Jakub Dürr: Kroky Turecka jsou za hranou, EU to dala jasně najevo

© European Union 2018

Podle českého velvyslance při EU Jakuba Dürra Unie v reakci na nedodržení dohody o zadržovaní migrantů ze strany Turecka ukázala jednotu a dala Ankaře najevo, že její jednání je za hranou. Dürr to řekl v rozhovoru s ČTK, ve kterém se vyjádřil i k jednání o unijním dlouhodobém rozpočtu.

K řecko-turecké hranici od konce února zamířily desetitisíce migrantů poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že budou mít volnou cestu do Unie. Erdogan tak přestal plnit dohodu s EU z roku 2016, na jejímž základě dosud bránil masovému pohybu migrantů výměnou za finanční pomoc. Podle informací z Řecka turecké ozbrojené síly pomáhají migrantům překonávat hranice, Atény se snaží své hranice ochránit.

EU se jednoznačně postavila za Řecko a ilegální migraci odmítla. Zároveň členské státy nabídly Řecku materiální i finanční pomoc, stejně jako vyslání policistů do pohraniční stráže. Podle českého velvyslance při EU Jakuba Dürra jednota a rychlá reakce byly nejlepší odpovědí na turecký postup, který podle něj někteří evropští politici označují za vydírání.

Řecku musíme pomoci, po Velikonocích představíme novou migrační politiku, říká Komise

Nekontrolovatelné šíření koronaviru není jedinou krizí, které EU nyní čelí. Už několik týdnů opět roste napětí na řecko-tureckém pomezí.

„Vzkaz, který jsme tím vyslali, byl jasný. Na naší straně všechno platí, nezkoušejte tuhle hru, protože je zbytečně nebezpečná,“ řekl velvyslanec. 

Na počátku tohoto týdne už po zveřejnění evropského stanoviska jednal v Bruselu Erdogan s evropskými představiteli o současné situaci a schůzka podle Dürra pomohla vyčistit atmosféru. Turecko podle velvyslance na schůzce požadovalo vízovou liberalizaci, modernizaci celní unie a posílení dialogu s EU. Unie na druhé straně žádala, aby Turecko zlepšilo svou migrační politiku, a to i na své východní hranici.

„Turecko má volný režim s několika zeměmi a počty migrantů z některých zemí, jako je Afghánistán a Pákistán, jsou vzrůstající. Ti migranti se potom samozřejmě objevují na západě Turecka nebo na turecko-řecké hranici,“ řekl Dürr.

Ministři zahraničí zemí EU odsoudili turecké kroky vůči migrantům. Zavázali se poskytnout další pomoc

Evropská unie v červnu uspořádá dárcovskou konferenci pro Sýrii. Po dnešním mimořádném jednání ministrů zahraničí členských zemí to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Evropští představitelé také žádali o úpravu investičního prostředí v Turecku nebo o dodržování právního státu. S ohledem na aktuální vývoj kolem migrace se zabývali rovněž situací v Sýrii a už minulý týden se dohodli na uspořádání dárcovské konference pro tuto zemi.

Podle Dürra konference nesouvisí pouze s migrací, ale celkově s děním v blízkovýchodním regionu. Dárcovská konference by měla Unii umožnit hrát v Sýrii větší roli.

„V Evropské unii všechny členské země cítíme, že není dobré, že tam nejsme přítomni. Neříkám, že tam máme mít armády, nemluvím úplně o fyzické přítomnosti, ale že se máme stát aktéry toho jednání. Dárcovská konference je šance, jak zlepšit komunikaci s různými stranami v Sýrii a jak také zaručit, aby se Sýrie neprobírala jen v Moskvě na setkání (ruského prezidenta Vladimira) Putina s Erdoganem,“ řekl velvyslanec.

Turecko chce upravit migrační pakt z roku 2016

Migrační dohodu Turecka s Evropskou unií z roku 2016 je kvůli vývoji v Sýrii nutné aktualizovat. V rozhovoru poskytnutém státní agentuře Anadolu to dnes řekl turecký ministr zahraničí.

Jednání o unijním dlouhodobém rozpočtu zpozdila výměna vedoucích představitelů v EU, ale i brexit

Na pravidelném březnovém summitu se posun v jednání o víceletém finančním rámci EU pro roky 2021-2027 očekávat nedá, protože by měl mít jinou agendu, řekl v rozhovoru Dürr, který očekává další mimořádný summit pravděpodobně v květnu.

„Brexit nám asi způsobil nějaké komplikace i časové v tom, že se věnovala energie trošku jiným směrem,“ řekl Dürr. Za hlavní faktor toho, že se finanční rámec projednává později než před sedmi lety, ale označil výměnu v čele evropských institucí. „První rada nového předsedy (Evropské rady) nemohla začít rovnou jednáním o finančním rámci, byla tam celá řada jiných témat, takže se čekalo, kdy stanoví speciální jednání,“ doplnil.

Mimořádný summit EU k finančnímu rámci se uskutečnil v únoru, ale k dohodě nedošlo. „Je otázka, jak byla Evropská rada nachystána a jak velký tlak byl na to, aby všichni něco málo ustoupili ze svých pozic a dohodli se,“ řekl velvyslanec.

Unijní sedmadvacítka na rozpočtovém summitu shodu nenašla

Mimořádný summit EU věnovaný víceletému rozpočtu pro období 2021-2027 dnes večer po dvou dnech skončil bez dohody. Lídři sedmadvaceti zemí se tak budou muset k vyjednávání vrátit při další vrcholné schůzce.

O rámci se bude nejspíše jednat až v květnu

Na březnovém summitu další jednání o finančním rámci neočekává. Lídři by se měli podle plánu věnovat vnitřnímu trhu a ekonomice a také jednání s Afrikou. Pozice pro další jednání o finančním rámci se zatím od mimořádného summitu neposunuly, takže další debata na toto téma není připravená. Velvyslanec na základě kuloárních informací předpokládá, že k finančnímu rámci se uskuteční další mimořádný summit, a to pravděpodobně v květnu. „Ale to znamená ještě o to větší časový tlak,“ upozornil.

Upozornil také, že po dohodě evropských lídrů bude nutné získat ještě souhlas Evropského parlamentu, konečné ujednání proto čeká až ve druhé polovině roku. Parlament přitom už v minulosti dal najevo jinou představu o příjmové stránce rámce. Zatímco podle europoslanců by členské státy měly do EU odvádět 1,3 procenta hrubého národního důchodu, poslední návrh předsedy Evropské rady Charlese Michela byl 1,07 procenta.

Summit k rozpočtu EU: Dohoda premiérů nestačí. Klíčovými hráči jsou i europoslanci

Prezidenti a premiéři zemí EU se sjíždí do Bruselu, aby se zde dohodli na novém víceletém finančním rámci EU, tedy dlouhodobém unijním rozpočtu. Ten by měl začít fungovat již od příštího roku, pozice jednotlivých zemí k návrhu se ale zatím liší a do hry vstupuje i europarlament. 

Dürr ale na základě rozhovorů s europoslanci očekává, že zásadnější debata než o příjmech se nakonec povede o výdajové stránce finančního rámce. Europoslanci podle něj budou usilovat o to, aby struktura rozpočtu odrážela jejich priority, jimiž jsou nové politiky zaměřené na konkurenceschopnost unie a na ekologii. Podle velvyslance to ale neznamená, že by Evropský parlament automaticky krátil peníze na kohezní politiku, které česká vláda považuje za svou prioritu. Řada europoslanců z chudších zemí podle něj klade důraz na tuto oblast. „Takže to budou velké boje i uvnitř parlamentu,“ řekl.

Závěrečná jednání o finančním rámci se podle Dürra povedou ve druhém pololetí za německého předsednictví EU. „Jsou na to nachystaní a jsou si vědomi, že tempo, které na to musí vynaložit, musí být opravdu maximální,“ uzavřel.