Komise hodnotila výsledky ve třetím pilíři a chce víc pravomocí

frattini

Evropská komise včera představila zprávu o plnění cílů v rámci třetího pilíře a své představy o jeho dalším vývoji. Právo veta vidí jako překážku v boji proti terorismu a zločinu.

Souvislosti:

Soudní a policejní spolupráce v trestních věcech, tedy obsah třetího pilíře EU, byla na zvláštním summitu ve finském Tampere v roce 1999 označena jako cesta k prostoru svobody, bezpečnosti a práva. V této souvislosti si Evropská unie vytýčila tzv. Haagský program, který obsahuje celou řadu kroků, pomocí nichž by unie měla takového prostoru dosáhnout. V současnosti představují legislativní návrhy spadající pod tuto kapitolu 17% celkové aktivity Komise.

Ve třetím pilíři rozhodují členské státy jednomyslně a na jeho obsah se nevztahují pravomoci Evropského soudního dvoru.

Balík dokumentů, který včera představila Komise, obsahuje hodnocení dosavadního pokroku při vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva a předkládá také program na další roky.

Témata:

Cílem zveřejněných dokumentů je podle Komise shrnout učiněný pokrok, vyhodnotit provádění programu na úrovni EU i členských států, vypracovat mechanismus důkladného vyhodnocení výsledků a konečně navrhnout další kroky, které by umožnily lepší fungování politiky svobody, bezpečnosti a práva.

První hodnocení výsledků ukazuje, že je velká část acquis jen virtuální, protože členské státy nedostatečně implementují předpisy do svého právního řádu, za což nemohou být postiženy před soudem. Navíc jsou jednání v Radě velmi pomalá a kvůli nutné jednomyslné shodě jsou nakonec výsledkem jen velmi mírné kompromisy.

Komise chce přesunout velkou část obsahu třetího pilíře do pilíře prvního, což by znamenalo větší zapojení Evropského parlamentu do rozhodování a také možnost Evropského soudního dvora vymáhat na členských státech plnění povinností. Navíc by se při rozhodování v Radě mohlo využívat hlasování kvalifikovanou většinou a členské státy by neměly možnost vetovat opatření, s nimiž by nesouhlasily.

Do konce roku 2009, kdy končí haagský program, chce Komise předložit návrhy v následujících oblastech:

  • základní práva a občanství
  • rozvoj druhé fáze azylu
  • řízení migrace
  • integrované řízení vnějších hranic a interoperabilita informačních systémů
  • vzájemné uznávání opatření v trestních i občanskoprávních věcech
  • přístup k informacím v rámci boje proti terorismu a organizovanému zločinu
  • budoucnost Europolu

Stanoviska:

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso si nechce jen stěžovat, že unie není akceschopná. Návrhy Komise podle něj vycházejí vstříc přáním občanů, kteří chtějí, aby Unie v této oblasti dělala více. Je proto zapotřebí mít pro to potřebné nástroje. Zapojení ESD a parlamentu posílí vládu zákona v EU a demokratičnost rozhodování.

Podle místopředsedy Komise Franka Frattiniho zodpovědného za vnitřní věci žádá Komise o možnost reagovat na věci, které přináší dnešní realita. Bez zrušení práva veta v otázkách prostoru svobody, bezpečnosti a práva to podle něj není možné.

Členské státy se k této otázce staví velmi zdrženlivě. Podle českého velvyslance při EU Jana Kohouta je nutné návrh nejprve prostudovat. Spíše kriticky se již k návrhu vyjádřili zástupci Německa, podle kterých jde o tunelování opatření z ústavní smlouvy.

Další kroky:

Zprávami a návrhy Komise se budou na své zářijové schůzce ve finském Tampere zabývat ministři spravedlnosti a vnitra členských států.