Země Evropské unie musí urychleně posílit svou obranu, protože Rusko by mohlo být připraveno na vojenskou konfrontaci za šest až osm let. Agentuře Reuters to dnes řekl nominovaný unijní komisař pro obranu, Litevec Andrius Kubilius. Jaké ale přesně budou jeho možnosti a pravomoci, je zatím poměrně nejasné.
Kubilius má zastávat nově vytvořenou funkci komisaře pro obranu v nové Evropské komisi v čele s Ursulou von der Leyen. Zasadit se má zejména o posílení evropského obranného průmyslu, a to tím, že evropské země budou častěji a společně nakupovat evropské zbraně. Evropské zbrojovky rovněž mají posílit přeshraniční spolupráci.
Zřízení funkce komisaře pro obranu ukazuje, jak se bezpečnost dostala do popředí unijní politické agendy poté, co Rusko v roce 2022 vpadlo na Ukrajinu, okomentovala jeho zvolení zpravodajská agentura Reuters.
„Ministři obrany a generálové NATO se shodují na tom, že (ruský prezident) Vladimir Putin by mohl být připraven na konfrontaci s NATO a EU za šest až osm let,“ řekl bývalý litevský premiér Kubilius, který je ostrým kritikem Ruska a podporovatelem Ukrajiny.
„Pokud bereme tyto odhady vážně, pak je čas, abychom se náležitě připravili, a je to krátký čas. To znamená, že musíme přijmout rychlá rozhodnutí, a ambiciózní rozhodnutí,“ řekl Kubilius.
Litevský politik dále řekl, že jeho prvním úkolem ve funkci komisaře bude, společně s budoucí šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallas, zjistit, jaké zdroje EU potřebuje na to, aby byla připravena na vojenské napadení. Příslušnou analýzu chce dokončit během prvních 100 dní ve funkci.
https://x.com/EPPGroup/status/1836344822862405895
Mapování potřeb evropské obrany
Litevský expremiér Kubilius byl dlouhá léta aktivním členem zahraničního výboru Evropského parlamentu, kde se úzce zabýval vztahy EU s Ruskem. Po červnových eurovolbách byl znovuzvolen europoslancem a poté se stal litevským kandidátem do Komise.
Litevská vláda doufala, že Kubiliusovy výsledky a postoj země jako věrného zastánce východních sousedů zajistí litevskému kandidátovi některou ze zahraničněpolitických pozic v nové Komisi. To se (alespoň prozatím) povedlo.
Na začátku svého předchozího funkčního období Von der Leyen vytvořila nové generální ředitelství – Obranný průmysl a vesmír (DEFIS). To se zabývalo obrannou průmyslovou politikou, jež byla v té době zaměřena především na výzkum a vývoj.
Zmena přístupu přišla po ruské invazi na Ukrajinu, která upozornila na riziko kritického nedostatku munice a klíčového obranného vybavení.
Komisař pro vnitřní trh Thierry Breton, který měl v posledních pěti letech obranný průmysl kromě jiného na starosti, začal v rámci Komise formovat složku zaměřenou na posílení společných nákupů zbraní a výrobních kapacit s cílem rozšířit zbrojní průmysl na kontinentu.
Kubilius by na to měl navázat. Jeho úkolem teď bude zmapovat, co blok skutečně potřebuje k posílení svých obranných kapacit, které si členské státy obvykle žárlivě střeží.
Na starosti bude mít také jednání a implementaci nového Evropského programu obranného průmyslu (EDIP). Jedná se o návrh regulace, jejímž cílem je zvýšit výrobní kapacitu, vytvořit rezervy a motivovat k nákupu výrobků přímo z EU namísto třetích zemí.
Nový komisař dostane za úkol také lobbovat na různých místech a hledat tam zdroje pro největší posílení obranného průmyslu od dob druhé světové války.
Členské státy EU se sice zavázaly k vyšším výdajům na svou obranu, zatím ale bez jasně viditelných výsledků. Evropská komise tak nyní zkoumá možné způsoby financování obrany, dosud ale nepředložila podrobné návrhy, jak to udělat.
The mission letters are out. Here is the one on #Defense for @AndriusKubilius : https://t.co/xbAj8diXpM
First thoughts welcome! #commission #college #missionletter pic.twitter.com/5WnG44M5gP
— Hannah Neumann (@HNeumannMEP) September 17, 2024
Nejednoznačnost portfolia
V uplynulých měsících vyvstala řada otázek ohledně stavebních kamenů obranného portfolia a toho, zda nebude příliš zasahovat do odpovědností jiných komisařů.
Rozsah Kubiliusových pravomocí zůstává nejasný, stejně jako rozdělení práce mezi ním a novou nejvyšší diplomatkou EU Kajou Kallas, která je podle smluv EU odpovědná za zahraniční a obrannou politiku bloku.
V této funkci Kallas předsedá mezivládním fórům, jako jsou Rady ministrů zahraničních věcí a obrany a Evropská obranná agentura (EDA), kde padají hlavní rozhodnutí při tvorbě politiky.
Někteří analytici se obávají, že nové portfolio by v dlouhodobém horizontu mohlo vést k boji o kompetence.
Podle Evropského politického centra (EPC) se úkoly komisaře nemohou soustředit pouze na obranu, neboť „by měly zahrnovat čtyři úrovně: průmysl, investice, společenské a strukturální aspekty“.
I když obrana zůstává jeho hlavním úkolem, jak ve svém komentáři zdůrazňuje tzv. skupina Charlemagne, podle think-tanku Bruegel o novém komisaři stále platí, že „nevelí žádné armádě“.