Klimatická dohoda: s čím jede do Paříže Evropská unie

Evropský komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete; zdroj: Evropská komise

EU patří mezi zastánce ambiciózní klimatické dohody. V Paříži by podle ní mělo být v příštích dvou týdnech dohodnuto, jak bude fungovat pravidelné vyhodnocování a navyšování závazků, vzniknout by měl také dlouhodobý světový cíl pro snižování emisí. Klíčovou součástí dohody ovšem bude také financování klimatické politiky v rozvojových zemích.

Letošní klimatická konference, která po víkendu začne v Paříži, nesmí skončit fiaskem jako globální klimatický summit v Kodani v roce 2009. Doufá v to mimo jiné Evropská unie, která chce, aby byla tentokrát přijata ambiciózní celosvětová dohoda.

„Tato konference neúspěchem skončit nesmí a myslím si, že si to všichni uvědomují. Změna klimatu už dávno není téma k diskusi, fakta ukázala, že současný mnohonásobně zrychlený rozvoj je z dlouhodobého hlediska neudržitelný,“ řekl EurActivu český europoslanec Miroslav Poche (ČSSD/S&D), který zasedá v parlamentním výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.

Jaké dopady mohou mít klimatické změny na Česko? Přečtěte si ROZHOVOR.

Následky klimatických změn, o kterých se dlouhou dobu pouze debatovalo, podle něj může lidstvo pociťovat již dnes.

„Je zřejmé, že jejich projevy budou čím dál častější a citelnější. Ať už se jedná o častější povodně, sucha a další přírodní katastrofy nebo o migraci způsobenou degradací ekosystémů, které přestávají být schopny zabezpečit potřeby místních komunit,“ dodal.

Rovné podmínky

Většina ze sto devadesáti šesti smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu se do Paříže sjíždí s vlastními dobrovolnými závazky, kterými chce podpořit světový boj s emisemi skleníkových plynů.

Evropská unie, která v globálních klimatických jednáních vystupuje jako jeden celek, se rozhodla do roku 2030 snížit své emise o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

„Unie také naznačila, že je připravena své vlastní cíle navýšit, pokud bude dosaženo globální dohody a zodpovědnost přijmou také další země, které se výrazně podílí na produkci skleníkových plynů,“ připomíná Poche.

Aby se k redukci emisí zavazovali i ostatní hráči, je důležité například pro evropské průmyslové podniky.

„Dohoda by měla zajistit rovné podmínky a zavázat všechny významné ekonomiky ke sledování, ověřování a snižování emisí skleníkových plynů,“ napsali ve společném dopise Evropské komisi zástupci Konfederace evropského podnikání (Businesseurope) a Evropské odborové konfederace (ETUC).

„Snižování emisí skleníkových plynů vyžaduje od evropských podniků náklady, se kterými se jejich konkurenti na světovém trhu potýkat nemusejí. Jejich zboží je tak konkurenceschopnější. Pokud se k boji se změnou klimatu přihlásí všichni, nevýhoda evropského průmyslu se neutralizuje,“ vysvětlil lotyšský europoslanec Krišjānis Kariņš (EPP).

Závazky jsou dobrovolné

Vzhledem k tomu, že s plány na snižování emisí přišla většina zemí světa, panuje před pařížským setkáním poměrně optimistická nálada.

„Konferenci předcházely měsíce příprav a desítky jednání na různých úrovních. Během nich se podařilo dosáhnout opravdu velkých ústupků a závazků ze strany největších producentů skleníkových plynů,“ vysvětluje europoslanec Poche.

Z analýzy předložených závazků vyplynulo, že s plánovaným snížením emisí se globální oteplování do konce století nepodaří udržet pod limitem 2 stupňů Celsia v porovnání s předindustriálním obdobím.

Právě to by ovšem mělo být cílem nové dohody. Podle vědců totiž menší oteplení než o dva stupně umožní udržet globální systém v takovém stavu, který neohrozí existenci rostoucí lidské populace.  

Dlouhodobý cíl a vyhodnocování

„Proto je v Paříži potřeba dohodnout dlouhodobý cíl, kterým by se dále řídily naše snahy, a také mechanismus pro vyhodnocování ambicí a jejich zvyšování,“ řekl k tomu v říjnu evropský komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete.

O co vlastně v Paříži půjde? Pro vysvětlení si můžete přečíst ještě jeden ROZHOVOR.

Právě systém pro pravidelné hodnocení závazků by se měl stát klíčovou součástí dohody. Zastánci ambiciózní klimatické politiky totiž věří, že v příštích letech by mohla řada zemí své závazky navýšit. Důsledky oteplování prý totiž budou stále viditelnější a technologie pro snižování emisí levnější.

„Na stole jsou různé varianty. Některé státy požadují úplnou dekarbonizaci ekonomiky do roku 2050, jiné do roku 2100. Další země prosazují, aby v roce 2030 nastal vrchol celkových světových emisí, jiné hovoří o ‚uhlíkové neutralitě‘. Dohoda by jim měla umožnit nalézt společnou řeč,“ vysvětluje František Marčík z analytického centra Glopolis.

Finance pro chudší země

Další klíčovou otázkou bude financování. Vyspělé země se zavázaly, že do roku 2020 poskytnout rozvojovým státům 100 miliard dolarů ročně právě na klimatickou politiku. Jako hlavní nástroj by měl sloužit Zelený klimatický fond, který začal fungovat v roce 2014. V první fázi přislíbily bohaté země prostředky ve výši 10,2 miliardy dolarů. Zatím má ale fond k dispozici jen polovinu slíbené částky.

Pokud se podaří najít cestu, jak klimatické fondy skutečně naplnit, řada rozvojových zemí slíbila, že své navýší své snahy o redukci emisí. I to by mohlo podle odborníků přispět k potřebnému zpomalení globální změny.

Na financování se má podílet i Evropská unie. „Jsme připraveni poskytnout významné příspěvky,“ shodli se evropští ministři financí v polovině listopadu. Příspěvky by ale podle nich měly být mezi dárce rozděleny férově.

Uhlíkové trhy

S dohodou se pojí i řada dílčích otázek, jako je například vytváření trhů pro obchodování s emisními povolenkami.

Podle ředitele společnosti Virtuse Energy Jana Fouska zatím není ve hře možnost, že by se vytvořil mezinárodní trh. Dohoda ale v tomto směru umožní udělat první krok.

„Pokud většina zemí dodrží své plány a sliby, dojde k celkově větším závazkům v oblasti snižování emisí a pravděpodobně se v určitém okamžiku spojí více mezinárodních systémů obchodování. Ale to bude ještě velmi dlouhý proces, do roku 2030 se to nedá předpokládat,“ řekl Fousek EurActivu.

Na evropský systém emisního obchodování EU ETS ovšem podle něj dohoda příliš velký vliv mít nebude.

„Pozitivní sentiment z jednání může tlačit ceny evropských povolenek mírně vzhůru, ale neočekáváme výrazné zvraty cen jako v minulých letech během politických jednání o reformě evropského systému,“ myslí si.

Autor: Adéla Denková