Francie naznačuje obnovení jednání o Lisabonské smlouvě

Jean Pierre-Jouyet; autor: Foreign and Commonwealth Office; zdroj: CreativeCommons.org

Poprvé od doby, kdy Irové v referendu odmítli Lisabonskou smlouvu, Francie naznačila možnost znovu otevření jednání o textu Lisabonské smlouvy, aby tak reagovala na konkrétní obavy Irů. Jasnější představa by se mohla objevit po návštěvě francouzského prezidenta v Dublinu, která proběhne 11. července 2008.

Souvislosti:

Francie se 1. července ujme předsednické role v Radě EU. Někteří politici srovnávají ambiciózní půlroční program s tím, co by mohlo být pětiletým programem pro hypotetického předsedu EU. Hlavní priority zahrnují energii a klimatické změny, obrannou unii EU a evropský imigrační pakt.

Ovšem z důvodu negativního výsledku irského referenda o Lisabonské smlouvě jsou některé cíle přehodnocovány. Na konferenci, která se uskutečnila 24. června v Bruselu, byly diskutovány tyto priority ve světle nejisté budoucnosti Lisabonské smlouvy.

Témata a stanoviska:

Bruselská konference byla organizována Francouzským institutem mezinárodních vztahů (IFRI). Vystoupil na ní také francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Jean-Pierre Jouyet. Prohlásil, že cílem nadcházející návštěvy prezidenta Sarkozyho do Irska, která byla oznámena na evropském summitu 20. června, je zhodnotit situaci v zemi.

„Co chtějí?,“ tázal se Jouyet. Vyjmenoval možné záruky, které Irové možná budou chtít včlenit do textu Smlouvy. Jedná se např. o neutralitu Irska, daně, náboženské hodnoty a potraty, nebo konkrétní pomoc. „Potom bude jasnější, zda bude nutné obnovit či neobnovit jednání o Smlouvě,“ uvedl.

Země Unie se obávají efektu Pandořiny skříňky, pokud bude Lisabonská smlouva znovu otevřena. Průzkumy veřejného mínění v Irsku ale ukazují, že ti, kdo v referendu hlasovali „ne“, doufají v renegociaci textu. Ve skutečnosti většina dobře známých obav irských voličů nemá žádnou spojitost se Smlouvou.

Jouyet také uznal, že irským referendem „vykolejil vlak“ a že proces konsolidace Evropy byl podkopán. Na druhé straně ale vyzval k tomu, aby Lisabonská smlouva vstoupila v platnost. A zdůraznil, že pokud Evropa chce ovlivňovat světové dění, musí se shodnout na určitých minimálních pravidlech, které jí umožní jednat politicky jako jeden celek.

Francouzský státní sekretář dále připustil, že ve světle irského referenda bude Francie muset doplnit svůj šestiměsíční program pro předsednictví. Podle jeho názoru nejvíce dotčeným prvkem bude znovu zahájení projektu „Europe of defence“.

Několik vysoce postavených politiků na konferenci rozebíralo možná řešení situace po irském referendu. Pierre Ménat, ředitel evropské spolupráce na francouzském ministru zahraničí, se domnívá, že Lisabonská smlouva má stále šanci být implementována. Mezitím ale bude EU muset přijmout těžká rozhodnutí jako např. snižování počtu komisařů, či organizování evropských voleb bez toho, aniž by se vědělo, zda bude voleno 751 poslanců podle Lisabonské smlouva, nebo 732 podle Smlouvy z Nice.

Francouzský poslanec Evropského parlamentu Alain Lamassoure litoval irského „ne“ a řekl, že bez Lisabonské smlouvy Evropa nebude schopna dohonit deset, které už ztratila plněním cílů, jež si sama stanovila, ale ztratí dalších deset let.

Další kroky:

Nicolas Sarkozy navštíví 11. července Irsko. Ve dnech 15.–16. října bude Evropská rada jednat o situaci, která nastala po irském referendu.