Jourová finišuje přípravu nových pravidel online obchodu

zdroj: Evropská komise

Evropští spotřebitelé i podnikatelé narážejí při elektronickém nákupu a prodeji na řadu překážek, jako jsou nejednotná pravidla ochrany spotřebitele, výběru DPH, označování výrobků či dopravy zboží. To online obchod v rámci EU brzdí, a Evropané tak nemohou využít všech možností, které jim současná internetová doba nabízí. Komise proto plánuje do konce roku vydat návrh na tzv. Digitální kontrakt, který uleví jak e-shopům, tak jejich zákazníkům.

Spotřebitelé, kteří se bojí nakupovat online z jiných zemí EU, a podnikatelé, kteří elektronický obchod provozují pouze ve své zemi a do zahraničního online prodeje se kvůli bariérám raději vůbec nepouští. To je realita dnešních dnů, proti které se rozhodla Evropská komise bojovat. První vlaštovku vyslala v květnu, kdy představila Strategii pro jednotný digitální trh. Do konce roku plánuje vydat novou právní úpravu, tzv. Digitální kontrakt, který má zajistit důvěru pro online nákup i prodej jak na straně spotřebitelů, tak podnikatelů.

Největší problém v současnosti představují nejednotná pravidla napříč evropskou osmadvacítkou. EU se v minulosti sice snažila spotřebitelská práva v internetovém prostředí harmonizovat (směrnice o spotřebitelských právech 2011/83/EC, směrnice o zárukách 1999/44/ES, směrnice o nepřiměřených podmínkách 93/13/EHS), s ohledem na rychlý vývoj internetu je však potřeba pravidla adekvátně upravit.

APEK: „Jestliže obchodníci nastaví svoje podnikání podle českých pravidel a v zahraničí to potom funguje jinak, pro menší obchodníky to je skutečně bariéra,“

Problémem je také to, že evropské směrnice stanovily pouze minimální standardy a ambiciózní členské země, kterým taková úprava nestačila, si vytvořily vlastní nadstavbu. „Státy mohly jít dále a přiznaly spotřebitelům více práv, což vyprodukovalo chaos,“ řekla na debatě o Digitálním kontraktu konané 21. září Věra Knoblochová z Ministerstva průmyslu a obchodu.

Výsledkem této fragmentace je strach z přeshraničního online obchodu u zákazníků i podnikatelů, kteří neznají právní úpravu v jiných zemích evropské osmadvacítky. Zákazníci nevědí, jaká mají v jiných státech EU spotřebitelská práva, a podnikatele zase odrazuje nutnost seznámit se s pravidly online prodeje, což je finančně i časově náročné.

Největší problém pro malé a střední podniky

Bariéry online obchodu v EU potvrzují i čísla Evropské komise. Podle nich v roce 2014 nakoupilo online pouhých 18 % spotřebitelů v porovnání s 55 % nakupujícími na domácím trhu. Podobná situace je u podnikatelů – do jiné členské země své zboží poskytuje jen 12 % evropských obchodníků, zatímco na domácím trhu jich prodává online 37 %.

Komise: „Pouze 7 % malých a středních podniků EU prodává své zboží online do jiné členské země,“

Nejednotná úprava smluvních vztahů představuje největší problém pro malé a střední podniky. „Jestliže obchodníci nastaví svoje podnikání podle českých pravidel a v zahraničí to potom funguje jinak, pro menší obchodníky to je skutečně bariéra a problém,“ řekl na úvod debaty manažer Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Martin Svoboda.

„Pouze 7 % malých a středních podniků EU prodává své zboží online do jiné členské země,“ zdůraznila členka kabinetu komisařky pro justici, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věry Jourové Simone Constantinová, která v rámci debaty představila pohled Komise a vyslechla názory na to, jak by finální verze Digitálního kontraktu měla vypadat.

Jak sjednotit pravidla pro DPH a dopravu?

Svoboda zdůraznil i další překážky, které musí malé a střední podniky v rámci elektronického obchodu řešit. Problém je například výběr daně z přidané hodnoty, který je pro podnikatele velmi nepřehledný. Systém by se proto měl zjednodušit, a to například prostřednictvím zavedení principu jednotného správního místa (Mini One Stop Shop) pro obchod se zbožím. To navrhuje i v květnu vydaná Strategie jednotného digitálního trhu.

K problému se v současnosti mohou vyjádřit jak evropské firmy, tak široká veřejnost v rámci veřejné konzultace, od které si Komise slibuje nalézt způsoby, jak zjednodušit platby DPH při přeshraničních transakcích v rámci elektronického obchodu. Spuštěn byla 25. září a bude probíhat až do 18. prosince.

Dalším požadavkem malých a středních podniků je sjednocení pravidel pro dopravu. Komise má podle Svobody vzít v potaz to, že i dopravci musí v jednotlivých státech EU respektovat různá pravidla, čímž dochází k rozdílům v cenách zboží.

MPO: „ČR preferuje, aby Digitální kontrakt odrážel vztah spotřebitelů s podnikateli,“

Manažer APEK také uvedl, že je potřeba sjednotit označení a certifikace v rámci celé Unie. Požadavky na značení výrobků se totiž dnes liší, což evropským e-shopům přináší řadu komplikací. Prvním krokem ke změně může být zavedení evropské značky důvěry pro internetové obchody (Ecommerce Europe Trustmark), kterou může od 30. září získat na 10 000 dosud ověřených e-shopů, které prodávají online v souladu s evropským právem.

Některé státy jsou napřed

Digitální kontrakt se však nezaměřuje pouze na obchod se zbožím. Návrh počítá i s úpravou vztahů pro elektronický prodej a nákup digitálního obsahu, jako jsou elektronické knihy, filmy nebo internetové hry.

Zde jsou největším problémem, podobně jako u zboží, nejednotná pravidla. V EU totiž například zcela chybí jednotná právní úprava pro případy, kdy je digitální obsah vadný. Některé členské státy, jako Velká Británie, Nizozemsko či Irsko začaly na legislativě pro digitální obsah pracovat, nebo ji už dokonce mají, což znovu vede k roztříštěnosti evropských pravidel pro obchod online.

Jen B2C nebo i B2B? Toť otázka

Zástupci Asociace pro elektronickou komerci, Komise, Evropského parlamentu a ministerstva průmyslu se v rámci debaty shodli na tom, že je třeba upravit vztah mezi evropskými podnikateli a spotřebiteli (B2C – Businesss to Consumers).

„Česká republika preferuje, aby úprava odrážela vztah spotřebitelů s podnikateli. Průzkumy Komise totiž ukazují, že podnikatelé mají dostatečné nástroje na to, aby si vzájemný smluvní vztah ošetřili,“ řekla Knoblochová.

Podobně to vidí i členka výboru pro Vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu Olga Sehnalová. „Nemohu mluvit za celý Parlament, ale B2C je snáze dosažitelná meta,“ řekla.

Vztahy mezi podnikateli (B2B) není třeba řešit ani podle zástupce APEKu. Pokud by ale na B2B přeci jen došlo, měla by se Komise zaměřit na jednu důležitou oblast. „Jediné, co je potřeba upravit, je převzetí odpovědnosti za vady od výrobce nebo dodavatele zboží, kde jsou malé podniky oproti nadnárodním korporacím v nevýhodě,“ tvrdí Svoboda.

Členka kabinetu Věry Jourové nevyvrátila, že by finální návrh Digitálního kontraktu vztah B2B vůbec neupravoval, potvrdila ale, že i pro Komisi je vztah podnikatelů se spotřebiteli na prvním místě.

Autor: Eliška Kubátová

Debatu "Jednotná pravidla pro přeshraniční obchod online podpoří digitální ekonomiku" organizovala Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE) společně se Zastoupením Evropské komise v ČR a Informační kanceláří Evropského parlamentu v ČR.