Google vyhověl většině žádostí o vymazání, výsledky jsou rozpačité

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Master.

Výsledky rozhodnutí Soudního dvoru EU o právu na vymazání z vyhledávačů zatím neuspokojily nikoho – ani ochránce soukromí, ani obránce svobody slova. Mažou se totiž i zpravodajské články a následný rozruch kolem nich naopak na staré případy upozorňuje.

Google vzal rozsudek Soudního dvoru z gruntu a vyhověl 55 % žádostí volajících pomocí webového formuláře o odstranění z výsledků vyhledávání. Soud v květnu rozhodl, že na to uživatelé mají právo žádat vymazání informací o své osobě, které jsou „irelevantní, zastaralé nebo jiným způsobem nevhodné“.

30 % případů americký technologický gigant zamítl, u 15 % žádostí si vyžádal dodatečné informace. Nejvíce jich přišlo z Francie, Německa a Velké Británie. Představitelé společnosti údaje o vymazávání minulý týden představili zástupcům evropských regulačních úřadů při setkání v Bruselu.

Největšímu světovému vyhledávači přišlo přes devadesát tisíc žádostí na vymazání téměř 330 tisíc odkazů. Dosavadní zkušenosti s „právem na zapomenutí“ dále rozdmýchávají spory mezi zastánci svobody projevu a obhájci práva na soukromí.

Pryč s články

Diskuzi vyvolalo odstranění odkazů na některé zpravodajské servery. Listu Guardian se podařilo zvrátit rozhodnutí Googlu o odstranění linku na svůj článek, BBC toho ale už nedosáhla. Kritici tyto dva případy uvádějí jako příklad toho, jak je rozhodnutí Soudního dvoru a jeho provádění nejasné a jak může omezit svobodu projevu.

Sám Google upozorňuje webové servery, že jejich stránky odstranil z vyhledávání. Ty pak o odstranění samy často píší, čímž na jednotlivé případy naopak ještě více upozorňují. Spekuluje se o tom, že by to mohla být taktika největšího vyhledávače, jak rozhodnutí Soudního dvoru zpochybnit.     

Upozornění na vymazání kritizují evropské úřady pro ochranu soukromí, které chtějí, aby od nich Google upustil. Nelíbí se jim ani to, že vyhledávač nevymazává výsledky napříč svými jazykovými variantami.

Britský komisař pro přístup k informacím Christopher Graham považuje obavy z omezení svobody projevu za přehnané a manipulativní. „Určitě existují uzavřené případy, kterým by se mělo věnovat méně pozornosti,“ řekl Graham podle BBC. „Právo by je považovalo za promlčené, ale Google nic takového nezná.“

Kriticky se vyjádřili i poslanci ve Velké Británii, podle kterých by rozhodování o vymazání nemělo být v rukou Googlu. Výbor Sněmovny lordů ve své zprávě prohlásil, že rozhodnutí soudu je „nepoužitelné“. Podobný názor má i britská vláda.

Nařízení soudu se týká i ostatních vyhledávačů, ale není na ně směrovaná taková pozornost. Google má totiž na evropském trhu vyhledávání 90% monopol. Bing spustil svůj webový formulář pro žádosti o vymazání v polovině července.

Seznam, jeden z mála evropských vyhledávačů, který si ještě drží na místním trhu významné postavení, zatím vzhledem k malému počtu požadavků žádosti řeší individuálně.

Autor: Jan Pavec