Jak udržet novináře v bezpečí? Komise vydala doporučení pro členské státy

© Pixabay

Státy Evropské unie by měly podle Evropské komise aktivněji přistupovat k ochraně bezpečí novinářů, jejichž zdraví či životy jsou ohroženy při výkonu práce. Komise dnes zveřejnila sérii doporučení, která se v reakci na množící se útoky proti reportérům vůbec poprvé zabývají tímto problémem na úrovni EU.

Brusel přišel s doporučeními den poté, co předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v každoroční zprávě o stavu EU hovořila o nutnosti přispět k bezpečí novinářů.

„Žádný novinář by neměl zemřít nebo být napadán kvůli své práci. Musíme podporovat a chránit novináře, pro demokracii jsou zcela zásadní,“ prohlásila dnes místopředsedkyně komise Věra Jourová, která má v týmu von der Leyenové na starost mimo jiné nezávislost médií.

Počínaje vraždami maltské novinářky Daphne Caruanaové Galiziové a slovenského novináře Jána Kuciaka, kteří pracovali na objasnění významných korupčních kauz ve svých zemích, podle Komise počet útoků na novináře roste.

Jen v loňském roce čelilo v EU útokům 900 novinářů a zaměstnanců médií. Unijní země však nemají jednotný a dostatečný přístup k jejich ochraně. Komise proto vyzvala státy, aby začaly důkladně vyšetřovat a soudit fyzické útoky či vyhrožování týkající se zástupců médií.

Bezpečnostní složky by měly začít více spolupracovat s novinářskými organizacemi, aby měly lepší informace o hrozbách vůči novinářům. Novináři by také měli mít podle unijní exekutivy bez jakékoli diskriminace přístup k informacím od úřadů.

Média čelí ekonomickým potížím i tlakům na nezávislost. Na cestě z krize je podpoří evropský rozpočet

Ekonomické problémy, potlačování nezávislosti či rozjíždějící se vlak zelené a digitální transformace. To jsou výzvy, kterým dnešní evropský mediální sektor čelí. Podle EU jsou média klíčová pro fungující demokracii, a proto je ve veřejném zájmu, aby plnila svou roli.

Protože se téměř třetina útoků vůči novinářům odehrála během protestů a demonstrací, doporučila Komise, aby byli policisté zasahující při protestech vyškoleni k lepšímu zajištění bezpečnosti reportérů. Novináři by měli být po dohodě s policií vždy jasně identifikováni a dostat informace o potenciálním nebezpečí.

Práce novinářů se podle Jourové zkomplikovala během pandemie, kdy měli horší přístup ke zdrojům informací a mnozí i méně peněz. Stoupl rovněž počet online útoků na novináře, kteří se snažili bránit šíření dezinformací na sociálních sítích.

Komise proto doporučila státům, aby podporovaly spolupráci mezi sítěmi a organizacemi chránícími bezpečí novinářů. Orgány kybernetické bezpečnosti by podle Komise mohly vycházet vstříc žádostem novinářů, kteří chtějí vědět podrobnosti o napadení svých účtů na sítích. Zvláštní pozornost by státy měly věnovat bezpečí novinářek, které čelí útokům na internetu častěji než muži.

Komise nyní povede debatu se státy a zástupci novinářů o právně nezávazných doporučeních. Do budoucna má také v plánu vydat Akt o svobodě médií, který by měl podpořit ochranu nezávislosti sdělovacích prostředků.

Práce pokračuje také na legislativě a dalších opatřeních, které by měly novináře lépe chránit před tzv. strategickými žalobami, jejichž cílem je novináře umlčet.

Útoky na média sílí, Brusel má svázané ruce. Chce to nový nástroj, věří Jourová

Snaha umlčet nezávislá média, útoky na novináře a vliv politiky. I to je realita v některých evropských státech. Utlačování médií dělá vrásky i Bruselu, chybí mu ale vhodný nástroj, jak zakročit.