Komise: České vysoké školství nesmí zaspat, potřebuje změny

zdroj: ShutterStock.com; autor: Matej Kastelic.

Tento článek je součástí Special reportu: ČR a Evropský semestr

Česká republika má větší počet vysokoškoláků, kvalita jejich dovedností a znalostí se ale dlouhodobě snižuje. V doporučeních, které Evropská komise každoročně zasílá členským státům, proto zemi vzkazuje, že s tím musí něco udělat. Kýžené změny by v tomto ohledu mohla podle Bruselu přinést reforma vysokého školství, jejíž přijetí se plánuje na rok 2015. Podle oslovených rektorů se však jedná o kompromis, který není všelékem.

Pochvala za viditelně lepší výsledky vzdělávání, ale zároveň povzdech nad přetrvávajícími strukturálními problémy a podprůměrnými veřejnými výdaji na vzdělávání. Tak by se dalo shrnout vysvědčení, které se v rámci letošního evropského semestru dostalo České republice od Evropské komise.

Brusel zdůrazňuje, že v Česku sice roste počet vysokoškolských studentů, zároveň tu ale jsou obavy o kvalitu jejich vědomostí a znalostí. Komise se při tom odvolává na nedávný průzkum dovedností dospělých, který provedla OECD a ze kterého vyplynulo, že dovednosti mladších osob s terciárním vzděláním ve srovnání s dovednostmi starších generací se stejnými diplomy klesají. „Výhoda zaměstnanosti pro absolventy vysokých škol se v poslední době snížila a je nižší než průměr EU,“ píše Komise.

„Doporučením Evropské komise, které se týkají terciárního vzdělávání, rozumím. Příčinou problémů je masifikace vysokoškolského vzdělávání v posledních deseti letech, která nebyla doprovázena opatřeními směřujícími k diverzifikaci systému terciárního vzdělávání,“ myslí si předseda Rady vysokých škol a člen katedry ekonomické statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Jakub Fischer. Ten je zároveň přesvědčen, že tím došlo jak ke snížení kvality absolventů (minimálně) v některých oborech, tak k určité nerovnováze mezi profilem absolventů a požadavky trhu práce.

Snižující se kvalita vysokoškolského vzdělávání kvůli velkému počtu institucí je podle rektora Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Libora Grubhoffera způsobena principem financování vysokých škol, který je založen na počtech studentů. „Naše agonie či neschopnost formulovat a přijmout vzdělávací a vědní politiku, která trvá už čtvrtstoletí, v kombinaci s chaosem v důsledku nejčastěji se měnících ministrů právě v rezortu školství, přináší trpké plody pro naši zemi,“ řekl redakci.

Nést následky

Naděje na zlepšení situace Komise vkládá do novely vysokoškolského zákona, kterou vláda přijala letos v březnu a která se nyní nachází v Parlamentu. Nový zákon počítá třeba s novým hodnocením kvality vysokého školství, novými pravidly pro akreditace studijní oborů nebo s možností odebrat neoprávněně získané tituly.

O tom, že novela může problémy v českém vysokém školství, na které také upozorňuje Brusel, zmírnit, je přesvědčen i rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. „Nový způsob akreditace dle mého názoru přispěje ke zvýšení kvality vysokých škol, neboť jednotlivé školy budou samy ručit za kvalitu oboru. Pokud ji nedodrží, ponesou následky,“ napsal EurActivu.

Rektor Grubhoffer je o poznání skeptičtější, návrh novely vysokoškolského zákona považuje za výsledek kompromisů, a to i v důsledku jeho příliš dlouhé přípravy. „Nepochybně se na tom podepsaly překotné změny v naší politice spojené s mimořádnými parlamentními volbami. Práce na novele se protáhly nepřijatelným způsobem, důsledkem je nyní velký tlak na schválení zákonné normy, která není v podstatě dopracována,“ vysvětluje.

Grubhoffer zároveň poukazuje na to, že k vysokým školám neodmyslitelně patří „vědecká a tvůrčí práce“. „Její hodnocení a financování potřebuje též nový zákon, který je ovšem v nedohlednu stejně jako potřebná metodologie hodnocení výzkumu, vývoje a inovací. Jeví se tak prakticky jisté, že v příštích několika letech bude chod našeho terciárního vzdělávání odvislá od řešení způsobem ad hoc.“

Autor: Lucie Bednárová

Stanoviska:

„Obecně s kritikou Komise snižujícího se terciárního vzdělávání v ČR nelze souhlasit. Kvalita tohoto vzdělávání se neustále lepší, nicméně nelze očekávat prudké nebo skokové změny, kterými by bylo dosaženo ideálního stavu v kratší době. Situace se navíc zkomplikovala opožděním reformy vysokého školství a obecně převládá dojem, že úroveň znalostí absolventů klesá, což je mj. důsledek rychlejšího nárůstu počtu účastníků terciárního vzdělávání,“ myslí si rektor Mendelovy Univerzity v Brně Ladislav Havel.

„Je obtížné nyní celkově hodnotit, zda novelizace (vysokoškolského zákona; pozn.red.) přinese všechny potřebné změny,“ pokračuje Havel. „Nicméně důležité budou také podzákonné předpisy, například nařízení vlády, kterým se stanoví standardy pro akreditace nebo teze vyhlášek, které stanoví cíle oblastí vzdělávání a oblasti samotné.“