KDU-ČSL: Je na nás politicích, abychom spoluobčanům vysvětlili výhody přijetí eura

KDU-ČSL

@ KDU.cz

Tento článek je součástí Special reportu: České politické strany a EU

Lidovci o sobě tvrdí, že jsou strana proevropská a nebrání se ani přijetí eura. Co si ale myslí o nelegální migraci, jak by se podle nich mělo změnit přidělování evropských dotací a proč by se ekonomické sankce proti Rusku neměly dále zpřísnit?

Chcete znát i odpovědi dalších stran? Přečtěte si celý speciál >>>>

K Evropské unii chce KDU-ČSL přistupovat zodpovědně. Upozorňuje zejména na to, že EU je prostor založený na společných hodnotách, křesťansko-židovských kořenech a principech demokracie, svobody, spravedlnosti, rovnoprávnosti a odpovědné solidarity. Jak by ale měl zodpovědný přístup ČR k evropským institucím vypadat v praxi? Zeptali jsme se.

Migrace

EU projednává reformu azylové politiky. Souhlasíte s tím, aby se v této oblasti posílily pravomoci Evropské unie?

Ano.

Jak nastavit azylová pravidla, aby do budoucna nedocházelo k takovému přetížení některých zemí, jako jsou nyní Itálie a Řecko?

Potřebujeme takovou reformu Společného evropského azylového systému, která se zaměří na funkční řešení. Základem musí být nepropustnost hranic pro ilegální migraci. Pro uprchlíky, kteří skutečně potřebují pomoc, musí být zajištěny důstojné podmínky pro život, co nejblíže jejich domovského státu. Hlavní snahou by mělo být stabilizovat země v evropském sousedství a uzavírat s nimi funkční readmisní dohody. Zároveň se chceme aktivně podílet na budování bezpečných zón a ochranných center v Africe a na Blízkém východě a zvyšování místní úrovně péče o uprchlíky. Naopak přerozdělování žadatelů o azyl se neukázalo být fungujícím řešením.

To, že ochrana vnější hranice může fungovat, jsme viděli na příkladu uzavření balkánské trasy a dohody EU s Tureckem. Stejně musíme postupovat i ve Středomoří. Dnes se do Evropy přes centrální Středomoří nedostávají ti opravdu potřební, ale zejména ekonomičtí migranti – mezi migranty ve Středomoří je méně než 20% opravdových uprchlíků. Tím, že necháváme středomořskou trasu otevřenou, jen pomáháme pašerákům a zvyšujeme utrpení lidí, kteří se na nebezpečnou cestu přes Středomoří vydávají.

 Základem musí být nepropustnost hranic pro ilegální migraci.

Obrana

Měla by podle vás vzniknout společná evropská armáda?        

Ne.

Jak si do budoucna představujete evropskou integraci v oblasti obrany? Jaké hloubky by měla dosáhnout?

KDU-ČSL odmítá vznik tzv. evropské armády na úkor narušení euroatlantické vazby. Diskutovat o jejím vzniku můžeme pouze v případě, že by se jednalo o platformu, která by měla podpůrnou a doplňovací funkci k našemu členství v NATO. Za současných podmínek, kdy většina států však nedokáže řádně plnit ani závazky v rámci NATO a přispívat 2 % HDP ročně na obranu, považujeme tuto iniciativu za nadbytečnou a kontraproduktivní.

V dalším prohlubování obranné spolupráce členských zemí EU však vidíme smysl. Výsledkem by měla být lepší schopnost Evropy zasáhnout v případě krizových situací. Za tímto účelem podpoříme zřízení Stálé strukturované spolupráce (Permanent Structured Cooperation, PESCO) a členství ČR v ní. PESCO musí být využita především k efektivnějšímu budování potřebných vojenských schopností v Evropě. Další z možných cest je posílení evropské dimenze přímo v rámci NATO.

V dalším prohlubování obranné spolupráce členských zemí EU vidíme smysl. Výsledkem by měla být lepší schopnost Evropy zasáhnout v případě krizových situací.

Ivan Gabal: Bez NATO se EU neobejde, ale potřebuje i vlastní obranné síly. Více >>>>

Vnitřní bezpečnost       

Souhlasili byste s vytvořením evropské tajné služby? 

Ne.

Jakým způsobem by měly tajné služby jednotlivých zemí spolupracovat? Do jaké míry by měly sdílet své informace? Na jaké priority by se měla tato spolupráce zaměřovat?

Řešení vidíme v efektivnější spolupráci tajných služeb jednotlivých zemí a efektivním sdílení informací na základě územního principu. V praxi to znamená, že tajná služba dostane informace, jen pokud se jí daný případ teritoriální týká. Prioritou sdílení informací je z našeho pohledu boj proti terorismu (např. informace o pohybu podezřelých, monitoring skupin s vazbami na Islámský stát či vysokými potenciálem radikalizace včetně např. kontroly finančních toků či internetové komunikace). Další stěžejní oblastí je hrozba kybernetických útoků. Jednou z cest k efektivnější spolupráci tajných služeb je pak proces standardizace činnosti rozvědek a kontrarozvědek, který by usnadnil mezinárodní úroveň komunikace.

Řešení vidíme v efektivním sdílení informací na základě územního principu, tzn. že tajná služba dostane informace, jen pokud se jí daný případ teritoriální týká.

Turecko

Měla by EU pokračovat v přístupových rozhovorech s Tureckem?         

Ne.

Jak by se měla EU zachovat v případě, kdy by Turecko zavedlo trest smrti? Měla by i přesto pokračovat v rozhovorech, nebo podniknout nějaké kroky pro ochranu lidských práv v zemi?

KDU-ČSL vnímá Turecko jako strategického partnera, jenž je důležitým článkem při řešení uprchlické krize (například dohoda EU-Turecko z března roku 2016). Zároveň ovšem odsuzujeme antidemokratické politické tendence na turecké politické scéně a požadujeme, aby turecké vedení respektovalo principy demokracie a dohlíželo na dodržování lidských práv na svém území.

Rozšíření EU za hranice kontinentu a hodnotového společenství křesťanské civilizace nepovažujeme za možné s ohledem na rozdílné pojetí základních principů. Z tohoto důvodu odmítáme plnohodnotné členství Turecka v EU. Preferujeme spolupráci formou privilegovaného partnerství. Pokračování přístupových rozhovorů se zemí, která zavedla trest smrti a zároveň nerespektuje demokratické principy, je z našeho pohledu nepřípustné.

Odmítáme plnohodnotné členství Turecka v EU. Preferujeme spolupráci formou privilegovaného partnerství.

Rusko

Měla by EU zrušit sankce vůči Rusku?  

Ne.

Pod jakou podmínkou by mohlo dojít ke zrušení sankcí? Máme i nadále trvat na tzv. Minských dohodách?

Rusko vnímáme jako partnera, ale na základě jeho kontinuálních mocenských tendencí prosazujeme co největší ekonomickou, energetickou a politickou nezávislost na něm.  Odmítáme zasahování ruských politických a diplomatických míst a zpravodajských služeb do vnitřních záležitostí jiných států, anexi Krymu, invazi do Gruzie, dezinformační činnost a propagandistické obsahy ruských zpravodajských webů v členských státech EU. Dále odmítáme slovní útoky ruských představitelů proti hodnotovým základům liberální demokracie, EU, Západu i sousedním zemím, i finanční, materiální a symbolickou podporu protievropských a antisystémových politických sil v členských státech EU.

Ve věci konfliktu na východní Ukrajině požadujeme striktní dodržování Minských dohod, příměří a jednání znesvářených stran. Podporujeme pokračování protiruských sankcí v jejich aktuálním coby osvědčeného nástroje k zabránění nového rozdmýchávání konfliktu a agrese ze strany Ruské federace. Zpřísnění ekonomických sankcí naopak nepovažujeme za dobrý krok. Následkem by bylo ochlazení politických vztahů, které by pro nás představovalo energetické riziko. Smyslem sankcí je vyvíjet tlak na dodržování Minských dohod. Je-li však anexe Krymu trvalým stavem, pak musí nadále trvat i sankce.

 Zpřísnění ekonomických sankcí nepovažujeme za dobrý krok.

Visegrádská skupina

Měl by formát Visegrádské skupiny přetrvat?

Ano.

Jaké v něm spatřujete výhody? Měly by státy V4 hlasovat v rámci Rady EU a ER stejně?

Spolupráce se zeměmi Visegrádské čtyřky pro nás představuje důležité regionální partnerství, které chceme dále rozvíjet, v žádném případě ji však nevnímáme jako náhradu EU. Naopak, je to jedna z dobrých možností pro posílení našeho hlasu v Evropské unii. Naším cílem je, aby země Visegrádské čtyřky aktivně komunikovaly i s ostatními státy střední Evropy – Německem a Rakouskem – a využíval se tak vedle V4 i formát Visegrád+. Za konkrétní přínos považujeme např. Visegrádský fond, který úspěšně funguje a budí pozornost i v zahraničí.

Slaďování pozic v rámci V4 při hlasováních Rady EU a ER je naší prioritou a usilujeme o ni všude, kde to lze, zvláště pokud se jedná o tak zásadní otázky, jako je budoucnost integračního projektu. Zároveň si však uvědomujeme, že existují oblasti, kde různost národních pozic dlouhodobě shodu neumožňuje. Příkladem je tradičně protekcionistická zemědělská politika.

Také bychom chtěli formát V4 více využívat pro konstruktivní debatu a sami tato témata identifikovat – např. společný příspěvek k ochraně vnějších hranic z regionálních témat, dále se jedná o životní prostředí či průmysl.

Naším cílem je, aby země Visegrádské čtyřky aktivně komunikovaly i s ostatními státy střední Evropy – Německem a Rakouskem.

Konvergence

České mzdy jsou při srovnání s ostatními zeměmi EU podprůměrné. Může s tím EU něco udělat?

Ne.

Jaký je váš návod k tomu, aby se platy v ČR vyrovnaly platům v západních státech EU (nebo se k jejich výši alespoň významněji posunuly)?

Otázka platové hladiny je především v kompetenci jednolitých členských států. V případě ČR vidíme řešení jednak v omezení administrativní a daňové zátěže, především u korporátní daně, s cílem ulehčit situaci podnikatelům. Důležitým krokem je také změna struktury ekonomiky, která se musí více orientovat na kvalitu a excelenci. V neposlední řadě je zásadní navýšit investice v oblasti vědy, výzkumu a inovací a zkvalitnit české školství. Obě tyto oblasti jsou pro KDU-ČSL dlouhodobou prioritou. Zde může sehrát dílčí roli i EU, a to odpovídající alokací prostředků do oblasti vědy, výzkumu a inovací, a školství formou dotační a kohezní politiky.

Důležitým krokem je změna struktury ekonomiky, která se musí více orientovat na kvalitu a excelenci.

Dotace

Jsou evropské dotace pro ČR dobré?   

Ano.

Jak by se měl změnit systém čerpání dotací, aby se evropské prostředky využívaly efektivněji? Na jaké priority by se mělo čerpání zaměřit? 

Chceme se aktivně podílet na podobě nové kohezní politiky (2021 až 2027) s prioritním zaměřením na oblast infrastruktury (doprava, rozvoj městských sídel a venkova), vědy, výzkumu, vzdělávání, inovací, digitalizace a podpory malého a středního podnikání.

Zaměříme se na nastavení přehledných pravidel pro poskytování evropských dotací. Budeme prosazovat systematický přístup k poskytování finanční podpory tak, aby nedocházelo k samoúčelnému čerpání prostředků bez zřejmého efektu. Budeme požadovat, aby v rámci podpořených projektů byly v maximální možné míře nastaveny měřitelné cíle, které půjdou ověřit. Jedině tak lze ve střednědobém horizontu ověřit, že stát poskytuje prostředky efektivně, účelně a hospodárně. Budeme preferovat ex-ante kontroly oproti neúčinným následným, které již nedokážou zamezit finančním ztrátám. S ohledem na tyto cíle budeme usilovat o aktivní roli zástupců KDU-ČSL v Komisi pro ESIF v rámci přípravy nového programovacího období.

Zaměříme se na nastavení přehledných pravidel pro poskytování evropských dotací.

Euro

Měla by Česká republika přijmout euro?           

Ano.

V jakém časovém horizontu podle vás přijetí eura reálné? Jste zastánci vytvoření společného rozpočtu a společného ministra financí zemí eurozóny?

Česká republika euro přijmout musí, protože se k tomu při vstupu do EU zavázala. Je však třeba určit vhodný termín, kdy k tomu má dojít. Dle KDU-ČSL k tomu musí být splněny dvě základní podmínky. První je, že k přijetí eura v ČR musí existovat politická vůle a nutný je i souhlas obyvatelstva. Podle průzkumů veřejného mínění je až 70 % Čechů proti přijetí společné evropské měny. To je třeba vzít v potaz a je na nás politicích, abychom dokázali srozumitelně vysvětlovat našim spoluobčanům, jaké výhody by přijetí eura mělo. Zatím se tak bohužel neděje. Toto je pro KDU-ČSL jedna z priorit.

Druhou podmínkou je, že česká ekonomika musí vykazovat předepsané parametry dohodnuté v tzv. smlouvě z Maastrichtu. Se všemi pěti kritérii by Česká republika neměla v zásadě mít problémy. Kritéria cenové stability, rozpočtového schodku k HDP, celkové zadluženosti státu k HDP, konvergence úrokových sazeb i kurzové stability jsou s přehledem plněna. Ekonomická politika KDU-ČSL se bude zaměřovat na to, aby tato kritéria byla splňována i nadále. Před přijetím eura bude také nutné snížit rozdíl mezi cenami a mzdami. To se naštěstí děje, neboť u nás rostou mzdy cca o 5 % ročně oproti zemím západní Evropy. Pokud to tak půjde dál, můžeme se do pár let přiblížit mzdové úrovni eurozóny. A pak přijde ideální doba na přijetí eura.

S vytvořením společného rozpočtu a společného ministra financí zemí eurozóny naopak nesouhlasíme. Jednalo by se o jednoznačný krok směrem k hospodářské unii, což by vyžadovalo revizi smluvního rámce, tedy primárního práva EU, což odmítáme. V souvislosti s výsledkem voleb v Německu, kde CDU tyto francouzské plány nepodporuje, navíc tuto otázku v současnosti nepovažujeme za relevantní.

Je na nás politicích, abychom dokázali srozumitelně vysvětlovat našim spoluobčanům, jaké výhody by přijetí eura mělo.

Zemědělství

Souhlasíte se zastropováním zemědělských dotací pro velké firmy?   

Ne.

Jak by se podle vás měla společná zemědělská politika reformovat, aby EU ušetřila výdaje s ní spojené a mohla více investovat do obrany či řešení migrace?

Současný návrh na zastropování zemědělských dotací považujeme pro ČR za velmi nevýhodný. Vzhledem k historicky podmíněné struktuře naší zemědělské prvovýroby, kde cca 60 % tvoří středně velké podniky, které by svou výměrou nastavený strop převyšovaly. V našich podmínkách by tedy toto zastropování dotací znamenalo reálný odliv prostředků do zemědělství. Funkčním řešením by naopak bylo degresivní nastavení dotací, kdy by menší firmy dostávaly více a větší méně prostředků.

Naším návrhem k řešení situace je zrušení nárokových dotací a nastavení podmínek lokálně, např. formou podpory konkrétních plodin či podpory geograficky znevýhodněných oblastí (podhůří). Výhodou by byla efektivnější kontrola vynaložených prostředků. Předpokladem tohoto řešení je ale v první řadě široká diskuze nad prioritami podpory, a to za účasti odborné veřejnosti a profesních sdružení zemědělců.

Navrhujeme zrušit nárokové dotace a nastavit podmínky lokálně, např. formou podpory konkrétních plodin či podpory geograficky znevýhodněných oblastí.

EurActiv.cz se s otázkami obrátil na strany a hnutí, jejichž podpora podle volebního modelu CVVM ze září 2017 dosáhla alespoň 1,5 %.