Home office, videohovory, hlasování e-mailem. Jak krize ovlivnila fungování europarlamentu?

© Shutterstock

Budovy Evropského parlamentu se obvykle „hemží“ spoustou lidí, kteří diskutují, rozhodují. Kvůli koronavirovým opatřením jsou chodby prázdné a jednání probíhají online. Jak moc krize ztížila práci europoslanců a zpomalila rozhodovací proces?

Když se v první polovině března předseda Evropského parlamentu David Sassoli odebral do dobrovolné karantény, a plenární zasedání se konalo ve zkrácené podobě místo ve Štrasburku v Bruselu, šlo pouze o první z dlouhé řady vynucených změn, které kvůli koronavirové krizi tuto instituci zasáhly.

Následovalo zavedení hygienických opatření a rozsáhlé omezení počtu lidí, kteří se v budovách pohybují, drtivá většina z nich začala pracovat z domu. Také se zrušila velká část akcí a jednání, rozhodování se z velké většiny přesunulo na internet. Pokud některá zasedání musí proběhnout fyzicky, děje se tak pouze v Bruselu. Nouzový stav zatím platí do konce července.

„Abychom respektovali bezpečnostní opatření kvůli šíření nákazy COVID-19, pouze několik málo poslanců je přítomno v budovách Parlamentu během jednání výborů a plenárních zasedání. Většina europoslanců se jich účastní vzdáleně, a to skrze speciální videokonferenční systém,“ přibližuje své fungování Evropský parlament. Nový úkol dostaly parlamentní kantýny a restaurace, vaří jídlo například pro belgické zdravotníky.

Krize samozřejmě ovlivnila i program Parlamentu, a to včetně letního režimu. V srpnu si europoslanci tradičně dávají „pauzu, letos ale přijdou změny. Na druhý prázdninový měsíc jsou naplánované „vnější aktivity“ poslanců, mezi které patří například návštěvy oficiálních delegací v partnerských zemích.

Z domova a elektronicky

Práce europoslanců se významně proměnila, osobní schůzky a jednání nahradilo dlouhé sezení u počítače, videokonference, skenování dokumentů a e-mailová komunikace. O svůj pohled na „nouzový režim“ Parlamentu se s redakcí podělili poslanci z České republiky.

Evžen Tošenovský (ODS, ECR) potvrdil, že probíhá mnoho videokonferencí, a to na různých úrovních – ze zasedání parlamentních výborů, jednání koordinátorů výborů nebo jednání předsednictev frakcí. „Je to časově téměř stejně náročná komunikace jako při zasedáních v Bruselu, do kterého nyní nejezdím. Momentálně pracuji v režimu home office,“ řekl a doplnil, že ho překvapuje, že tak obrovské těleso jako je Evropský parlament může i v této situaci jednat.

Podle Kateřiny Konečné (KSČM, GUE/NGL) Parlament „jede na poloviční plyn“, zcela zastavit si ale dovolit nemůže. „Některé plánované aktivity se však musely zrušit – konference, trialogy, jednání zpravodajů a stínových zpravodajů, jednání frakce a podobně. To jsou však velmi podstatné části naší práce,“ vysvětlila. „Zasedání“ jednotlivých výborů probíhají, dle jejích slov se však kvůli nedokonalostem v narychlo vyvinutých aplikacích potýkají s problémy, a technika je během jednání často zklame.

„Pomocí e-mailu připravujeme důležitá stanoviska k aktuálním tématům, plánujeme budoucí aktivity a informujeme naše voliče. Není toho málo, ale není to klasický den v bruselské kanceláři,“ dodala Konečná.

Způsob hlasování institucí EU se kvůli koronaviru mění. Jednání v Bruselu nahrazují videokonference a emaily

Prázdné zasedací místnosti, videokonference, hlasování pomocí e-mailu: tak vypadá tento týden koronavirová realita v institucích Evropské unie. Lídry zemí EU i europoslance ve čtvrtek čekají dálková jednání.

Evropský parlament si velmi zakládá na své transparentnosti a dlouhodobě se snaží jít příkladem ostatním unijním institucím. Schůzky s lobbisty musí europoslanci evidovat ve svém harmonogramu, s příchodem pandemických opatření je však dodržování pravidel logicky složitější. „Komunikace je čistě elektronicky a transparentnost je samozřejmě komplikací, ale každý z nás si musí být vědom své zodpovědnosti,“ poznamenal Tošenovský.

„Za sebe musím říci, že v souvislosti s koronovirem velmi výrazně ubylo požadavků na setkání, což je pochopitelné. Ve srovnání s běžným režimem je jich naprosté minimum,“ popsal svoji zkušenost europoslanec Stanislav Polčák (STAN, EPP).

Konečná podotkla, že podle ní se pravidla transparentnosti dodržovat dají, ona sama se však raději účastní jen urgentních „setkání“. „Někteří lobbisté jsou dosti kreativní a současné situaci se velmi rychle přizpůsobili. Novinkou je, že nám posílají pozvánky na Skype a videokonference. Zatím jsem všechny odmítla,“ řekla europoslankyně.

Opět o něco „průhlednější“ Parlament. Europoslanci začnou povinně zveřejňovat schůzky s lobbisty

Informace o tom, co, kdy a s kým europoslanci pracovně probírali, budou muset být nově přístupné veřejnosti. Evropský parlament si odsouhlasil nová pravidla transparentnosti.

Zdlouhavé rozhodování „na síti“

Evropský parlament i nadále plní svou úlohu v rozhodovacím a legislativním procesu EU, v současnosti se však soustředí primárně na schvalování krizových opatření Evropské komise podpořených Radou. Patřilo sem například uvolnění finanční pomoci z evropských strukturálních fondů.

Podle Kateřiny Konečné se během prvního krizového plenárního zasedání navíc politické frakce dohodly, že k těmto opatřením nebudou předkládat pozměňovací návrhy, a ukáží tak „jednotu v těžké chvíli“. „Všichni však samozřejmě víme, že se takto nedá pracovat dlouhodobě, už jenom díky obrovskému demokratickému deficitu,“ uvedla poslankyně a připomněla, že jedním z úkolů EP je Komisi kontrolovat. „Zastávám však stanovisko, že teď musíme táhnout za jeden provaz a až krize pomine, musíme Komisi a členským vládám vystavit jasné vysvědčení a přistoupit ke konstruktivní kritice,“ dodala Konečná.

Co se týká praktického fungování legislativního procesu, podle Tošenovského vyjednávání probíhá ve složité komunikaci telefonátů a e-mailů, kterých je však prý i v „normálních“ časech mnoho. Hlasování je dle jeho slov samozřejmě komplikovanější, ale funguje, i když jeho efektivita se těžko posuzuje. „Prozatím není vyvinut systém na elektronické hlasování, vše probíhá prostřednictvím emailů, což je poněkud zdlouhavé. Každé hlasování trvá v blocích celý den,“ popsal současný stav politik ODS.

Na časovou náročnost poukázala i Konečná, projevuje se to prý u přípravy pozměňovacích návrhů či hlasovacích listů. „Vše se musí skenovat, rozesílat k připomínkování po e-mailech a podobně. Věci, které by při přímém kontaktu z kanceláře do kanceláře trvaly minutu, dnes často trvají i hodinu,“ přiblížila europoslankyně.

Stanislav Polčák považuje zvolený systém hlasování a komunikace za efektivní. „S technickými problémy jsem se nesetkal, i když je jasné, že osobní kontakt je osobní kontakt,“ podotkl.

Co se týká unijní reakce na krizi, Evropský parlament i kvůli rozložení pravomocí ustupuje spíše do pozadí. „Při vší úctě k EP, v této době hlavní tíha leží na členských státech a obyvatelích,“ podotkl Tošenovský s tím, že podpůrná úloha Parlamentu spočívá ve zjednodušování procesu pomoci, a to nejen finanční. Podle Konečné pravá chvíle pro reakci na krizi ze strany EP přijde spíše až po zvládnutí pandemie, nyní zákonodárci pouze poskytují legitimitu pro rozhodování exekutivy.

Polčák hodnotí dosavadní roli Parlamentu „jednoznačně pozitivně“. „Evropský parlament chápe závažnost situace a opatření, která přispějí k jejímu řešení, se snaží projednávat bezodkladně. Teď opravdu není čas na exhibici, nyní je potřeba přijímat pravidla, která Evropanům usnadní překonání krize,“ uzavřel český europoslanec.

Koronavirus ohrožuje Evropu. Jak EU bojuje s pandemií?

Pomalá a nedostatečně koordinovaná. Právě taková byla podle české vlády odpověď Evropské unie na šířící se nákazu novým koronavirem. Je to skutečně tak? Server EURACTIV.cz připravil aktualizovaný přehled opatření, které EU v boji proti nebezpečnému onemocnění přijala.