Juncker: Hlavní tváře kampaně za brexit nemají plán. Místo toho opouští loď

Zdroj: Evropská komise

Brexit byl tento týden jedním z hlavních témat plenárního zasedání ve Štrasburku. Předseda Komise Jean-Claude Juncker nebo šéf liberální frakce ALDE Guy Verhofstadt nenechali na bývalém londýnském starostovi Borisi Johnsonovi a předsedovi strany UKIP Nigelu Faragovi kvůli jejich rezignaci nit suchou. Státy EU navíc řeší v souvislosti s brexitem další potíž. Británie chce snížit daň z příjmu právnických osob, a láká tak firmy a investory, aby zde po brexitu zůstali.

Dnes tomu jsou dva týdny, co si Britové v referendu zvolili budoucnost bez Evropské unie. O takzvaném brexitu minulý týden jednali lídři zemí EU v Bruselu, kde se shodli, že dokud Velká Británie oficiálně nepožádá o vystoupení z evropského projektu, nebudou mezi Londýnem a Bruselem probíhat žádná jednání o novém nastavení vzájemných vztahů.

Předseda Evropské rady Donald Tusk představil závěry summitu tento týden na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. O výsledku jednání evropských lídrů zde hovořil také předseda Komise Jean-Claude Juncker, který si během svého projevu vzal na paškál hlavní tváře britské kampaně za odchod země z EU – bývalého londýnského starostu Borise Johnsona a šéfa Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage.

Juncker: „Ti, kteří přispěli k situaci ve Velké Británii, odstoupili – Johnson, Farage a další. Jsou to retro-nacionalisté, ne patrioti.“

„Ti, kteří přispěli k situaci ve Velké Británii, odstoupili – Johnson, Farage a další. Jsou to retro-nacionalisté, ne patrioti. Když jde do tuhého, patrioti nepodávají rezignaci, ale zůstávají,“ kritizoval dva vůdčí zastánce brexitu předseda Komise.

Johnson, který před referendem vystupoval jako nejtvrdší protivník premiéra Davida Camerona a přesvědčoval Brity k zvolení brexitu, totiž minulý týden oznámil, že se nebude ucházet o křeslo předsedy vlády, které po Cameronově rezignaci zůstane od podzimu prázdné. Podobně se zodpovědnosti vzdal Nigel Farage, který v pondělí oznámil odchod z čela strany UKIP. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že se mu podařilo dosáhnout svého životního cíle, tedy odchodu Británie z EU.

Jak Juncker uvedl na závěr projevu, chápe zastánce setrvání v EU, kteří si s oficiální žádostí o vystoupení z EU dávají na čas. Takové pochopení prý ale nemá pro tábor jejich odpůrců. „Myslel jsem, že mají plán, ale oni místo vypracování plánu opouštějí loď,“ dodal.

V podobném duchu se do Johnsona a Farage pustil předseda frakce Evropská lidová strana (EPP) Manfred Weber. Poznamenal, že oba vyskočili z lodě, když narazila, což je podle něj zbabělé chování. Weber zároveň uvedl, že by 27 států nemělo dovolit, aby se staly rukojmími politického chaosu ve Velké Británii, která v tuto chvíli postrádá politické vedení.

Přirovnání situace ve Velké Británii k potápějící se lodi si v projevu neodpustil ani předseda liberální frakce (ALDE) a bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt. „Krysy opuštění potápějící se loď,“ uvedl na adresu Farage a Johnsona.

Británie jako daňový ráj?

Kromě kritiky na účet Johnsona a Farage europoslanci v projevech často volali po reformě EU, o které se v souvislosti s brexitem hovoří čím dál hlasitěji a je také hlavním důvodem pro uspořádání mimořádného summitu evropských lídrů v polovině v září v Bratislavě. Unijní státy však kromě reformy nyní řeší další problém. Britský ministr financí George Osborne totiž plánuje snížit daň z příjmu právnických osob z 20 na 15 %. Chce tak zabránit odlivu investorů a firem z Velké Británie.

Po takovémto snížení sazby by však Spojené království mělo nejnižší daň z příjmu právnických osob mezi nejsilnějšími evropskými ekonomikami. V rámci všech států EU má s 12,5 % dnes nejnižší daň z příjmu firem Irsko. Průměr Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 34 nejvyspělejších zemí světa, je přitom 25 %.

Podle vnitřní zprávy OECD, do které měla možnost nahlédnout agentura Reuters, by negativní dopad brexitu na britskou konkurenceschopnost mohl Londýn navíc dotlačit k ještě agresivnějšímu snižování daní. „Další krok tímto směrem by z britského hospodářství vytvořil něco jako daňový ráj,“ píše se v dokumentu.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v reakci na Osbornův plán varoval, že by snížení daní z příjmu právnických osob v Británii mohlo vést k evropské daňové válce, v rámci které budou státy tlačit daňové sazby co nejníž.

Ve snaze udělat z Paříže nové finanční centrum, které by nahradilo Londýn, už sérii opatření představil francouzský premiér Manuel Valls. Jedním z plánových opatření je právě snížení daně z příjmu firem z 33 na 28 %. „V tomto novém prostředí, které se právě formuje, chceme, aby byla Francie atraktivní,“ zdůvodnil své plány Valls.

Eliška Kubátová s využitím EurActiv.com