Iránský jaderný konflikt: není cesta zpět?

Británie, Francie a Německo jsou rozhodnuty předložit téma íránského jaderného výzkumu Radě bezpečnosti OSN. Íránskou islámskou republiku tím chtějí přinutit vzdát se programu obohacování uranu.

Poslední britský požadavek na uvalení sankcí Bezpečnostní radou OSN Írán odmítnul jako „obvyklé západní zastrašování“. Důvodem nejnovějšího vyhrocení konfliktu je odstranění pečetí OSN íránskými úřady, které se uskutečnilo 10. ledna, a obnovení programu „výzkumu a vývoje“ obohacování uranu.

Na dnešním setkání ministrů zahraničních věcí Británie, Francie a Německa požádá britský premiér Tony Blair, aby byl íránský případ posunut před výbor Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). To může vést k zaangažování Bezpečnostní rady OSN a případnému uvalení ekonomických sankcí.

Čína se nabídla, že se postaví na stranu evropských zemí a Spojené státy a Rusko – předtím oponent angažování se RB OSN – také vyjádřily svůj nesouhlas s íránským krokem. V tomto stádiu považují pozorovatelé případné použití vojenské síly proti Íránu za vzdálenou možnost.

Teherán stále tvrdí, že jeho atomový program je určen výhradně na mírové účely a na řešení konfliktů je potřebné používat diplomacii, ne konfrontaci. Výzkum na mírové účely Dohoda o nešíření jaderných zbraní, kterou Írán podepsal, povoluje. EU a Spojené státy však mluví o možnosti duálního použití obohaceného uranu – tedy i jako náplně jaderných hlavic.

„Situace je extrémně vážná a dává nám velmi silné důvody na obavy“, řekla Cristina Gallach, mluvčí vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solany. Podle ní musí Írán slíbit, že nezačne s procesem obohacování uranu, jinak mu hrozí sankce.

Analytici poukazují na fakt, že konflikt vytváří „velké riziko“ na mezinárodním trhu s ropou. Z Íránu pochází v současnosti téměř 5% její současné celosvětové produkce.