Je dohoda EU-Turecko v ohrožení? Evropa neplní, co slíbila, stěžuje si Erdogan

zdroj: Frontex

V souvislosti s personálními čistkami, které turecký prezident Recep Erdogan zahájil po nepovedeném převratu v polovině července, jsou vztahy mezi EU a Ankarou napjaté. Ve včerejším rozhovoru evropské státy obvinil, že neplní sliby z dohody uzavřené za účelem snížení příchodu běženců do Evropy.

Dohoda o navracení nelegálních migrantů z Řecka do Turecka, díky které se podařilo výrazně snížit počet příchozích běženců do Evropy (podle dat Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v roce 2015 přes moře do Evropy dorazilo 856 723 migrantů. V letošním roce to je zatím 159 670 běženců), Brusel s Ankarou uzavřel v březnu. Výměnou za navracení nelegálních migrantů do Turecka EU na oplátku slíbila například finanční pomoc ve výši tří miliard eur nebo zrušení krátkodobé vízové povinnosti pro turecké občany.

Vztahy mezi oběma stranami jsou však z důvodu rozsáhlých represí, které turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zahájil po nepovedeném puči v polovině července, napjaté. Personální čistky se už dotkly víc než 50 tisíc vojáků, policistů, soudců, novinářů nebo učitelů.

Ve včerejším rozhovoru pro německou televizi ARD Erdogan obvinil Evropu z nenaplňování slibů, ke kterým se lídři EU zavázali v březnové dohodě.

„Evropské vlády nejsou čestné,“ uvedl Erdogan s tím, že v Turecku jsou nyní tři miliony Syřanů a Iráčanů. „Co by Evropa dělala, kdybychom nechali tyto lidi odejít do Evropy?“ prohlásil v rozhovoru Erdogan.

Přečtěte si také: Vše, co jste potřebovali vědět o vízové liberalizaci pro Turecko

Turecký prezident odhaduje, že za dobu pětileté války v Sýrii Ankaru stála péče o uprchlíky 12 miliard dolarů (10,9 miliard eur). Ze slíbených tří miliard eur turecká vláda ale zatím obdržela jen něco mezi jedním až dvěma miliony eur, postěžoval si Erdogan v rozhovoru. Jak ale dodal, Turecko hodlá své sliby plnit i nadále, řada je nyní na evropských státech.

Turecko sleduje Brusel i Bratislava

Koncem června Brusel otevřel další kapitolu ve vyjednávání o přistoupení Turecka do EU, která se týká se finančních a rozpočtových ustanovení. Takový scénář se však v souvislosti s kroky prezidenta Erdogana, které následovaly po neúspěšném převratu, zdá být více než nepravděpodobný. Kromě represí totiž v zemi ožívá debata o znovuzavedení trestu smrti.

„Myslím si, že Turecko ve svém současném stavu není v pozici, aby se stalo členským státem v dohledné době ani v nějakém delším období,“ řekl včera televizní stanici France 2 předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Pro zemi, která zařadí trest smrti do svého právního řádu, prý v EU není místo.

Přečtěte si ROZHOVOR s tureckým analytikem Ülgenem: Jen 20 % Turků věří, že Turecko vstoupí do EU

Ve včerejším rozhovoru Erdogan obnovení debaty obhajoval s odvoláním na turecké občany. „My jako vláda musíme naslouchat tomu, co říkají lidé,“ uvedl.

Trest smrti byl v Turecku zrušen v roce 2004, a to jako jeden z nároků EU pro přistoupení. Není to však poprvé, co Erdogan hrozí zavedením nejvyššího možného trestu. V roce 2012 tvrdil, že by tato debata měla být znovu otevřena pro zajištění silné reakce na závažnou trestnou činnost.

Situaci v Turecku také bedlivě sleduje Slovensko, které do konce roku předsedá v Radě EU. „Všechny tyto kroky (které Turecko přijímá) musí být v souladu s demokratickými principy a kodaňskými kritérii, které jsou podmínkou pokračování ve vyjednávání v rámci přístupového procesu,“ uvedl vládní zplnomocněnec pro slovenské předsednictví Ivan Korčok.

 

S využitím EurActiv.com/EurActiv.sk.