EU podporuje OSN v řešení syrského konfliktu. Bude ale potřeba více financí na humanitární programy

[© Pixabay]

V Bruselu se dnes a zítra koná Mezinárodní konference na pomoc obětem války v Sýrii. Sedm let trvající konflikt zatím nemá řešení, představuje ale hlubokou humanitární krizi, na kterou je potřeba vynaložit dostatek financí, shodli se zástupci OSN a EU.

Roky trvající konflikt v Sýrii a související hluboká humanitární krize jsou největším politickým selháním od druhé světové války. Na úvod rozsáhlé mezinárodní konference zaměřené právě na pomoc těm, které občanská válka v Sýrii zasáhla nejvíce, to dnes v Bruselu prohlásil Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.

„A protože to selhání dál trvá a snahy najít jeho řešení jsou zatím marné, je zásadní mluvit o tom, jak nejlépe pomoci postiženým, aby vytrvali, aby to dokázali vydržet,“ poznamenal Grandi.

V důsledku sedm let trvajícího konfliktu potřebuje podle OSN humanitární pomoc 13,1 miliónu lidí, ze země uprchlo 5,6 miliónu a uvnitř Sýrie žije mimo jejich domovy dalších 6,6 miliónu osob. Domů, či do toho, co z jejich domovů zbylo, se v loňském roce vrátilo jen 840 tisíc osob.

OSN nemá dostatek financí na pomoc potřebným

Šéf humanitárních operací OSN Mark Lowcock upozornil, že snahy o pomoc potřebným narážejí na nedostatečné financování. Potřeby humanitárních programů organizovaných OSN a jejími nevládními partnery byly letos naplněny ani ne z 23 procent. Z potřebných 3,5 miliardy dolarů bylo k dispozici necelých 800 milionů.

„V takové situaci nemůžeme řešit ani všechny urgentní záležitosti,“ prohlásil na konferenci. Prioritou OSN je tak pomoc pro přibližně 5,6 milionu lidí, kteří ji nutně potřebují přímo v Sýrii.

Grandi: Selhání dál trvá a snahy najít jeho řešení jsou zatím marné. Je proto zásadní mluvit o tom, jak nejlépe pomoci postiženým, aby vytrvali, aby to dokázali vydržet.

Komisař pro sousedskou politiku a rozšiřování EU Johannes Hahn na konferenci upozornil na břímě, které na sebe už roky berou především země se Sýrií sousedící. Právě v nich se nachází většina uprchlíků.

„Návratů je jen málo, neboť potřebné podmínky nejsou zcela viditelně naplněny. Snahy o deeskalaci, o trvalé příměří neuspěly. Syrský režim se odmítá smysluplně zapojit do mírových rozhovorů,“ uvedl Hahn.

Právě jasná politická podpora snah OSN o politické řešení krize prostřednictvím rozhovorů v Ženevě je spolu s novými finančními závazky na pomoc postiženým hlavním smyslem dnešní a středeční bruselské konference.

EU dlouhodobě zdůrazňuje, že v Sýrii neexistuje vojenská alternativa. Unie ostatně také vojenským hráčem v oblasti není, dlouhodobě ale výrazně přispívá na humanitární pomoc.

Mogheriniová: Sýrie není šachovnice. Není to geopolitická hra. Sýrie patří syrským občanům a ti sami musí rozhodnout o budoucnosti své země.

„Sýrie není šachovnice. Není to geopolitická hra. Sýrie patří syrským občanům a ti sami musí rozhodnout o budoucnosti své země,“ podotkla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Diplomacie, která naslouchá hlasům samotných Syřanů, je podle ní nejdůležitější právě ve chvíli patové situace a hrozícího prohloubení vojenské eskalace.

Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura před novináři upozornil na zhoršující se humanitární situaci v provincii Idlib. „To je obrovská nová výzva. Dva a půl milionu lidí. Nevěřte, že všichni jsou to teroristé, jsou tam ženy, děti, civilisté,“ varoval. Situace v Idlibu podle něj nesmí dojít tak daleko, jako se stalo v Halabu či ve východní Ghútě. „Rozměry jsou naprosto jiné,“ řekl.

S řešením mají pomoci ti, co se k tomu zavázali

Rusko, Írán a Turecko by měly skutečně přispět k uklidnění násilí v Sýrii a k prosazení trvalého příměří, shodli se dnes Mogheriniová a de Mistura. Na okraj dvoudenní dárcovské konference k Sýrii oba připomněli, že trojice států se k tomu zavázala v rámci rozhovorů v kazašské metropoli Astaně.

„Tvrdí, že mají zájem na tom, aby se vojenská situace uklidnila a aby skončilo násilí. V minulých měsících jsme ale viděli pravý opak. Takže vidím rozpor ve slovech a činech,“ poznamenala Mogheriniová před novináři s tím, že zvýšená vojenská aktivita politické řešení jen komplikuje.

Také de Mistura upozornil, že vojenské zisky a eskalace nepřinesly politické řešení roky trvající vleklé krize. „Právě naopak,“ doplnil.

Zástupci Turecka, Ruska a Íránu, tedy zemí, které ke konfliktu v Sýrii přistupují jinak než západní země, slíbili do Bruselu dorazit. Turecko bude na hlavní části konference ve středu zastupovat místopředseda vlády. Rusko a Írán, které podporují režim prezidenta Bašára Asada, zatím úroveň své delegace nepotvrdily.

Finance směřují na zdravotní péči, potraviny či přístřeší

Spoluorganizátoři, kterými jsou OSN a EU, očekávají, že přes osm desítek delegací na pomoc milionům syrských uprchlíků přímo v zemi i v okolních státech poskytnou nejméně stejně jako loni, kdy se sešly nabídky za 5,6 miliardy eur (přes 140 miliard Kč).

„V zásadě většina peněz, které jsou tímto způsobem vybrány, je potom distribuována v rámci soutěží, kde desítky organizací předkládají své projekty,“ vysvětlil šéf humanitárních programů Člověka v tísni Tomáš Kocián.

Priority syrských projektů se podle něj v současnosti týkají především zdravotní péče, základní humanitární pomoci a distribuce potravin, zajišťování přístřeší, přístupu k vodě a podobně.

Kocián: V zásadě většina peněz, které jsou tímto způsobem vybrány, je potom distribuována v rámci soutěží, kde desítky organizací předkládají své projekty.

Kocián připomněl, že v Sýrii je řada skupin obyvatel, které jsou konfliktem ohroženy více než ostatní, byť pod hranicí chudoby nyní žije okolo 85 procent Syřanů.

„V Sýrii je 2,7 milionu dětí, které nechodí do školy a měly by chodit,“ uvedl. Problematická je podle něj také situace řady žen, které jsou často terčem sexuálního násilí a zneužívání, mimo jiné kvůli chudobě či kvůli tomu, že v mnoha případech jsou vdovy. Bez ochrany je též mnoho starých lidí.

Přibližně 360 místních zaměstnanců české organizace společně s 20 cizinci tak především na severovýchodě a severozápadě Sýrie pomáhá rovněž zajišťovat potravinové lístky a potraviny či v desítkách menších vesnic pracuje na projektech oprav infrastruktury, zabezpečení dodávek pitné vody nebo obnově čističek odpadů. Ve stabilnějších oblastech se soustředí na podporu drobných živností a obnovu zemědělství.

V rámci možností přitom spolupracuje také s místními samosprávami či nevládními organizacemi tak, aby byly následně schopné fungovat samostatně.

Kocián: V Sýrii je 2,7 milionu dětí, které nechodí do školy a měly by chodit.

V Sýrii Člověk v tísni působí od roku 2012. V oblastech kontrolovaných Damaškem nepracuje, ale Kocián doufá, že to je pouze dočasný stav. Současná jednání by podle něj mohla v této věci vést k lepšímu výsledku než podobné pokusy v minulosti, a organizace by tak mohla začít působit skutečně všude, kde je pomoc potřeba.

Přístup režimu prezidenta Bašára Asada ke snahám světového společenství o přístup humanitární pomoci do oblastí pod jeho kontrolou se prý totiž postupně mění.

Z EU směřuje nejvíce financí

Evropská unie a její členské země jsou dlouhodobě největším poskytovatelem pomoci pro lidi zasažené syrskou krizí. Od jejího počátku již Evropa poskytla asi 10,6 miliardy eur (269 miliard Kč).

Své letošní příspěvky oznámí členské země až na konferenci samotné, Česká republika by měla přislíbit podobné peníze jako loni, celkem asi 220 milionů Kč.

Za utrpení lidí v Sýrii nese hlavní odpovědnost syrský režim, shodli se ministři zahraničí EU. Více ˃˃˃˃

Česko pomáhá v Sýrii dlouhodobě. V letech až 2016 bylo na tuto pomoc vynaloženo téměř 500 milionů korun, v roce 2017 dalších 200 milionů Kč, sdělilo ČTK ministerstvo zahraničí. Česko aktivně pomáhá i v Jordánsku nebo Libanonu, které jsou rovněž zasaženy syrským konfliktem. Soustřeďuje se zejména na pomoc syrským uprchlíkům a dětem.

Nynější dárcovská konference je už šestá v pořadí, ty předchozí se loni kromě Bruselu konaly v Londýně a třikrát v Kuvajtu.