Komisař Avramopoulos: Potřebujeme soudržnější azylovou politiku

eurokomisař Dimitris Avramopoulos; zdroj: Evropská komise.

Evropská unie potřebuje efektivnější azylovou politiku a členské státy musí k přijímání uprchlíků přistupovat s větší solidaritou. V Německu, kam z celé evropské osmadvacítky míří nejvíce migrantů, to uvedl nový evropský komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos.

Společný evropský azylový systém (CEAS) má na minimálním standardu harmonizovat předpisy mezi členskými státy, avšak ani rok po jeho zavedení se to plně nedaří. Pokulhává politika přijímání uprchlíků, podmínky v uprchlických táborech na jihu Evropy jsou stále katastrofální a Itálie nechává přes svou severní hranici vycestovávat uprchlíky, aniž by podali žádost o azyl.

Nový komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos doufá, že se to v brzké době podaří změnit. „Komise je připravena přijmout intenzivnější a soudržnější azylovou politiku, než jakou máme dnes,“ řekl tento týden po jednání s německým ministrem vnitra Thomasem de Maizièrem v Berlíně. „Všechny členské státy, i ty na vnějších hranicích EU, musí „plně dostát svým povinnostem, které vyplývají ze zákona,“ zdůraznil. „Odpovědnost a solidarita jdou ruku v ruce.“

Největší pozornost se musí podle Avramopoulose zaměřovat především na Itálii, kterou již několik měsíců ostatní členské státy, nejsilněji pak Německo, kritizují právě za to, že umožňuje uprchlíkům překračovat hranice. Tím, že před tím nepožádají o azyl, Itálie porušuje dublinská nařízení. Evropské právo totiž říká, že země, přes kterou do EU uprchlík vstoupí, je povinna tuto osobu přijmout a zpracovat její žádost o azyl.

„Máme společný azylový systém, který ale nefunguje. Všechny státy EU by měly plnit závazky, které přijaly, což zahrnuje i registraci uprchlíků,“ zdůraznil de Maizière.

Potřebujeme distribuční systém?

V EU již nějakou dobu probíhá diskuse o způsobu, jak by si členské státy měly mezi sebou „rozdělit“ uprchlíky. Zavedení kvót, o kterých se v této souvislosti často hovoří, některé země odmítají. Německo, kam míří nejvíce uprchlíků, naopak po řešení volá. „Pokud máme zachovat Dublin III, potřebujeme distribuční systém, který bere v úvahu také další zátěž pro některé členské státy,“ řekl k tomu německý ministr de Maizière.

Současné statistiky ukazují, že 75 % všech uprchlíků v EU putuje do pouhých pěti zemí, mezi něž se řadí Švédsko, Německo, Itálie, Velká Británie a Francie.

Výzva ke spravedlivějšímu rozdělení uprchlíků je součástí balíčku opatření dohodnutých mezi členskými zeměmi v říjnu letošního roku. Na jejich základě by Komise měla předložit nový návrh legislativy.

Kvóty na přijetí uprchlíků v posledních dnech rezonovaly i v české společnosti. Vláda Bohuslava Sobotky se jim v souvislosti s přijetím syrských uprchlíků věnovala i na svém pondělním zasedání, kde se postavila proti jejich závaznosti.

„Hlavní diskuse v EU na téma imigrace je především o azylovém procesu, nikoliv o kvótách. Nejde jen někoho přijmout, ale je důležité pro něj mít práci a umět ho případně integrovat do české společnosti," komentoval to český europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP). 

 

Kritika nevládních organizací

Návrh Komise zahrnuje mimo jiné předpoklad zavedení „uvítacích center“ v tranzitních zemích severní Afriky. Uprchlíci směřující do EU by se v těchto centrech měli registrovat ještě před překročením hranic s Evropou a po této nutné registraci by EU a Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky rozhodly, zda jim povolí vstup do EU či ho zamítnou.

„Není lidštější vytvořit uvítací centra, především v tranzitních zemích, místo sledování toho, jak se uprchlíci topí ve Středozemním moři? S těmito centry vytvoříme možnost cestovat do Evropy legálně, a zastavit tak i obchodování s lidmi,“ vysvětlil německý ministr pro vnitřní záležitosti de Maizière

Každý rok zahynou při pokusu dostat se do Evropy tisíce uprchlíků. Podle zpráv organizací, které situaci sledují, v minulém roce zemřelo ve Středozemním moři více než 3.300 běženců.

Návrh EU na vybudování center se setkal i s kritikou od některých neziskových organizací. Podle ředitele organizace Pro Asyl Güntera Burkhardta přijímací střediska v severní Africe nic neřeší, protože uprchlíkům v riskantní cestě do Evropy stejně nezabrání. EU se tak podle jeho slov pouze snaží vyhýbat odpovědnosti, když budou centra spravovat africké země. „Na Pevnosti Evropa se dále pilně pracuje,“ dodal.

Autor: Eliška Kubátová