Irsko se s EU dohodlo na finanční pomoci

Zdroj: CreativeCommons.org

Ministři financí zemí Evropské unie se telefonicky dohodli, že vyhoví žádosti Irska a poskytnou mu finanční pomoc, o kterou země včera požádala. Přestože detaily zatím nejsou známé, odhaduje se, že by Irsko mohlo prostřednictvím půjčky získat 80-90 miliard eur. Její uvolnění bude zřejmě podmíněno přijetím čtyřletého úsporného vládního programu.

Irsko po dlouhém váhání v neděli 21. září oficiálně požádalo o poskytnutí finanční pomoci. „Evropští představitelé naší žádosti vyhověli,“ uvedl včera po telekonferenci ministrů financí EU irský premiér Brian Cowen. Dohoda by podle něj měla být uzavřena během několika příštích týdnů.

Ministři financí se včera ve večerních hodinách shodli, že irskému požadavku vyjdou v zájmu „ochrany finanční stability v EU a eurozóně“ vstříc. Doufají, že se jim prostřednictvím záchranného balíčku podaří trhy přesvědčit, že přelití dluhových problémů do dalších zemí, jmenovitě Španělska a Portugalska, nehrozí.

„Balíček finanční pomoci pro Irsko by měl být financován z Evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM) a Evropského finančního stabilizačního nástroje (EFSF), které budou možná doplněny bilaterálními půjčkami dojednanými s členskými státy EU,“ píše se ve společném prohlášení Eurogroup a ministrů financí EU zveřejněném včera kolem osmé hodiny večerní.

Ministři dodali, že ochotu poskytnout Irsku bilaterální půjčku naznačily již vlády Velké Británie a Švédska. Sama Británie je prý připravena poskytnout pomoc v rozsahu zhruba 7 miliard liber (8,15 miliard eur).

Podmínky pomoci

O detailech záchranného balíčku, jehož hodnota se odhaduje na 80-90 miliard eur, budou nyní irští představitelé jednat se zástupci Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu a ve spolupráci s Evropskou centrální bankou.

Peníze mají být uvolněny pod podmínkou přijetí úsporných opatření, v nichž se vláda zaváže, že do roku 2014 sníží schodek veřejných financí na 3 % HDP.

Podle dostupných informací by úsporný balíček mohl obsahovat například zavedení daně z majetku, ale také úspory v oblasti sociálních dávek a služeb. Spekuluje se i o zvýšení daňových sazeb ve vyšších daňových pásmech.

Irsko má v následujících čtyřech letech ušetřit celkem 15 miliard eur a z vyjádření ministrů vyplývá, že plnění úsporného plánu bude každoročně podléhat kontrole.

V rámci programu má dále vzniknout zvláštní fond pro případné budoucí kapitálové požadavky ze strany bankovního sektoru. K tomu, aby banky v ekonomice opět začaly plnit svou roli, mají podle ministrů přispět i další opatření včetně snižování míry zadlužení (deleveraging) a restrukturalizace bankovního sektoru.

Hrozí podobný osud Španělsku a Portugalsku?

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble doufá, že záchranný balíček pro Irsko finanční trhy uklidní a nákaza se nerozšíří do dalších zemí. „Pokud na irský problém najdeme správnou odpověď, je veliká naděje, že k žádnému šíření nákazy nedojde,“ řekl včera ministr německému televiznímu kanálu ZDF.

Analytici ale jeho optimismus nesdílejí. „Z pohledu ochoty riskovat může být tento krok krátkodobě pozitivní,“ řekl agentuře Reuters Peter Chatwell z investiční banky Credit Agricole CIB v Londýně. „Nemyslím si ale, že by se tím Portugalsko a případně Španělsko dostaly mimo palebnou zónu,“ dodal.

„Zabrání to šíření nákazy? V krátkém období ano, ale ve střednědobém horizontu nikoli. Pouze to uklidní trhy a dalším zemím to poskytne prostor k nadechnutí. Především Portugalsko ještě není z nejhoršího venku,“ uvedl Carsten Brzeski, ekonom ING.

Filipe Garcia, ekonom z Informacao de Mercados Financeiros Consultants v portugalském Portu je také skeptický. „Myslím, že to znamená, že další na řadě je (s žádostí o pomoc) Portugalsko,“ uvedl.

„Nevím, jestli se to stane do konce roku nebo až po něm, ale v tuto chvíli je to téměř nevyhnutelné,“ řekl dále. „Myslím, že už jsme se pravděpodobně dostali za bod, který lze z pohledu splácení úroků z dluhu prohlásit ještě za udržitelný,“ myslí si Garcia.

Pokud ale trhy přestanou důvěřovat Portugalsku, může být další na řadě Španělsko.

„Pokud bude Portugalsko nuceno požádat o pomoc, obrátí se pozornost na Španělsko a potom nevím, co bude vláda dělat,“ říká Edro Schwartz, ekonom z University San Pablo v Madridu.