Komise chce pro boj s terorismem posílit Europol

Zdroj: shutterstock.com; autor: Erica Simone

Tři základní hrozby stanovila Komise ve svém novém Evropském programu pro bezpečnost – terorismus, organizovaný zločin a kyberkriminalitu. Program tak reaguje na tragické události posledního půl roku a zároveň navazuje na bezpečnostní strategii EU, která platila dodnes. Někteří evropští poslanci mají k návrhu výhrady, v některých bodech je podle nich nedostatečný.

Evropská unie se v příštích pěti letech zaměří na boj proti terorismu, organizovanému zločinu a kyberkriminalitě. Tři klíčové priority stanovuje nový Evropský program pro bezpečnost platný od lešního roku do roku 2020, který včera představila Evropská komise Jeana-Clauda Junckera. Ten realizaci bezpečnosností strategie určil jako jeden z cílů svého mandátu.

Terorismus, organizovaný zločin a kyberkriminalita jsou považovány za dlouhodobé problémy evropské bezpečnosti. Soustředila se na ně i předchozí strategie EU (2010-2014), kterou současný program Komise nahrazuje. Tyto hrozby se navíc objevují i v nedávno schválené Bezpečností strategii ČR.

O důležitosti těchto naléhavých bezpečnostních rizik svědčí i události posledních několika měsíců, ať už se jedná o teroristické útoky v Paříži a Kodani, organizovaný zločin v podobě převádění uprchlíků do Evropy, nebo kybernetický útok na francouzskou televizi TV5 Monde z počátku dubna.

„Tento program není pouze reakcí na nedávné tragické události. Jedná se o obnovení naší společné bezpečnostní strategie v novém politickém a právním prostředí,“ řekl v návaznosti na přijetí programu komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos.

Jak program sám uvádí, za vnitřní bezpečnost jsou primárně odpovědné členské státy, je ale třeba usnadnit jejich spolupráci, posílit vzájemnou důvěru a výměnu informací. A právě k tomu má nová strategie sloužit.

Jak toho dosáhnout?

„Program stanoví konkrétní opatření, která sahají od preventivní akce po ochranu, odhalování trestné činnosti a vynucování práva,“ uvedl Avramopoulos.

Nová bezpečnostní strategie určila sedm různých opatření, která mají Evropě dopomoct se s nejnaléhavějšími hrozbami vyrovnat. Jedním z hlavních cílů je posílení výměny informací a spolupráce mezi policií a justicí jednotlivých členských států a agenturami EU.

Bezpečnostní program navrhuje zřídit Evropské centrum pro boj proti terorismu, a posílit tak roli Europolu. Tím by Evropský policejní úřad mohl snadněji podporovat činnost členských států v boji proti tzv. zahraničním bojovníkům, financování terorismu nebo nelegálním obchodování se střelnými zbraněmi. Komise chce navíc vytvořit fórum s IT společnostmi, a omezit tak teroristickou propagandu na internetu.

V boji proti kyberkriminalitě chce program usnadnit vyšetřování trestných činů, které byly spáchané online, a to například změnou pravidel pro přístup k důkazům a informacím z internetu.

Organizovaný zločin by se měl dostat pod větší kontrolu. Finanční zpravodajské jednotky mají podle návrhu získat víc pravomocí, aby mohly sledovat tok peněz v rámci zločineckých sítí. Návrh také počítá se změnou práva týkající se střelných zbraní, aby k nim zločinci neměli snadný přístup.

Bezpečnostní strategie také pamatuje na realizaci dosud neschválených návrhů, jako je například směrnice o jmenné evidenci cestujících (PNR), která je od roku 2013 blokována Evropským parlamentem. Po útoku na redakci magazínu Charlie Hebdo v Paříži se však Rada i Parlament zavázaly, že schvalování PNR urychlí. Mělo by tak být učiněno do konce roku.

Kritika ze strany Parlamentu

Bezpečnostní program musí být ještě schválen Radou a Evropským parlamentem. Někteří europoslanci však poukazují na některé nedostatky. Například Aliance liberálů a demokratů (ALDE) vidí největší mezery v tom, jak budou návrhy uplatněny v praxi.

„Návrh rozšířit roli Europolu je určitě zajímavý, Komise však musí rychle ujasnit, jak bude zajištěn demokratický dohled. Zatím není jasné, jaké pravomoci bude mít Evropský parlament, Evropský soudní dvůr ani Evropský veřejný ochránce práv, aby získali přístup k informacím, které jsou nezbytné pro dohled a ochranu právního státu,“ říká místopředsedkyně frakce ALDE Sophie In‘ t Veldová.

Judith Sargentiniová z frakce Zelených kritizuje zejména přístup Komise k boji proti terorismu.

„Komise musí udělat víc, aby se zabránilo radikalizaci členů naší společnosti. Je třeba podporovat širší sociální a vzdělávací iniciativy, které řeší diskriminaci a vyloučení a které vytváří pracovní příležitosti pro lidi v ohrožených komunitách,“ uvedla.

Autor: Eliška Kubátová s využitím EurActiv.com