Island stáhl přihlášku do EU, bod zlomu to ale není

zdroj: shutterstock.com; autor: Max Topchii

Island včera stáhl svou žádost o členství v Evropské unii, o které projevil zájem v roce 2009. Země se začala od EU odklánět v roce 2013, kdy se po volbách obměnila vláda. Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů se domnívá, že to na Evropskou unii, ani na samotný Island mít zásadní vliv nebude. Země totiž i nadále zůstává součástí unijního trhu a Schengenského prostoru.

Island už nadále nestojí o členství v Evropské unii. Stažení žádosti o vstup do EU včera oznámil islandský ministr zahraničí Gunnar Bragi Sveinsson.

„Zájmů Islandu dosáhneme lépe, když budeme stát mimo Evropskou unii,“ napsal ministr zahraničí současné středopravé euroskeptické vlády na své webové stránky.

Žádost podala islandská vláda v roce 2009 v důsledku finanční krize. Bývalý kabinet sociální demokracie v členství viděla naději na stabilizování hospodářské situace ostrova. V roce 2013 se však do čela státu dostalo současné středopravé vedení Pokrokové strany a Strany nezávislosti, které okamžitě vyjednávací proces s Evropskou unií pozastavilo a rozpustilo i vyjednávací tým.

Od nástupu nové vlády se diskuse vedly pouze o tom, zda ponechat tento proces „pozastavený“, nebo zda přihlášku zcela stáhnout. Současně se řešila možnost referenda o tom, zda by Island ve vyjednávání měl vůbec pokračovat. Referendum požadovali hlavně samotní občané, kteří kvůli tomu loni uspořádali i demonstrace v centru Rejkjavíku. Podle posledních průzkumů veřejného mínění však zájem o členství v EU začal náhle upadat.

„Co se týče postojů veřejnosti, většina je proti vstupu do EU, zároveň však velká část obyvatel souhlasí s pokračováním ve vyjednávání,“ řekl EurActivu Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů.

Proti stažení žádosti okamžitě vystoupila opoziční sociální demokracie, která si stěžuje hlavně na to, že současná vláda rozhodla bez souhlasu většiny v parlamentu.

Spor kvůli Icesave

Stažení islandské žádosti na Evropskou unii a její politiku rozšiřování mít nebude, stejně tak neohrozí vzájemné vztahy mezi EU a Islandem, tvrdí Beneš. „S ohledem na svoji velikost Island není pro EU důležitým ekonomickým partnerem, jeho vstup do Evropské unie by tedy měl spíš symbolický, ale také strategický význam,“ řekl EurActivu.

Evropská unie by podle Beneše Island ve svých řadách ráda uvítala, u některých evropských států ale pověst země zůstává kvůli kauze Icesave značně pošramocena. Do poměrně ostrého diplomatického sporu se Island dostal s vládami Velké Británie a Nizozemska, které po ostrovním státu požadovaly náhradu za ztracené vklady svých občanů v islandské internetové bance Icesave, která v roce 2008 zkrachovala. Případ se dostal až k soudu Evropského sdružení volného obchodu, který ale rozhodl ve prospěch Islandu.

Další komplikaci ve vyjednávání mezi Islandem a Evropskou unií dlouhá léta představovala i politika rybolovu, který je pro ekonomiku Islandu životně důležitým zdrojem příjmů. Evropská unie totiž v minulosti zavedla přísné kvóty na lov ryb, které se ale Islandu jako nečlenské země EU netýkají, proto stále loví ve velkém. Na to si však poukazují přímořské členské státy EU, jejichž rybáři si stěžují na to, že nemohou cenám ryb z Islandu na evropském trhu konkurovat.

Přestože Island zatím není členem Evropské unie jako celku, je součástí Schengenského i Evropského hospodářského prostoru, a má tak přístup na unijní trh. V těchto strukturách i po stažení žádosti nadále zůstává, proto se jeho situace podle Beneše nijak nezmění.

Autor: Eliška Kubátová