První kolo povolebních vyjednávání uvnitř Evropského parlamentu je u konce. Poslanci se rozdělili do výborů a zvolili si jejich vedení, v čele toho zemědělského (AGRI) usedne Češka z ODS Veronika Vrecionová. Některé klíčové hospodářské výbory povedou nové tváře.
Výsledek eurovoleb odráží politickou realitu: centristické strany se sjednotily a do předsednických a místopředsednických pozic nepustily nikoho z krajní pravice (z ČR ANO, Přísaha a Motoristé, SPD). Nedostali se tam ani poslanci, kteří nepatří k žádné z frakcí, tedy tzv. nezařazení (z ČR Stačilo!).
Jedinou výjimkou je konzervativní a euroskeptická ECR (z ČR ODS), které dominuje strana italské premiérky Giorgie Meloni s její krajně pravicovou minulostí (a podle kritiků i současností, byť maskovanou).
Proč je to důležité
Nejdůležitější část legislativní práce se odehrává ve výborech. Konečné stanovisko Evropského parlamentu k návrhům právních předpisů schvaluje plénum, ale znění stanovisek, pozměňovací návrhy a kompromisy mezi stranami se projednávají na úrovni výborů.
Dohody o tom, kdo bude zpravodajem pro konkrétní právní předpisy, se uzavírají na úrovni politických skupin. Předsedové výborů však organizují legislativní práci Evropského parlamentu a mohou také ovlivnit, které výbory budou odpovědné za přípravu stanoviska.
Kdo povede klíčové hospodářské výbory
ITRE
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku: Borys Budka (Polsko, EPP). V Evropském parlamentu je nováčkem, ale v minulosti již dvakrát působil jako ministr, naposledy měl na starost státní vlastnictví. Vedle politiky se věnoval akademické kariéře a zabýval se tématy, jako je energetická transformace, postoje spotřebitelů k ochraně životního prostředí a greenwashing (za zmínku stojí, že Budka označil za greenwashing i tvrzení, že zemní plyn je zdrojem zelené energie).
ITRE má až 90 stálých členů, ve vedení mají většinu liberálové a socialisté (po dvou členech), zastoupeni jsou i lidovci (Budka) a konzervativci ECR (jeden člen). Pokud chce staronová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen splnit svůj slib podpory evropského průmyslu, bude na legislativě pracovat právě tento výbor. Důležité budou také otázky týkající se obnovitelných zdrojů (vodík, role jaderné energie atd.).
Česká stopa: Výbor ITRE je, zdá se, mezi českými europoslanci velmi oblíbený. Stálými členy jsou Jan Farský (STAN, EPP), Ondřej Krutílek (ODS, ECR), Ondřej Knotek (ANO, Patrioti), Jana Nagyová (ANO, Patrioti) a Filip Turek (Motoristé, Patrioti). Náhradnicí se stala Markéta Gregorová (Piráti, Zelení).
ENVI
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin: Antonio Decaro (S&D, Itálie). Do Evropského parlamentu přišel z lokální politiky (od roku 2014 byl starostou města Bari) a je považován za vycházející hvězdu italské Demokratické strany. V lokální i celostátní politice prosazoval silná environmentální témata a při vstupu do EP slíbil, že nepřipustí zrušení již přijaté ekologické legislativy. Tři místopředsedové výboru (dva z EPP, jeden z euroskeptické ECR) na to mohou mít jiný názor.
V devadesátičlenném výboru nemají socialisté a lidovci většinu (pouze 40 členů), zatímco liberálové a konzervativní euroskeptici (ECR) mají po 10 členech. Jakákoli revize ekologické legislativy nebo přijetí dalších pravidel v rámci Zelené dohody (Green Dealu) projde tímto výborem.
Česká stopa: Výbor ENVI je mezi Čechy ještě oblíbenější. Čtyři jsou stálými členy, a to Ondřej Dostál (Stačilo!, Nezařazení), Alexandr Vondra (ODS, ECR), Ondřej Knotek (ANO, Patrioti) a Filip Turek (Motoristé, Patrioti). Čtyři jsou pak mezi náhradníky – Jana Nagyová (ANO, Patrioti), Ivan David (SPD, ESN), Danuše Nerudová (STAN, EPP) a Kateřina Konečná (Stačilo, Nezařazení).
IMCO
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů: Anna Cavazzini (Německo, Zelení). V předchozím období už výboru předsedala a zabývala se digitálními právy a spravedlivou hospodářskou soutěží na digitálních trzích, ale byla také zpravodajkou doporučení, aby EU odstoupila od Smlouvy o energetické chartě. Tato smlouva z konce 90. let 20. století měla chránit soukromé investice v energetickém sektoru před zásahy státu, podle kritiků však brání dekarbonizaci. EU od smlouvy odstoupila letos v březnu.
Ve výboru celkově dominují dvě největší politické skupiny, lidovci a socialisté. V příštích několika letech se na stole výboru může ocitnout důležitá digitální legislativa, stejně jako pravidla týkající se zdraví spotřebitelů (např. používání chemických látek).
Česká stopa: Mezi členy patří Klára Dostálová (ANO, Patrioti), Kateřina Konečná (Stačilo, Nezařazení) a Filip Turek (Motoristé, Patrioti), mezi náhradníky zase Jaroslav Bžoch (ANO, Patrioti) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).
TRAN
Výbor pro dopravu a cestovní ruch: Elissavet Vozemberg-Vrionidi (Řecko, EPP). Tato politička je členkou výboru od svého prvního zvolení do Evropského parlamentu v roce 2014, ale její legislativní práce se dosud týkala spíše otázek rovnosti žen a mužů. V letech 2019-2024 se její jméno objevilo pouze u třech návrhů usnesení spojených s výborem TRAN, všechny se však týkaly cestovního ruchu, nikoli dopravy. Naopak silný v tomto tématu by mohl být místopředseda Virginijus Sinkevičius (Litva, Zelení), bývalý komisař pro životní prostředí.
Řada politiku (zejména na pravém středu) před eurovolbami slibovala revizi faktického zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory po roce 2035. Jakýkoli návrh bude procházet právě výborem pro dopravu a cestovní ruch. V něm má lidovecká EPP 12 členů ze 44. Euroskeptická ECR a krajně pravicoví Patrioti jich mají po pěti a ve výboru jsou nejméně tři další krajně pravicoví poslanci. Lidovecká frakce by tak mohla mít většinu, pokud bude ochotná se spojit s krajní pravicí.
Česká stopa: Ve výboru TRAN najdeme Čechy pouze mezi náhradníky. Jde o Ondřeje Kovaříka (ANO, Patrioti), Ondřeje Krutílka (ODS, ECR) a Luďka Niedermayera (TOP09, EPP).
ECON
Hospodářský a měnový výbor: Aurore Lalucq (Francie, S&D). Tato francouzská poslankyně je v EP již druhé funkční období, ve výboru ECON dosud působila mezi řadovými členy. Je považována za silnou zastánkyni klimatické politiky a vyzývá k jejímu propojení s průmyslovou a obchodní strategií. Podporuje například zavedení cel na čínské elektromobily. Byla zpravodajkou pro pravidla ESG reportingu (povinnost firem podávat zprávy o plnění sociálních a environmentálních cílů), podporuje celoevropskou daň z bohatství a v minulosti vyzývala k tomu, aby Evropská centrální banka odepsala dluhy členských států.
S podobnými názory ale ve výboru pravděpodobně neuspěje. Ze 60 členů mají lidovci 16, liberálové devět a euroskeptická ECR sedm. Jedním z místopředsedů se opět stal český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09, EPP). Výbor se bude zabývat i otázkami regulace finančního sektoru, včetně integrace finančních trhů (tzv. unie kapitálových trhů), financováním ekologické transformace soukromými investicemi a také případnou změnou ekonomických a fiskálních pravidel EU.
Česká stopa: Kromě Niedermayera patří mezi stálé členy výboru ECON také Ondřej Kovařík (ANO, Patrioti) a Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO, Patrioti), náhradnicí se zde stala Danuše Nerudová (STAN, EPP). Náhradníkem původně byl také Martin Hlaváček (ANO, Patrioti), který se však role europoslance nakonec neujme. Není zatím jasné, jestli jeho náhrada, Tomáš Kubín, zamíří do stejných výborů jako Hlaváček. Je tedy možné, že se česká stopa uvnitř některých zmíněných výborů ještě posílí.
Co bude následovat
Legislativní práce začnou naplno na konci podzimu. Ještě předtím Evropský parlament vyslechne kandidáty na komisaře a bude hlasovat o Evropské komisi jako celku.