Každý druhý Němec by si přál odchod Řecka z eurozóny

zdroj: FreeDigitalPhotos.net

Eurozóna bez Řecka. Taková představa není cizí každému druhému Němcovi. Uvedl to průzkum, na který upozornil německý EurActiv. Setrvání země v eurozóně by podpořilo necelých 30 % oslovených.

Požadavky řecké vlády na odpuštění dluhu a ukončení úsporných opatření jsou pro většinu lídrů EU neskousnutelné, odchod Řecka z eurozóny už méně. Německá veřejnost to ale vnímá jinak. Z průzkumu, který byl proveden v Německu, vyplývá, že 48 % Němců by s odchodem Řecka z eurozóny bez váhání souhlasilo. Necelých 30 % by si to nepřálo a 23 % obyvatel je nerozhodnutých.

Nejvíce fanoušků tzv. Grexitu najdeme mezi voliči euroskeptické strany Alternativa pro Německo (82 %), křesťanskými demokraty (47 %) a sociálními demokraty (43 %). Naopak největší procento těch, kteří by rádi i nadále viděli Řecko mezi státy platícími eurem, je 47 % voličů Strany zelených.

U odepsání řeckého dluhu se síly vyrovnávají. 45 % středopravých voličů smazání dluhu nepřipouští, naopak 44 % spíše levicových voličů s jeho částečným odpuštěním počítá.

Jednání mezi Řeckem a jeho věřiteli o (ne)pokračování záchranného programu probíhají již několik týdnů, zůstávají ale bez výsledku. Nový řecký premiér Alexis Tsipras program označil za chybu a nejraději by jej ukončil. To však lídři EU odmítají.

K vyřešení situace nepřispělo ani včerejší zasedání ministrů financí eurozóny (Eurogroup), kde se budoucnost Athén probírala a kde řecký ministr financí Janis Varufakis prodloužení stávajícího programu opět smetl ze stolu.

Řecko je jedním z hlavních témat i právě probíhajícího neformálního summitu v Bruselu. To, že se lídři dnes na něčem dohodou, není však pravděpodobné. Zásadní rozhodnutí bude tak muset přijmout až další pondělní Eurogroup.

Příliš času ale nezbývá. Pokud se Řecko s věřiteli nedohodne, dostane se do patové situace a bude muset ke konci února řešit nedostatek hotovosti. Toho si je vědom i nový řecký ministr obrany Panos Kammenos, který začátkem týdne uvedl, že pokud se jeho země s eurozónou nedohodne, může finanční pomoc hledat jinde, konkrétně v USA, Číně, nebo Rusku.

Autor: Eliška Kubátová