Kdo jiný než Merkelová. Německé předsednictví chce Unii vyvést z krize

© EPA

Najít kompromis okolo rozpočtu a záchranných plánů EU, dohlédnout na další fázi brexitu, zajistit reformu migrační politiky. To a mnohem více má v „úkolníčku“ německé předsednictví Rady EU, které začíná ve středu. S velkým jménem se zároveň pojí velká očekávání.

Německo ve středu 1. července přebírá od Chorvatska předsednické křeslo v Radě EU, a půl roku tak bude řídit agendu, kterou členské státy na evropské úrovni projednávají. Dlouhodobé plány kvůli koronavirové krizi a potřebě vyrovnat se s jejími dopady částečně „vylétly oknem“, a Němci museli na poslední chvíli své priority značně přepracovat. Vláda svůj program navíc zatím ani oficiálně nezveřejnila, údajně „z respektu k chorvatskému předsednictví“, za otálení si však vyslechla kritiku opozice.

Na vládní koalici však leží skutečně velká zodpovědnost. Petr Kaniok z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU podotkl, že německé předsednictví je po delší době mandátem, který má zjevné ambice a je od něj hodně očekáváno.

„Přeci jen, Německo je tradiční hybatel integrace, má na jejím fungování dlouhodobý zájem a jedná se o stát, který disponuje vším, co úspěšné předsednictví potřebuje – reputace, administrativní kapacita, zkušenosti, vnitropolitická stabilita, schopný lídr,“ vysvětlil politolog.

Merkelová: Německo musí pomoci s oživením sousedních ekonomik

Německo musí pomoci sousedním zemím v Evropské unii oživit po koronavirové krizi své ekonomiky. Podle agentury Reuters to včera na jednání s poslanci konzervativní unie CDU/CSU řekla kancléřka Angela Merkelová.

Raritou je nejen to, že i za minulého německého předsednictví v roce 2007 vedla zemi kancléřka Angela Merkelová, ale také že se opět jedná o „krizové předsednictví“. Jak připomněl Vladimír Handl, odborník na německou politiku z Institutu mezinárodních studií FSV UK, tehdy šlo zejména o odblokování tzv. Evropské ústavní smlouvy a její úpravu do přijatelné formy, což umožnilo následnou institucionální reformu Unie.

„Naděje pro EU je, že tak, jak nečekaně se podařilo Německu prolomit zablokování EU v roce 2007, by mohl Berlín přispět k průlomu v řešení krizové situace i v roce 2020. Angela Merkelová jako mistr kompromisů a klidného, racionálního hledání řešení, je pro tuto roli skvěle vybavená,“ doplnil odborník.

„Nikdo jiný to nesvede“

Samotné motto předsednictví – „Společně pro evropskou obnovu“ – naznačuje, co jsou hlavní priority. Řešení zdravotní a následně hospodářské krize způsobené pandemií je však jen začátek. Základní kámen představuje vyjednávání o podobě nového víceletého finančního rámce EU (VFR) pro roky 2021-2027, jehož součástí bude i fond (plán) obnovy evropských ekonomik. Pokud by se kompromis nepodařilo najít do konce roku, pro Unii to bude velký problém.

Na cestě z koronavirové krize: Co obsahuje evropský plán obnovy?

S úderem koronavirové pandemie se Evropa ocitla nejen v krizi zdravotní, ale také v krizi ekonomické. Redakce EURACTIV.cz přináší detailní popis plánu, který by měl pomoci ekonomiku EU opětovně nastartovat.

Kaniok se domnívá, že Němci navzdory okolnostem, včetně potenciální druhé vlny pandemie v létě či na podzim, s touto klíčovou agendou pohnou. „Nikdo jiný to totiž nesvede, jiné předsednictví takovou sílu, ve smyslu reputace a schopnosti vyjednat kompromis, mít nebude,“ doplnil.

I když jsou zatím pozice vůči předloženým návrhům velmi odlišné, podle Handla půjde o klíčový bod pro další vývoj EU a toto vědomí bude zřejmě jednotlivé aktéry disciplinovat. „Už v samotném VFR jsou obsaženy další priority – nejen hospodářský růst, ale také akcent na ochranu klimatu – obecně je téměř 25 % prostředků spojeno s ochranou klimatu, v agrární oblasti dokonce 40 %,“ upozornil Handl.

Jak informoval německý EURACTIV, který měl možnost do programu předsednictví nahlédnout, Němci se chtějí dále soustředit na vybudování „výkonné, suverénní a odolné evropské digitální infrastruktury,“ ochranu kritické infrastruktury z hlediska kybernetické bezpečnosti nebo na daň z finančních transakcí. Mezi priority má patřit také posílení sociální solidarity v EU, prosazování norem demokratického právního státu nebo příprava Konference o budoucnosti EU, která by mohla začít v září.

Konferenci o budoucnosti Evropy potřebujeme více než kdykoliv předtím, míní europoslanci. Začít by mohla v září

V květnu měla začít Konference o budoucnosti Evropy. Poté co svět zasáhla koronavirová pandemie, bylo ale konání široké diskusní platformy, ze které by měl vzejít návrh na budoucí fungování bloku, odloženo. Podle europoslanců však Konference neztratila na důležitosti a měla by začít co nejdříve to bude možné.

Sama Merkelová ve svém projevu v Německém spolkovém sněmu uvedla, že mezi zásadní priority bude patřit i legislativa k ochraně klimatu. Jak si však všiml německý EURACTIV, v programu je agenda zmíněna spíše vágně. Na snížení klimatických ambicí si stěžují opoziční Zelení.

Další výzvy – brexit, migrace, Čína

Evropská unie musí se Spojeným královstvím co nejdříve dohodnout podobu budoucích vztahů po brexitu, přechodné vyjednávací období platné do konce roku 2020 se totiž už prodlužovat nebude.

„Otázkou je samozřejmě Brexit, ale tam má Německo – oproti očekáváním, že s agendou ,pohne‘ – omezené možnosti a může působit na EU vyjednavače spíše neformálně,“ poznamenal Kaniok.

S další možnou eskalací krize na řecko-turecké hranici a nevyřešenou situací okolo přeplněných uprchlických táborů se s napětím očekává nový Evropský pakt o migraci a azylu z dílny Evropské komise, především pak reforma Společného evropského azylového systému (CEAS). Nový pakt však podle eurokomisařky Ylvy Johanssonové zřejmě spatří světlo světa až po létě, řídit vyjednávání o něm tak nakonec nezačnou Chorvaté, jak se čekalo, ale až Němci. Přestože předsednictví chce vycházet z návrhu Komise, plánuje prosadit také několik vlastních myšlenek, včetně přepracování otázky sdílení odpovědnosti v azylové politice.

Jak přimět státy EU ke společnému řešení migrace? Možností je sáhnout jim na fondy

Evropská komise už brzy představí nový pakt o migraci a azylu, kterým chce usmířit rozhádané evropské státy. K dohodě by je mohlo přimět propojení paktu s čerpáním peněz z evropského rozpočtu.

Výzvu podle Handla představují také „bezpečnostní krize spojené s měnícím se mezinárodním prostředím a oslabením světového, normativně ukotveného řádu,“ Němci se tak chtějí zabývat i posílením vnější akceschopnosti, včetně bezpečnosti a obrany. Angela Merkelová zmínila, že v zahraniční politice se agenda předsednictví bude soustředit na budoucí vztahy s Afrikou jako „kontinentem budoucnosti“.

Kancléřka vyzdvihla také ambici uspořádat summit EU-Čína, který se ovšem z původně plánovaného září odložil na neznámo kdy. Právě Čína bude hlavní zahraničněpolitickou prioritou předsednictví. Německá vláda chce „pracovat na větší reciprocitě ve všech politikách“ a „ustanovit rovné hrací pole v otázce konkurenceschopnosti“. Jednat se má také o klimatické agendě, otázku demokracie a lidských práv program nicméně nezmiňuje.

Čínská diplomacie v praxi: Nejprve cukr, poté bič, ukazuje studie. Cesta na Tchaj-wan ale ČR neublíží

Na počátku týdne proběhl „videosummit“ mezi EU a Čínou. Jeho výsledek nepřekvapí – EU se k Pekingu postavila kriticky, zároveň ale vyzdvihla důležitost vzájemných vztahů. Nová studie ale ukazuje, že čínská politika si žádá tvrdší přístup. Cesta na Tchaj-wan může být prvním krokem.

Co z toho bude mít ČR

Západní soused je pro Českou republiku klíčový partner, jeho plány má tedy smysl pozorně sledovat. Německé priority jsou podle Petra Kanioka prioritami úspěšné a EU reality znalé země. „Pro Česko jsou výhodné, respektive byly by výhodné, kdyby se Česko chovalo jako racionální partner. To se vlivem posledních událostí, zejména pak vlivem kauz A. Babiše, úplně říct nedá,“ uvedl s tím, že český pohled je zjevně upřen na vnitrostátní problémy.

Kaniok doplnil, že kompromis ohledně plánu obnovy a VFR jsou rozhodně v českém zájmu, protože česká ekonomika je životně závislá na fungujícím vnitřním trhu a fungující ekonomice členských států. „Je ale otázkou, zda si to díky nynějšímu pohlcení národní evropské politiky ,dotačními‘ kauzami premiéra někdo v Česku uvědomuje,“ dodal.

Dostalová bude reagovat na rezoluci proti Babišovi. Podle ní jsou vyjádření EP za hranou

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) chce připravit premiérovi Andreji Babišovi (ANO) reakci na páteční rezoluci Evropského parlamentu na téma Babišova možného střetu zájmů.

Ve své struktuře odpovídají priority předsednictví zájmům ČR také podle Vladimíra Handla. „ČR má šanci stát se součástí projektu modernizace a obnovy EU i životního prostředí a bude záležet na preferencích české vlády. To, že by je měla diktovat budoucnost, a ne krátkodobé zisky, a už vůbec ne soukromé, je nasnadě,“ uzavřel externí spolupracovník Ústavu mezinárodních vztahů Praha.