednost pravděpodobně dostanou projekty z oblasti mezinárodní dopravy, energetiky a datových sítí.

Podle plánu Komise bude fond spravován řídícím výborem, který bude určovat strategii a konkrétní postupy EFSI, a investičním výborem složeným z šesti nezávislých odborníků, kteří budou potenciální operace a projekty podniků hodnotit a schvalovat.

Členské země se budou moct plánu účastnit prostřednictvím národních rozvojových bank. První zemí, která svou podporu fondu přislíbila, bylo Německo, které chce přispět 8 miliardami eur. Na konci února se k němu přidalo Španělsko, jehož příspěvek by měl být o 6,5 miliard nižší. Snahu obou států ocenil místopředseda Evropské komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen.

„Jsme o krok blíže k dosažení cíle 315 miliard eur celkových investic z veřejných a soukromých zdrojů. Chtěl bych vyzvat ostatní členské státy, aby Španělsko a Německo následovaly,“ řekl Katainen během své únorové návštěvy Španělska.

K Německu a Španělsku se v pátek (6. března) přidala i Francie, která do fondu přispěje stejně jako Německo 8 miliardami eur. Další země EU, která o zapojení také uvažuje, je Polsko. Česká republika do fondu ale pravděpodobně nepřispěje, oznámil český ministr financí Andrej Babiš při prvním bruselském jednání o EFSI na konci února.

Návrh také počítá se vznikem Evropského investičního poradenského centra (EIAH), které by mělo poskytovat podporu při vyhledávání, přípravě a rozvoji projektů po celé Evropě. Česká republika se spolu s Maďarském, Chorvatském a Bulharskem na dnešním jednání vyslovila pro zřízení centra technické pomoci.

Po Radě EU budou o legislativě jednat čtyři klíčové výbory Evropského parlamentu – hospodářský, rozpočtový, pro průmysl, výzkum a energetiku a pro dopravu.  Pokud bude trialog úspěšný, EFSI by mohl začít fugnovat ve druhé polovině letošního roku.

Autor: Eliška Kubátová/Lucie Bednárová