Komise: Do Junckerova investičního balíčku chceme i peníze členských zemí

Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen; zdroj: Evropská komise

Na podzim začne fungovat Evropský fond pro strategické investice, pomocí kterého chce Junckerova komise nakopnout hospodářský růst v EU. Přes léto se ještě ladí detaily. Dnes Komise mimo jiné představila návod, jak se investičního plánu mohou účastnit státní rozvojové banky. Devět zemí včetně Slovenska a Polska už se rozhodlo peníze do fondu poslat. Česko se k tomu zatím nechystá.

Národní rozvojové banky mají pomoci nastartovat evropský investiční plán, s jehož pomocí chce Evropská komise oživit hospodářský růst EU přiškrcený ekonomickou krizí.

Představu Komise o tom, jakou roli by měly národní banky v takzvaném Junckerově balíčku hrát, dnes představil místopředseda Jyrki Katainen odpovědný pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost.

Dokument z jeho dílny přináší návod, jak mají členské země započítávat spoluúčast v Evropském fondu pro strategické investice (EFSI), jehož základ tvoří 16 miliard z evropského rozpočtu a 5 miliard ze zdrojů Evropské investiční banky.  

Příspěvek do investičního plánu by je totiž neměl znevýhodňovat při hodnocení v rámci Paktu stability a růstu. V něm se hlídají rozpočtové politiky zemí eurozóny a je obecně závazný i pro státy EU, které eurem neplatí.  

Peníze ze státních zdrojů

Sdělení Komise obsahuje také vodítka pro dodržování pravidel státní pomoci nebo pro vzájemnou spolupráci rozvojových bank z různých členských států, které mohou společně s (EIB) vytvářet takzvané investiční platformy.

Komise si slibuje, že s pomocí investičního plánu, jehož základ tvoří právě EFSI, se v EU podaří do roku 2017 zmobilizovat až 315 miliard na investice do strategických projektů. Využít je mohou firmy, regiony i města.

„Vnitrostátní banky poskytující podporu mají pro úspěch našeho investičního plánu velký význam,“ řekl dnes Katainen.   

„Už devět členských zemí nabídlo příspěvek prostřednictvím svých bank, které mají neocenitelné znalosti a zkušenosti s konkrétní situací v dané zemi,“ připomněl komisař, že některé státy už se do balíčku rozhodly přispět.

Naposledy to udělala Velká Británie, která chce do fondu vložit 8,5 miliardy eur, což je zatím mezi členskými zeměmi nejvíc. EurActiv o tom psal zde, tématem se zabýval také zde.

Do EFSI chce přispět například také Slovensko, a to prostřednictvím Slovenského investičního holdingu a Slovenské záruční a rozvojové banky. Polsko zase využije rozvojovou banku Bank Gospodarstwa Krajowego.

V případě České republiky by v úvahu přicházela Českomoravská záruční a rozvojová banka. Vláda ovšem ještě o možnosti přispět do investičního plánu nerozhodla.

Některé projekty už mají podporu

EFSI má začít fungovat v září. EIB už ale začala s předfinancováním některých projektů. Komise dnes potvrdila, že je EFSI po svém spuštění vezme pod křídla.

Jde například o dánský infrastrukturní fond se zaměřením na obnovitelnou energetiku, španělský výzkumný projekt zaměřený na udržitelnou energetiku a vodní hospodářství, francouzský program pro zvyšování energetické účinnosti v budovách, finský závod na výrobu bioproduktů, posílení plynové distribuční sítě ve Španělsku, modernizaci ocelářského závodu v Itálii nebo výstavbu 14 zdravotnických center v Irsku.

Komisař Katainen dnes také s prezidentem EIB Wernerem Hoyerem podepsal dohodu o pravidlech vzájemné spolupráce obou institucí a Komise jmenovala své členy do řídící rady, která má určovat celkovou strategii a investiční politiku fondu EFSI.

Komisaři také během pravidelné týdenní porady doladili fungování Evropského centra pro investiční poradenství a Evropského registru investičních projektů.

Poradenské centrum má poskytovat podporu investorům, předkladatelům projektů i řídícím úřadům a registr bude obsahovat informace o současných i budoucích investičních projektech.

Autor: Adéla Denková