G20: nečekaná jednota

Zdroj: České předsednictví

Rozvojové i rozvíjející se země dosáhly dohody o fiskálním balíčku v celkové hodnotě 1,1 biliónu dolarů, který má rozhýbat ekonomiku zasaženou nejhorší krizí od 30.let. Zároveň odsouhlasily zpřísnění pravidel dohledu nad finančními trhy, aby zabránily jejímu opakování.

Témata:

Americký prezident Barack Obama na summitu G20 oznámil, že právě nastává „bod obratu“ ve vývoji světové ekonomiky. „Domluvili jsme se na sérii bezprecedentních opatření určených jednak k odvrácení krize a za druhé k zabránění jejího opakování,“ prohlásil Obama na tiskové konferenci a dodal: „Odmítli jsme protekcionismus, který by mohl celou situaci jen zhoršit.“

Rozvojové země obdrží prostředky v celkové výši 1,1 biliónu dolarů, a to prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF) a dalších institucí.

Francie a Německo uvítaly posílení dohledu nad finančními trhy a shodu nad založením nového mezinárodního úřadu, který nad nimi bude dohlížet (Financial Stability Board). Američané zase tleskají tvrdému postupu proti daňovým rájům a utajování informací v bankovnictví.

Na deklaraci jednoty světových lídrů okamžitě zareagovaly burzy po celém světě: akcie v Evropě se zhodnotily o 5%, na Wall Streetu o 3,3%. Ekonomové nicméně varují před nadměrnou eufórií a upozorňují, že nálada na trzích se může rychle obrátit po zveřejnění dalších makroekonomických dat.

Britský premiér Gordon Brown, hostitel celého setkání, uvedl, že jednotlivé vlády po celém světě věnují v tomto a příštím roce na boj s krizí přibližně 5 biliónů dolarů, a to k této částce ještě musíme připočíst závazky právě dojednané v Londýně. Je nicméně nejasné, jak britský předseda vlády k sumě 5 biliónů dolarů došel – ještě o den dříve totiž mluvil o poloviční částce.

Pomoc pro rozvojové státy

Z více jak jednoho biliónu dolarů určeného pro rozvojové země bude Mezinárodním měnovým fondem poskytnuto 250 miliard dolarů v podobě tzv. „zvláštních práv čerpání“ (Special Drawing Rights). Rozpočet MMF se za tím účelem ztrojnásobí – nabude o 500 miliard dolarů (z čehož 40 miliard dodá Čína). Velká část těchto prostředků „přiteče“ do východoevropských zemí, předpokládají experti. Summit G20 také odsouhlasil finanční podporu skomírajícímu světovému obchodu ve výši 250 miliard dolarů (během dalších dvou let).

Utažení regulačních šroubů

Lídři států G20 se domnívají, že na současné krizi má lví podíl selhání finančního sektoru, a proto se odhodlali k zavedení přísnějších regulací. Dojde k vzniku nové instituce – „Financial Stability Board“, která nahradí nynější „Financial Stability Forum“. I když nový úřad získá posílené pravomoci, stále nebude oprávněn převzít – v případě nutnosti – kontrolu nad finančními institucemi.

Summit odsouhlasil především posílení dohledu a regulace u finančních institucí a trhů, které jsou klíčové pro fungování celé ekonomiky, včetně velkých hedgeových fondů. Na banky čekají nová pravidla o kapitálové přiměřenosti a oku regulátorů neujdou ani ratingové agentury.

OECD nedávno zveřejnila seznam zemí, které se chovají neokoperativně při řešení soudních sporů nebo vystupují v pozici tzv. daňových rájů (jde například o Kostariku, Malajsii, Filipíny nebo Uruguay). Světový lídři navrhují v případě nutnosti na tyto státy uvrhnout sankce.

G20 jede dál

Představitelé 20 států se v Londýně dohodli, že se ještě do konce tohoto roku setkají, aby vyhodnotili, jak funguje právě schválený akční plán. Některé zdroje uvádí, že další setkání se uskuteční v Japonsku, francouzský prezident Sarkozy zmiňoval New York, kde se schodou okolností na podzim bude otvírat nové sídlo OSN.

Stanoviska:

„Dnešek je historickým momentem – jak výzvami, tak velikostí naší odpovědi,“ uvedl americký prezident Barack Obama a dodal: „V minulosti by svět nebyl schopen tak rychle reagovat, ve třicátých letech trvalo více než dekádu, než bylo dosaženo pokroku, dnes jsme se z této historické události poučili.“ 

„Opatření zahrnují v rámci vyšší regulace finančních trhů regulaci ratingových agentur, ukončíme daňové ráje. Budeme navíc publikovat seznam daňových rájů, které půjdou proti pravidlům. Tyto země pak budou velmi přísně sankciovány. Hedgeové fondy budou rovněž muset podléhat regulaci,“ prohlásil britský premiér Gordon Brown.

„Washingtonský systém už neplatí, dnes jsme se sešli a přišli s novými pravidly. Veškerá opatření, na kterých jsme se dohodli, mají svůj kalendář a určené osoby, které za plnění jednotlivých bodů zodpovídají,“ uvedl francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

„Výsledky summitu vytvoří prostředí, v němž se bude světová ekonomika pohybovat v následujících letech,“ řekl český předseda vlády Mirek Topolánek. „Budou takové fiskální stimuly, jaké budou potřeba, aby se udržel pacient, tedy světová ekonomika, naživu, aby se umožnila další léčba,“ uzavřel Topolánek.

„Finanční krizi nezpůsobila přemíra regulace, ale její slabiny a selhání kontrolních mechanismů. Trh může deformovat jak přílišná regulace, tak i naopak její absence: daňové ráje, neprůhlednost některých finančních produktů či neuspokojivé fungování ratingových agentur narušují normální a férové fungování finančních trhů a vytvářejí nepřípustná systémová rizika – je proto třeba přiměřenou regulací a dohledem tyto problémy odstranit,“ uvedl Lukáš Macek, lídr kandidátky SNK-ED evropských voleb.

(EurActiv spolu s tiskovými agenturami)