Internet pravidelně využívá každý druhý Evropan

V posledních letech výrazně stoupl počet internetových přípojek ve školách, u lékařů i v domácnostech. Na webu je dostupná většina veřejných služeb v Unii. Největšími výzvami zůstává navyšování počtu vysokorychlostních připojení a vyrovnávání regionálních rozdílů v přístupu k Internetu.

Evropská komise zveřejnila údaje, z nichž vyplývá, že Internet pravidelně využívá již více než 250 miliónů obyvatel starého kontinentu. Zpráva Komise se týká pokroku v dosahování cílů strategie EU pro růst a zaměstnanost zaměřené na digitální sféru s názvem i2010. Dozvíme se z ní např., že k Internetu jsou dnes připojeny téměř všechny evropské školy, zatímco v roce 2001 byl podíl takových vzdělávacích zařízení prakticky nulový. Rapidně narostl také počet lékařů, kteří zpracovávají data o pacientech v elektronické podobě (ze 17% na 57%). Asi 60% všech služeb státní a lokální správy je nyní dostupných on-line.

„Je potěšitelnou změnou v politickém směrování, že dnes všech 27 členských států EU ve své vnitrostátní politice podporuje informační a komunikační technologie, hlavní hybnou sílu evropského růstu. To Evropě pomáhá v mezinárodní hospodářské soutěži a modernizuje každodenní životy Evropanů,“ uvedla komisařka EU pro informační společnost a média Viviane Reding.

I přes rozšiřování internetových přípojek napříč Evropou zatím Unie výrazně zaostává za svými cíli v oblasti rychlého Internetu. Na jarním summitu EU nedali evropští lídři zelenou plánům Komise, které počítaly se závazným cílem – připojit do roku 2010 každého třetího Evropana k rychlému Internetu. Tento podíl zatím činí v průměru pouze 18% s tím, že se stát od státu výrazně odlišuje. Na čele žebříčku najdeme severské státy a Holandsko s Belgií. Nepříliš dobře si v tomto ohledu vede Česko, které pokulhává především v pokrytí venkovských oblastí.

 Kromě nastartování rozmachu širokopásmového připojení si Komise vytyčila i několik dalších oblastí, které považuje do roku 2010 za největší výzvy. Za prvé je podle ní nutné vyrovnávat rozdíly mezi jednotlivými státy Unie v množství peněz věnovaných na výzkum informačních a komunikačních technologií. Zatímco Skandinávie v tomto ohledu předčí i USA, v jiných zemích (Slovensko, Polsko, Lotyšsko) nestojí výzkum v této oblasti ani za řeč. Další velkou výzvou zůstává rozšiřovaní Internetu i k těm Evropanům, kteří ho stále nevyužívají. Zatímco v průměru se jedná o každého čtvrtého obyvatele Unie, v některých zemích (Rumunsko, Bulharsko, Řecko) zůstává Internetem nedotčeno přes 60% populace.

V příštích letech bude také důležité rozšířit množství služeb veřejné správy nabízených on-line. V této statistice se držíme spolu s Portugalci a Malťany na špici – podle údajů Komise je v Česku na webu dostupných „100% veřejných služeb pro podniky“.