Klaus podmiňuje podpis Lisabonu „českým“ dodatkem

Václav Klaus, zdroj: Evropská komise

Český prezident Václav Klaus včera Evropskou unii opět nepříjemně překvapil. Švédskému premiérovi a současnému předsedovi Evropské rady Fredriku Reinfeldtovi telefonicky sdělil, že Lisabonskou smlouvu podepíše pouze v případě, že k ní EU připojí poznámku vztahující se k Listině základních práv a svobod.

Po nadcházejícím víkendu, kdy k Lisabonské smlouvě připojí svůj podpis polský prezident Lech Kaczyński, bude Česká republika jedinou zemí, která ještě o osudu klíčového evropského dokumentu nerozhodla. A prezident, na jehož podpis celá Evropa netrpělivě čeká, včera nečekaně přišel s novou podmínkou.

Klaus v telefonickém rozhovoru se švédským premiérem Fredrikem Reinfeldtem nejprve potvrdil, že v případě, že Ústavní soud přijde s kladným posudkem k Lisabonské smlouvě, podepíše jí i on. Pak ovšem přidal druhou a zcela nečekanou podmínku: dokument je připraven prý ratifikovat jen tehdy, že k Lisabonské smlouvě bude připojen dodatek v rozsahu dvou vět, který se bude týkat Listiny základních práv. Jak by měl takový dodatek vypadat ale blíže nespecifikoval. Požaduje ale, aby jej schválila Rada EU.

Reinfeldt se po rozhovoru s Klausem netajil svým rozčarováním. „Dal jsem mu najevo, že to je pro EU špatný signál ve špatnou dobu. Jasně jsem mu řekl, že jediné na čem záleží je jeho podpis a že nechci aby to bránilo co nejrychlejší ratifikaci smlouvy,“ sdělil švédský premiér agentuře Reuters.

Dodal ovšem, že by český prezident měl co nejdříve objasnit, co vlastně požaduje. Klaus mu prý ale řekl, že svůj požadavek zkonkretizuje až poté, co rozhodne Ústavní soud.

Otázkou je, co by vytvoření nového dodatku znamenalo. Jisté je, že nikdo v Evropě nemá zájem cokoliv přidávat přímo do textu smlouvy, neboť takový krok by vyžadoval opětovnou ratifikaci ve všech členských zemích Evropské unie. V tomto smyslu se včera vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner: „Lisabonskou smlouvu měnit nebudeme. Schválili jí čeští poslanci i Senát přesně v tom znění, s nímž souhlasilo všech 27 členských zemí včetně jí (České republiky)“.

Případný dodatek by ale mohl mít podobně jako v případě irských záruk formu protokolu a nemusel by tudíž podléhat ratifikaci ve všech členských zemích, stačil by pouze souhlas Rady EU.

Jaká je motivace prezidenta?

Podle pozorovatelů je třeba Klausův poslední krok třeba chápat jako obstrukci, neboť s podobným požadavkem mohl vystoupit již dávno a ne až v poslední fázi ratifikace ve chvíli, kdy je Česká republika posledním státem, který drží osud Lisabonské smlouvy ve svých rukou.

Co svým požadavkem prezident sleduje je ale nejasné. Jak pro Českou televizi uvedla komentátorka Respektu Kateřina Šafaříková, motivace hlavy státu může být v zásadě dvojí. Buď se jedná o zdržovací taktiku, která by lídrovi britských konzervativců Davidu Cameronovi mohla po volbách umožnit znovuotevření ratifikačního procesu ve Velké Británii nebo (a tato verze je podle jejího mínění pravděpodobnější) se jedná spíše o signál určený domácímu publiku týkající se nového rozložení sil mezi prezidentem, vládou a parlamentem, který má zároveň ukázat, že Klaus z boje o nenáviděnou Lisabonskou smlouvu nevychází jako úplně poražený.

Proti "britskému argumentu" mluví navíc i pochybnosti, zda má David Cameron navzdory veškerým politickým prohlášením (EurActiv 7.10.2009), vůbec zájem nové referendum vyhlašovat. Jak totiž na včerejší panelové diskusi uspořádané k tématu ratifikace Lisabonské smlouvy Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM uvedl analytik bruselského Centra pro studia evropské politiky (CEPS) Piotr Kaczyński, referendum by mohlo Británii způsobit nemalé právní obtíže vzhledem k tomu, že smlouvu země již ratifikovala a nechala jí uložit v Římě. 

Co dál?

Na otázku zda hodlá českému prezidentovi vyhovět Reinfeldt odpověděl, že potřebuje Klausův podpis a že jej partneři v EU požádali, aby jej získal co nejdříve nebo alespoň do konce roku. Zdůraznil ale, že nejprve potřebuje, aby mu Klaus objasnil, co vlastně požaduje. Teprve poté může prezidentův požadavek konzultovat s ostatními členskými zeměmi a dát jej k posouzení právním expertům.

Potíž je ale v tom, že s formulací dodatku by musela zřejmě přijít česká vláda, protože prezident podle české ústavy není kompetentní k předkládání podobných požadavků.