Kauza Selmayr opět na stole, Komise podle ombudsmanky pochybila

Od letošního jara se v Bruselu řeší kontroverzní jmenování Martina Selmayra do pozice generálního sekretáře Komise. Ombudsmanka Emily O’Reillyová dnes zveřejnila závěry svého vyšetřování a do budoucna EK doporučuje změnu procedur.

Při únorovém jmenování Martina Selmayra do funkce generálního tajemníka (sekretáře) Evropské komise došlo ke čtyřem pochybením. Komise mimo jiné vytvořila dojem urgence, aby odůvodnila nezveřejnění informace o uvolnění pozice, nadto komunikovala způsobem, který budil důvodná podezření kolem celého procesu.

Vyplývá to z dnes publikovaných závěrů vyšetřování ombudsmanky EU Emily O’Reillyové. Komise pohled ombudsmanky na průběh jmenování nesdílí, uvedl mluvčí EK Margaritis Schinas.

Exekutiva podle něj hodlá v příslušném termínu O´Reillyové předat svou vlastní analýzu jejích zjištění a doufá, že její pochybnosti rozptýlí. EK v reakci vydala také prohlášení komisaře pro rozpočet a lidské zdroje Günthera Oettingera, který uvítal, že ombudsmanka na základě prostudování asi 11 000 dokumentů nezpochybnila legalitu procedury výběru generálního tajemníka EK ani výběr kandidáta, kterého naopak popsala jako „kompetentního“.

Zvláštní vyšetřování

Vyšetřování se týkalo událostí z letošní zimy, kdy se Selmayr, do té doby šéf kabinetu předsedy komise Jeana-Claudea Junckera, za nestandardních okolností stal generálním tajemníkem Komise, a tudíž jedním z nejvlivnějších nevolených představitelů Bruselu.

Selmayr byl na jediném zasedání kolegia komisařů nejdříve jmenován zástupcem úřadujícího generálního tajemníka Alexandera Italianera, který hned nato rezignoval. Celý proces údajně zabral pouhých devět minut.

Podle ombudsmanky se Komise několikrát neřídila textem, případně duchem příslušných pravidel. Volba náměstka generálního tajemníka se podle jejího úřadu nekonala s cílem obsadit tuto pozici, nýbrž ve snaze dosadit Selmayra do nejvyšší funkce ve dvou provázaných krocích. O’Reillyová také kritizuje následnou komunikaci EK s médii, kterou označila za „vyhýbavou a místy útočnou“. Takovou interpretaci dnes před novináři mluvčí komise Schinas opakovaně a ostře odmítal.

„Naše vyšetřování vycházelo z inspekce tisíců stránek interních dokumentů Komise a podrobně ukazuje kroky, které komise podnikla s cílem vytvořit dojem, že proces jmenování byl normální,“ uvedla O’Reillyová s tím, že podnětem byly stížnosti od francouzské a nizozemské delegace europoslanců. Počínání EK podle ní ohrozilo pověst „vysokých administrativních standardů EU“ a v konečném důsledku důvěru veřejnosti v evropské instituce.

Kaniok: I v „bruselské bublině“ má kauza omezený vliv

Petr Kaniok z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity vidí v kauze Selmayr dvě roviny. V té věcné se podle něj nestalo fakticky nic.

„Selmayr by předpokládám místo dostal, i kdyby vše proběhlo, jak mělo. Těžko ve strukturách EU hledat kompetentnější osobu – takže k žádné protežé neschopného či všehoschopného kamaráda nedošlo,“ myslí si analytik.

Na druhou stranu je podle Kanioka pro Komisi samozřejmě nepříjemné, když u takto exponované pozice – aspoň z pohledu „bruselské bubliny“ – udělá chybu. „Těžko pak na někom vymáhat dodržování závazků a peskovat třeba státy za porušování vlády práva, když vlastní předpisy obcházíte. Snižuje to kredibilitu a ještě vypadáte jako amatér,“ dodal.

Kaniok ale i tak nevnímá kauzu jako příliš významnou. „Ve členských státech a mezi veřejností o kauze nikdo nic neví, není to zásadní věc, kterou by šlo třeba přirovnat k nepravostem, které se děly v Santerově Komisi. A i v ‚bruselské bublině‘ je tento vliv omezený. Chyby v administrativě dělá více institucí, včetně Evropského parlamentu, který se v kauze Selmayr velmi angažoval,“ řekl.

Změna procedur?

Selmayr jako generální tajemník Komise dohlíží na desítky tisíc bruselských úředníků. Zpráva ombudsmanky platnost jeho jmenování neruší, kontrolní orgán pouze s cílem zabránit opakování podobné situace navrhl zavedení samostatného jmenovacího procesu pro tuto funkci. Nová procedura by podle něj měla zahrnovat zveřejnění oznámení o uvolnění postu, zařazení bodu na program týdenní schůze komisařů a také konzultaci kandidátů s nezávislými experty.

Podle Oettingera není na první pohled zřejmé, proč by měl být výběr generálního tajemníka EK v budoucnu oddělen od procesu, jakým jsou určováni generální ředitelé jednotlivých generálních ředitelství Komise. Oettinger nicméně rozhodl na konci září svolat kulatý stůl o tom, jak ve všech institucích EU podobné procesy a pravidla do budoucna zlepšit tak, aby stejně platila pro všechny.

Petr Kaniok si myslí, že Komise k doporučením ombudsmanky přihlédne a své procedury upraví. „EK si dá pozor, protože dohled na podobné případy bude v budoucnu logicky větší,“ uzavřel expert.