Holandské referendum nemusí torpédovat dohodu s Ukrajinou

Mark Rutte

Nizozemsko by si mohlo vyjednat výjimky z asociační dohody mezi EU a Ukrajinou, domnívají se odborníci po středečním referendu, ve kterém Holanďané přidružení Ukrajiny odmítli. Země však v době, kdy předsedá EU, vyslala především euroskeptický signál, který může politicky ovlivnit další vývoj v Unii.

Výsledek nizozemského referenda, které odmítlo asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou, bude důležitý hlavně z politického, spíše než z právního hlediska, uvádějí odborníci.

Asociační dohoda podepsaná v roce 2014 je takzvanou smíšenou smlouvou uzavřenou jak s Evropskou unií, tak jejími členskými státy. Velká část z ní spadá pod výlučné pravomoci EU, upozornil na svém blogu profesor evropského práva na Gentské univerzitě Peter Van Elsuwege.

To platí i pro prohloubenou a komplexní dohodu o volném obchodu (DCFTA), která začala provizorně platit v listopadu 2014 a naplno pak na začátku letošního roku.

V případě článků, které spadají pod pravomoc členských zemí, by mohl být přijat speciální protokol připojený k asociační dohodě, který by Nizozemsku zaručoval výjimku z jejich platnosti. Týkat by se to například mohlo mobility pracovníků.

Odmítnutí celé asociační dohody nepředpokládá ani šéf výzkumného centra Slovenské společnosti pro zahraniční politiku Alexander Duleba. „Dovedu si ale představit, že mohou [Nizozemci] pro sebe žádat nějaké výjimky. Pokud nějaké dohodnou, bude to vláda moci prezentovat jako výsledek referenda,“ řekl slovenské redakci EurActivu.

Jediná z dvaceti osmi

Proti asociační dohodě EU-Ukrajina hlasovalo ve středečním referendu 60 procent voličů při 32procentní účasti. Pro platnost referenda bylo nutné, aby se ho zúčastnilo minimálně 30 procent voličů, a kvorum tak bylo překročeno jen těsně.

Holandsko je přitom poslední členskou zemí EU, která dohodu ještě neratifikovala. A pravděpodobně to ani neudělá.

„Pokud bude účast nad 30 procenty s velkým náskokem pro tábor, který bude hlasovat proti dohodě, domnívám se, že ratifikace nebude jednoduše možná,“ řekl ještě před vyhlášením oficiálních výsledků nizozemský premiér Mark Rutte.

Holandská vláda už sice dohodu podpořila, parlament však o ní zatím nehlasoval. Lidové hlasování má doporučující charakter.

Nederxit

Podle odborníků vyslal jeden ze zakládajících členů EU především euroskeptický signál, což má svůj význam před blížícím se červnovým referendem o setrvání Velké Británie v EU.  

Kampaň proti dohodě s Ukrajinou vedly především nizozemské euroskeptické strany včetně krajně pravicové Strany pro svobodu Geerta Wilderse.

„Toto je začátek konce EU,“ tweetoval v souvislosti s referendum WIlders. Doufám, že Velká Británie, stejně jako další evropské země, budou následovat,“ dodal.

Bruselský korespondent francouzského deníku Libération Jean Quatremer napsal, že před hrozícím Brexitem je nyní na stole i otázka „Nederxitu“. Odchod jedné ze zakládajících zemí by byl podle něj vážnější než odchod Spojeného království, které má už v současné době řadu výjimek z evropské integrace.

Předsednická země

Shodou okolností je to právě Nizozemsko, které v tomto pololetí předsedá Radě EU sdružující členské země. Na rozdíl od ní už dohodu s Ukrajinou schválil Evropský parlament, který to udělal souběžně s ukrajinskou Verchovnou radou.

Ani v Radě EU však nehrozí veto celé dohody. „Holandské referendum bude potřeba respektovat, bude ale také potřeba respektovat názor 27 zemí, které už dohodu ratifikovaly,“ řekl slovenskému EurActivu europoslanec Eduard Kukan (SDKÚ-DS/EPP).

Podobně to vidí jeho sociálnědemokratický kolega Boris Zala (SMER-SD/S&D). „Jen malá menšina občanů má negativní postoj. A negativní menšina nesmí určovat osud země,“ říká s tím, že záleží na nizozemské vládě, jak bude výsledek referenda vnímat.  

Adéla Denková s využitím EurActiv.sk.