Jednotný trh EU bude pod větším dohledem, zmizet mají nebezpečné výrobky

©Shutterstock/Kokliang

Na vnitřním trhu EU se stále objevují nebezpečné hračky nebo elektronika. Komise chce, aby byl trh bezpečnější a na problémy se rychleji reagovalo. Národní orgány by měly lépe bojovat proti nekalému chování obchodníků z EU i mimo ni a zlepšit by se měla také komunikace mezi úřady a firmami.

Nesprávně označené výrobky, chybějící informace o produktu nebo padělání jsou navzdory společným pravidlům a kontrolám stále častými problémy při obchodování na jednotném trhu. To může ohrožovat zdraví spotřebitelů nebo způsobovat znečištění životního prostředí. Vede to také k nespravedlivé soutěži mezi těmi obchodníky, kteří předpisy porušují, a těmi, kteří je dodržují.

Například u hraček, které jsou ze strany EU přísně regulovány, se dnes vyskytuje až třetina (32 %) závadných výrobků. U elektroniky je to víc jak polovina (58 %). Na tyto a další nebezpečné produkty v rámci EU pravidelně upozorňuje rychlý výstražný informační systém EU RAPEX, který každý rok odhalí asi 2000 případů nevhodných produktů.

Evropská komise proto usiluje o to, aby se při vymáhání společných pravidel zlepšila spolupráce mezi vnitrostátními dozorovými orgány a firmami v rámci EU i mimo ni. Dosud zde takové předpisy, které by usnadnily spolupráci národních kontrolních orgánů při obchodování se zbožím, neexistovaly.

Podle Kryštofa Kruliše ze Spotřebitelského fóra se proto díky návrhům Komise budou moci spotřebitelé v EU více spolehnout na to, že zásahy proti nebezpečným výrobkům přijdou dříve a budou důkladnější, než dosud.

Kruliš: Díky novým pravidlům se budou moci spotřebitelé v EU více spolehnout na to, že zásahy proti nebezpečným výrobkům přijdou dříve a budou lépe zacílené, než dosud.

„Na vnitřním trhu se stále pohybuje mnoho nebezpečných výrobků a zejména v dozoru nad trhem je hodně co zlepšovat,“ konstatuje česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D), která se věnuje spotřebitelským tématům.

Europoslanci již v polovině listopadu schválili definitivní podobu jiného nařízení týkající se posílení pravomocí dozorových orgánů na ochranu spotřebitele, jehož zpravodajkou byla právě Sehnalová.

„Zmíněné návrhy spolu fakticky nesouvisí, ale oba cílí na zlepšení vymáhání pravidel na vnitřním trhu, byť v odlišných oblastech,“ upřesnila europoslankyně.

Domnívá se také, že jednání o daném návrhu, která jsou teprve na začátku, by se měla vést rovněž o označení CE. To se používá pro výrobky, které splňují všechny předpisy evropského jednotného trhu. Není ale značkou kvality – tomu se věnují jiná označení.

Přísnější dohled nad společnými pravidly

V dohledu nad trhem mají pomoci partnerské dohody o dodržování předpisů, lepší spolupráce mezi národními dozorovými orgány a celními úřady nebo speciální systémy, které budou kontrolovat výrobky pocházející z vnějšku EU ještě před tím, než budou uvedeny na společný trh. Téměř třetina zboží ve členských státech je totiž dovážena ze zemí mimo EU.

K větším kontrolám a snazší a rychlejší komunikaci mezi národními úřady má pomoci unijní síť národních dozorových orgánů a sdílení informací či důkazů o nelegálních výrobcích mezi členskými státy. Zjištění o omezení prodeje jistých produktů budou zveřejňována.

V České republice zajišťuje dozor nad vnitřním trhem zejména Česká obchodní inspekce (ČOI).

Zelený: Zvýšení přehlednosti a sledovatelnosti výrobků za účelem odhalení, kde případně došlo k problému, a hlavně za účelem předcházení případným rizikům, která s nebezpečnými výrobky souvisejí, je z hlediska ochrany spotřebitele rozhodně přínosné.

Pro snazší koordinaci přeshraničního vyšetřování a komunikaci mezi národními orgány a obchodníky bude muset každý členský stát i obchodník vytvořit jeden kontaktní orgán či osobu. Dosud byl tento požadavek pro výrobce dobrovolný, ačkoliv ho řada z nich splňovala.

U členských států se tím zase zajistí, že v případě rozdílných podob veřejné správy bude vždy zřejmé, který orgán je oprávněn ve věci volného pohybu výrobků za stát vystupovat.

„Posílení spolupráce a komunikace v této oblasti spadá do celkového trendu posledních let a vlastně vůbec celkového vývoje EU, kdy je patrná snaha o zjednodušování procesů výměny informací a zlepšení kooperace za účelem efektivnějšího prosazování práva EU,“ zhodnotil Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení českého spotřebitelského časopisu dTest.

Zelený: V rámci připravované změny by mělo dojít ke sjednocení právní úpravy ohledně dozoru nad trhem do jediného právního předpisu. Oproti hledání úpravy v několika různých sekundárních právních aktech EU bude nově nutné se podívat pouze do jednoho.

Podle něho může mít v praxi velký přínos předložených návrhů také celkové zjednodušení, protože by mělo dojít ke sjednocení právní úpravy ohledně dozoru nad trhem do jediného právního předpisu.

„Oproti hledání úpravy v několika různých sekundárních právních aktech EU bude nově nutné podívat se pouze do jednoho. To samé platí i pro oblast bezpečnosti spotřebních výrobků,“ upřesnil Zelený.

Domnívá se také, že by mělo dojít ke sjednocení bezpečnostních požadavků v širokém měřítku, a to včetně označování.

„Zvýšení přehlednosti a sledovatelnosti výrobků za účelem odhalení, kde případně došlo k problému, a hlavně za účelem předcházení případným rizikům, která s nebezpečnými výrobky souvisejí, je z hlediska ochrany spotřebitele rozhodně přínosné,“ dodává.

Evropské výrobky podléhají několika pravidlům

Standardy produktů mohou být v rámci jednotného trhu buď harmonizovány, tedy prodávány na základě společných pravidel, nebo vzájemně uznávány i bez jednotných norem.

Aby byl zajištěn volný pohyb zboží a vzájemný obchod napříč jednotným trhem, většina výrobků je již dnes prodávána ve členských státech podle společných pravidel zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví a životního prostředí.

Na některé výrobky – například elektronické a elektrické vybavení a stroje – se vztahují jen základní zdravotní, bezpečnostní a environmentální ochranná opatření. U jiných jsou technické normy regulovány přísněji, například auta. Pro hračky či chemické výrobky existuje v EU nejpřísnější legislativa na světě.

Čtěte také: Spotřebitelé v EU neznají svá práva, ukázal průzkum online obchodování. ˃˃˃˃

Jiné výrobky však úplné sjednocení technických požadavků nevyžadují.

„Nábytek, boty nebo nádobí jako takové ve srovnání s automobily nebo třeba výtahy nepředstavují pro spotřebitele či životní prostředí až tak zásadní riziko, kterému by bylo nutné bránit jednotnou úpravou,“ vysvětlit Kruliš ze Spotřebitelského fóra. Proto se na ně vztahuje princip vzájemného uznávání napříč EU.

Ten umožňuje výrobkům, které splňují vnitrostátní předpisy a jsou tak obchodovatelné v jednom členském státě, aby byly uvedeny na společný evropský trh a mohly tak být prodávány a kupovány i v jiných členských státech. V praxi to však příliš nefunguje, a tak Komise navrhuje zlepšení.

Přesto i takové neharmonizované výrobky mají některá společná pravidla. „Například u obuvi se každý spotřebitel setká s piktogramy označující z jakého materiálu je svršek, podšívka a podešev obuvi. Právě tyto piktogramy mají původ v evropské legislativě,“ upřesnil Lukáš Zelený z dTestu.