Většina českých politických stran nechce posilovat pravomoci institucí EU. Je tu však jedna výjimka. Řada lídrů kandidátek pro evropské volby chce posílit kompetence Evropského parlamentu a umožnit mu navrhovat unijní legislativu.
Jednou z věcí, kterou se Evropský parlament liší od zákonodárných shromáždění členských zemí Evropské unie, je fakt, že nemá právo navrhovat zákony. V praxi to znamená, že europoslanci nevymýšlejí návrhy unijní legislativy od základu. Návrhy předkládá Evropská komise. Europoslanci, spolu s ministry členských zemí zastoupených v Radě, je pouze upravují a vyjednávají jejich konečnou podobu.
Evropský parlament sice může Komisi požádat, aby nějaký návrh předložila, ta tomu ale nemusí vyhovět. Pokud Komise odmítne předložit návrh, který europarlament požaduje, musí vysvětlit proč.
Řada českých politických stran posilování institucí EU obecně odmítá. „Odmítáme zrušení práva veta a přesun dalších pravomocí do Bruselu,“ píše se například ve volebním programu hnutí ANO.
Jednička kandidátky ANO, bývalá ministryně pro místní rozvoj a současná místopředsedkyně Poslanecké sněmovny ČR Klára Dostálová, by však u jedné z pravomocí udělala výjimku. A je to právě pravomoc europoslanců navrhovat legislativu.
„Mohlo by to být hodně podobné národním parlamentům. To znamená, že by Evropský parlament mohl mít i nějakou zákonodárnou iniciativu. Teď jenom přijímá věci, které vzejdou z Evropské komise, kde jsou nikým nevolení úředníci,“ řekla v nedávném rozhovru redakci.
Podobné je to i v případě volební koalice SPD a Trikolory, vedené bývalým europoslancem Petrem Machem, a také u koalice Stačilo!, vedené komunistkou a současnou europoslankyní Kateřinou Konečnou. I podle nich by europoslanci tuto pravomoc mít měli.
V sérii rozhovorů s vybranými volebními lídry – Danuší Nerudovou (na kandidátce STAN), Klárou Dostálovou, Petrem Machem, Alexandrem Vondrou (ODS), Kateřinou Konečnou a Marcelem Kolajou (Piráti) – se kromě Vondry vyslovili všichni „pro“.
„Nejsem toho velkým příznivcem. Konstrukt, že Komise je ta, která předkládá návrhy legislativy, podle mě dává smysl,“ řekl lídr koalice Spolu Alexandr Vondra. Podle něj by „možnost něco legislativně navrhnout mohla v důsledku vést k politice výkřiků a dát platformu křiklounům, jejichž návrhy by spadly pod stůl, ještě než by došlo na hlasování na plénu“.
Voličsky líbivé, ale nefunkční
Skeptičtí jsou také redakcí oslovení politologové. Markéta Pitrová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně zmiňuje podobný důvod jako Vondra. „Riziko, že poslanci se budou předhánět v podávání iniciativ, stejně jako to dělají s vystoupeními, které nikdo ve skutečnosti neposlouchá a nereaguje na ně, je veliká. Systém, který je nyní přetížen úkoly, bude nadále zaplevelen s vysokou pravděpodobností nekvalitními předlohami,“ varovala.
Podle Pitrové se zavedení práva legislativní iniciativy pro Evropský parlament sice může líbit voličům, v praxi by však bylo nefunkční a kontraproduktivní. Proto doufá, že europarlament legislativní iniciativu nezíská.
Podobně to vnímá i politolog Tomáš Weiss z Institutu mezinárodních studií Karlovy univerzity v Praze. „Pokud by měl legislativní iniciativu i parlament, můžeme očekávat řadu poslaneckých návrhů a iniciativ, které pochopitelně půjdou všemi směry. Agenda parlamentu a celý legislativní proces by se tím, podle mého názoru, dost zahltily,“ řekl redakci.
Podle Pitrové by zavedení legislativní iniciativy pro europoslance celou soustavu erodovalo. Komise má, jak připomněla Pitrová, při navrhování legislativy za úkol najít řešení pro EU jako celek, čímž se od europoslanců značně odlišuje. „Může český poslanec, který byl zvolen, aby hájil zájmy svých voličů, navrhnout předlohu, která nebude favorizovat Česko?“ zdůraznila řečnicky Pitrová.
Dalším rozdílem je podle ní také to, že Komise má na rozdíl od europoslanců adekvátní kapacity a podmínky k tomu, aby zvládla zmapovat potřeby legislativní předlohy celé sedmadvacítky tak, aby navazovaly na dosavadní evropské právo. A aby byla její předloha kvalitní a zohlednila potřeby celé EU.
Změna nejspíš nenastane
Ačkoliv se Evropský parlament dlouhodobě snaží skrze řadu europoslanců posílit své pravomoci – a v minulosti se mu to mnohokrát povedlo – reforma EU, která by europoslancům přinesla legislativní iniciativu, je podle Weisse nepravděpodobná. Respektive je nepravděpodobné, že by jí daly zelenou členské státy.
„Nemyslím, že by členské státy s takovou reformou souhlasily. Do velké míry by to totiž přidělalo práci i jim, protože by se v Radě musely poslaneckými návrhy zabývat,“ uvedl.
„Monopol Komise je dnes důležitý, je součástí velmi delikátní rovnováhy moci mezi jednotlivými institucemi. Jeho přehodnocení by znamenalo docela významný posun k federalizaci EU a nemyslím si, že by o to byl v tento okamžik mezi členskými státy nějaký výrazný zájem,“ dodal Weiss.
