Komise: jednotný digitální trh může přinést až 415 miliard eur ročně

Zdroj: Evropská komise

Plány Komise na vytvoření jednotného digitálního trhu jsou dnes, kdy byla strategie představena, konečně jasnější. Návrh se zaměřuje na širokou škálu různých oblastí, především má ale podpořit ekonomiku celé osmadvacítky. Zároveň má usnadnit online obchod napříč evropskými hranicemi jak pro spotřebitele, tak pro firmy. Komise si chce také posvítit na praktiky společností, jako je například Google.

Evropská komise dnes představila souhrnnou strategii pro jednotný digitální trh, který má občanům i firmám EU poskytnout více příležitostí v digitálním odvětví. Celkově má nová strategie zvýšit zaměstnanost a konkurenceschopnost celé Evropské unie. Pokud se podaří plně funkčního digitálního trhu dosáhnout, mohl by evropské ekonomice přinést až 415 miliard eur ročně.

Rozsáhlá strategie integruje politiky několika na první pohled oddělených oblastí od informačních a komunikačních technologií (ICT), přes vnitřní trh, výzkum a vývoj, ochranu spotřebitele či kybernetickou bezpečnost. Kvůli svému širokému záběru se na vypracování dokumentu podílelo hned několik komisařů, mezi nimiž byla i česká eurokomisařka Věra Jourová, která se zabývala hlavně ochranou osobních dat spotřebitelů.

Vytvoření jednotného digitálního trhu bylo po zaměstnanosti druhou prioritou současného předsedy Komise Jeana-Clauda Junckera. Junckerova strategie navazuje na Digitální agendu pro Evropu, která vznikla v roce 2010. Ta však všechny překážky odstranit nedokázala a digitální trh zůstal rozparcelován podle hranic členských států. Nový plán má proto sjednotit pravidla jak pro spotřebitele a firmy, tak pro uživatele a poskytovatele digitálních služeb.

Strategie stanovila 16 různých opatření, které mají podle slov Jeana-Clauda Junckera připravit jednotný trh na digitální věk. Obecně Komise určila tři základní cíle, kterých chce v budoucnu dosáhnout: zlepšit přístup spotřebitelů a podniků k digitálnímu zboží a službám, posílit rozvoj digitálních sítí a maximalizovat růst digitální ekonomiky.

Snadné online obchodování

V první části se návrhy Komise zaměřují hlavně na přeshraniční online obchodování, díky kterým by spotřebitelé měli získat nová práva a podniky snadněji prodávat své zboží a služby po celé Unii. Komise tak počítá například s harmonizací obchodních pravidel, nebo se snížením nákladů na doručování zásilek.

Evropská unie by na základě dnešního návrhu měla také skoncovat s diskriminačními praktikami ze strany prodejců, neboli s tzv. geoblockingem, kdy obchodník například brání spotřebiteli z jiného státu EU v přístupu na jeho internetové stránky, nebo ho odkáže na místní obchod, který má ceny často vyšší.

Kontroverzním návrhem je požadavek reformovat autorské právo tak, aby bylo v rámci celé EU jednotné. Komise tak chce usnadnit přístup například k hudbě, nebo filmům a tím podpořit kulturní rozmanitost. Kritici reformy však již v minulosti upozorňovali na to, že návrh může mít dopad na budoucnost evropského kulturního průmyslu.

Otázky vyvolává i plán týkající se daně z přidané hodnoty. Komise totiž navrhuje zavést společnou limitní hodnotu DPH, která má pomoci menším a začínajícím podnikům prodávajícím online. Mimo to by podniky měly být méně zatěžovány administrativou, které je dnes kvůli různým režimům DPH podle Komise až příliš.

Data a digitální společnost

Telekomunikacemi, audiovizuálními službami nebo ochranou soukromí na internetu se zabývá druhá část strategie. Komise například plánuje vytvářet pobídky pro investice do vysokorychlostního širokopásmového připojení, čímž by zavádění moderních 4G technologií mělo být značně urychleno.

Evropská unie by si podle návrhu měla rovněž posvítit na to, jak online vyhledavače, sociální sítě či aplikace nakládají s osobními údaji uživatelů, jaké mají mezi sebou tyto platformy vztahy, nebo zda prosazují vlastní služby ve prospěch konkurence. Komise tak pokračuje v boji proti americké společnosti Google, která je například kvůli výsledkům vyhledávání či upřednostňování vlastních služeb již delší dobu terčem unijní kritiky.

Poslední část se věnuje především tomu, jak posílit evropskou digitální společnost. Komise počítá třeba s vytvořením „evropské iniciativy pro volný tok dat“, který má umožnit volný pohyb dostupných informací po celé Unii, nebo s posílením digitálního odvětví v oblasti zdravotnictví, plánování dopravy nebo energie.

Důležité je podle návrhu Komise také posílení digitalizace veřejné správy, neboli tzv. e-Governmentu, ve kterém Česká republika za evropským průměrem silně zaostává. Komise tak přichází s iniciativou, na základě které budou občané i firmy moci sdělovat své údaje veřejné správě pouze jednou. Podle návrhu má také být urychleno zavádění elektronického zadávání zakázek a elektronických podpisů.

Autor: Eliška Kubátová