Jak zabránit tomu, aby se z expolitika stal lobbista? V EU se rodí nový etický orgán

© Pixabay

Na „čistotu úmyslů“ eurokomisařů a europoslanců při rozhodování o legislativě bude možná dohlížet nový orgán, který nyní získává obrysy v Evropském parlamentu. Otázkou je, jestli je taková novinka vůbec zapotřebí.

V Bruselu se své zájmy snaží prosadit mnoho hráčů, od velkých nadnárodních firem až po neziskové organizace. V institucích Evropské unie proto funguje řada mechanismů, které pomáhají zajistit „průhlednost“ rozhodování, a to v čele s tzv. rejstříkem transparentnosti. Situace ale není zdaleka ideální, proto se na stole objevují nové návrhy.

V europarlamentním výboru pro ústavní záležitosti (AFCO) vznikl v prosinci loňského roku návrh na vytvoření „nezávislého subjektu pro etiku“. Tento nový orgán má mít pravomoci vyšetřovat možné střety zájmů eurokomisařů, europoslanců a dalších pracovníků institucí, stejně jako dohlížet nad dodržováním pravidel poté, co politici opustí veřejnou funkci a zamíří do soukromé sféry.

„Bohužel, evropští politici a úředníci občas zneužívají svých bývalých kontaktů a pozic, kdy po odchodu z politiky lobbují v Bruselu za zájmové organizace. Podle nedávných čísel to bylo až dokonce 50 % bývalých eurokomisařů a 30 % bývalých členů EP,“ upozornil europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Greens/EFA), který k návrhu připravoval stanovisko za výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT).

I když se jedná o iniciativu Evropského parlamentu, europoslanci rozhodně nestaví na zelené louce. Už v rámci kampaně před europarlamentními volbami v roce 2019 se všichni tehdejší kandidáti do čela Evropské komise zavázali, že se o vznik takového nezávislého orgánu zasadí. To samé slíbila i „vítězná“ předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, která touto agendou pověřila českou eurokomisařku Věru Jourovou.

Nový subjekt by měl mimo jiné pomáhat s prověřováním budoucích kandidátů na eurokomisaře.

Jourová na parlamentním grilu. Jak si vedla česká kandidátka před europoslanci?

Svého slyšení před europarlamentními výbory se dočkala i česká eurokomisařka a kandidátka do nového kabinetu Evropské komise Věra Jourová. Chce zajistit transparentnější legislativní proces EU, zlepšit boj s dezinformacemi, a v otázce právního státu měřit všem stejným metrem.

Je nový orgán zapotřebí?

Důležitou otázkou je, jestli je takový orgán vůbec zapotřebí. Názory se liší.

„Osobně se vznikem další instituce nesouhlasím, Evropská unie by naopak měla rušit některé stávající instituce. Souhlasím ovšem, že mnohdy nedochází k dodržování etických norem, transparentnosti a je problémem, že se nedokáže zamezit konfliktu zájmů. To je ovšem třeba řešit napříč systémem EU,“ myslí si europoslanec a člen výboru CONT Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).

Podle Mikuláše Peksy naopak evropské orgány potřebují vznik nezávislého etického subjektu „jako sůl“. Momentálně prý existuje celá řada etických komisí, ty ale vesměs nemají téměř žádné pravomoci.

„Komise postrádají jednotná pravidla, a tak si každá může vlastně dělat, co chce. To platí obzvláště u registru lobbistických schůzek, které stále řada institucí ani neeviduje, natož aby je zveřejňovala. Nový etický rámec by tyto komise dokázal sjednotit pod jednotnou instituci, která bude transparentní a nezávislá – podobným problémům bychom se tak do budoucna dokázali vyhnout,“ je přesvědčený pirátský europoslanec.

Opět o něco „průhlednější“ Parlament. Europoslanci začnou povinně zveřejňovat schůzky s lobbisty

Informace o tom, co, kdy a s kým europoslanci pracovně probírali, budou muset být nově přístupné veřejnosti. Evropský parlament si odsouhlasil nová pravidla transparentnosti.

Peksa zároveň upozornil, že zatím neexistuje ani žádný dostatečně efektivní systém, který by „bránil zaměstnance a úředníky před šikanou shora“ nebo poskytl v případě nouze ochranu whistleblowerům. Nový subjekt by to mohl změnit.

Smysluplnost nového orgánu bude podle expertky na lobbing Šárky Laboutkové z Ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci záviset na řadě věcí – jak bude tato instituce nastavena z hlediska rozhodování, jakým způsobem se bude úřad personálně obsazovat nebo na základně čeho bude možné členy z funkcí odvolávat.

Zmínila také otázku pravomocí a statusu, tedy jaké postavení bude mít nový orgán v porovnání s existujícími strukturami. Aby novinka měla smysl, muselo by podle ní pravděpodobně dojít ke kompletnímu převzetí „etické“ agendy novým subjektem. Z dosavadního návrhu však vyplývá, že nový orgán by měl v řadě oblastí spíše podpůrnou činnost.

„Vznik nového orgánu bez potřebných pravomocí by byl jen další zbytečnou byrokratickou složkou. Nicméně v praxi se existence dohledových orgánů jako nezávislých subjektů osvědčuje,“ podotkla Laboutková.

Ani nezávislý subjekt pro etiku podle ní nezmění evropské prostředí a prostředí prosazování rozličných zájmů „mávnutím kouzelného proutku“. „Proto je důležité jeho nastavení a také schopnost vymáhání daných pravidel,“ nechala se slyšet expertka.

„Problémová“ Rada EU

Europoslanci navrhují, aby subjekt vznikl na základě meziinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí, a to s tím, že by se k ní další instituce nebo agentury mohly připojit. Otázkou je, jestli by se novým pravidlům chtěla podřídit také Rada EU, která bývá velice často terčem kritiky za nízkou míru transparentnosti.

„Myslím, že by to byla velká bitva, opět záleží, jaké stanovisko by zaujali ostatní hráči, jak velký tlak na vznik takového subjektu by byl vyvíjen. V konečném důsledku bude záležet na mobilizaci politické vůle funkční subjekt ustanovit. Určitý skepticismus je však na místě viz několikaletá rezistence Rady ohledně rejstříku transparentnosti,“ připomněla Laboutková neochotu ministrů a úředníků ze členských zemí setkávat se pouze s registrovanými lobbisty.

Do rejstříku lobbistů se zapojí i „neprůhledná“ Rada EU. Problémem zůstávají nejednotná pravidla

Do tzv. rejstříku transparentnosti, kde se registrují lobbisté, se po mnoha letech vzdorování zapojí i Rada EU. „Občané potřebují vědět, kdo nám šeptá do uší,“ říká eurokomisařka Věra Jourová.

Mikuláš Peksa podle svých slov doufá, že se Rada ke společné dohodě připojí.

Je naprostá pravda, že pokud jde o transparentnost, vyhýbání se otázce střetu zájmů a obecně etiku, má Rada EU dlouhodobě fakt mizerné výsledky. (…) Za skutečný problém bych vnímal zástupce členských států, kteří pracují v Radě, ale spadají pod pravomoc jejich národní jurisdikce. Na ty se totiž pravidla uložená orgánům EU nevztahují. Ačkoliv se to liší stát od státu, jejich aktivita v Bruselu je většinou dost netransparentní,“ tvrdí Peksa.

Zmínil také, že Rada zároveň odmítá Parlamentu poskytovat i takové zásadní informace, jako jak utrácela peníze EU.

Na stejný problém narážel i Tomáš Zdechovský. „Problematika transparentnosti byla jedním z hlavních důvodů, proč stále není odhlasována účetní uzávěrka neboli discharge za rok 2019,“ uvedl lidovecký europoslanec.

Další postup

V průběhu září by měl výbor AFCO přijmout finální verzi tzv. zprávy z vlastního podnětu, ve které bude reflektovat i stanoviska dalších výborů. Kromě CONT se zapojily také hospodářský a měnový výbor (ECON), výbor pro právní záležitosti (JURI) a petiční výbor (PETI).

„Evropský parlament by o návrhu měl následně hlasovat na plénu v následujících měsících, pravděpodobně v říjnu nebo listopadu. Na konci roku bychom se pak měli dočkat zveřejnění legislativního návrhu Komise na základě doporučení EP,“ nastínil Mikuláš Peksa možný harmonogram.

Pokud jde přímo o uvedení nového orgánu do praxe, podle Peksy bude velmi záležet na tom, kdy Komise zveřejní svůj vlastní návrh. „Bohužel vzhledem k tomu, jak momentálně probíhají jednání, to může trvat ještě dokonce další rok až dva. Samotná iniciativa totiž naráží na silný odpor těch nejkonzervativnějších stran, které se ji snaží všemi způsoby blokovat,“ řekl Peksa.

„Zatím jsme na začátku procesu schvalování a je před námi ještě dlouhá cesta. Hlasováním teprve všechno začíná,“ doplnil Zdechovský.

EU reguluje lobbing a tlačí na etické chování úředníků. Česko má co dohánět

Instituce Evropské unie pracují na zvyšování své transparentnosti, a to včetně rozšiřování etických rámců pro úředníky a zákonodárce. Český návrh zákona o lobbingu dává příležitost porovnat, jak jsou na tom v tomto ohledu Češi.

Pomoct může i změna v soukromém sektoru

Zastánci větší transparentnosti EU se však nemusí spoléhat pouze na vidinu nového dohledového orgánu nebo na jinou reformu stávajících pravidel. Jak vysvětlila Šárka Laboutková, svoji roli může v budoucnu sehrát soukromý sektor.

„Zvyšující se pozornost různých ratingových agentur na hodnocení nefinančních ukazatelů mezinárodních korporací, jako je např. ESG, by mohla ke změně vnímání a prosazování etických principů obecně přispět. Je to samozřejmě výhled do budoucna, v současné době jsou akcentovány zejména environmentální faktory,“ řekla odbornice.

Z hlediska apelu na etické principy v businessu může být  podle Laboutkové inspirativní i Švédský antikorupční institut (Institutet Mot Mutor), který se dlouhodobě intenzivně zaměřuje na podnikatelský sektor s cílem podporovat v něm rozvoj etických norem.

Zatím je však situace jiná. Jak se ukazuje, instituce EU jsou pod čím dál větším tlakem korporací, především těch působících v digitálním sektoru. Nejvíce peněz na lobbing v Evropě podle studie organizací Corporate Europe Observatory a LobbyControl vynakládají američtí technologičtí giganti Google, Facebook a Microsoft.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Mikuláše Peksy (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.