Francie má 101. departement, je jím ostrov v Indickém oceánu

Ostrov Mayotte, který leží mezi Afrikou a Madagaskarem, se včera (31. března) stal integrální součástí Francie – jejím 101. departementem a zároveň součástí Evropské unie. Ostrované budou mít nyní stejná práva a povinnosti jako obyvatele kontinentální Francie.

Ještě do včerejšího dne měla Francie čtyři tzv. zámořské departementy (Departement d´Outre-mer; DOM): ostrovy nebo soustroví Réunion, Martinique, Guadaloupe a Francouzskou Guyanu, které jsou integrální součástí Francie a tudíž i Evropské unie (například zde platí jednotná měna euro). Nyní je DOMů pět – přibyl k nim ostrůvek v Indickém oceánu s názvem Mayotte, který patří k soustroví Komory.

A to i přesto, že včerejší první zasedání nové generální rady ostrova, která má 19 členů a představuje poradní orgán ostrovanů (volby proběhly minulý týden), nebylo usnášeníschopné. Paradoxně se jej bez vysvětlení nezúčastnili představitelé UMP, strany prezidenta Nicolase Sarkozyho, a jejich středopravicoví spojenci. Formální hlasování o novém statusu ostrova se tak odsunulo na tuto neděli.

Podle francouzské vlády to ale nepředstavuje žádnou komplikaci, sdělila médiím ministryně pro zámořská teritoria Marie-Luce Penchard (UMP), která se na ostrov chystá až v neděli, aby poskytla ostrovanům dostatek času na řádné zvolení předsedy rady.

Komory se staly v polovině devatenáctého století protektorátem Francie a Mayotte, jejich nejlidnatější ostrov (na rozloze o velikosti 374 m2 žilo v roce 2009 104 tisíc obyvatel), se jako jediný v roce 1974 vyslovil pro setrvání ve svazku s Francií.

V roce 2009 zde proběhlo referendum, v němž obyvatelé, z drtivé většiny muslimové, dali najevo, že by si přáli plné začlenění do Francie.

„Obyvatelé ostrova tvrdě pracovali padesát let, aby se tohoto okamžiku dočkali,“ citovali média Thoihira Yousouffa, představitele generální rady.

Mayotte jako budoucí Lampedusa?

Ostrov, který se nachází 10.000 kilometrů od Paříže, nemá žádné významné nerostné bohatství a je ekonomicky zcela závislý na Francii, si od nového statusu slibuje především zlepšení životních podmínek.

„Mayotte nic nevyrábí, ale bude pobírat všechny sociální benefity, které nabízí Francie,“ řekl Deutsche Welle Christophe Wargny, historik z  École Nationale des Arts et Metiers v Paříži.

Ostrov je ale pro své úzké vazby na kontinentální Francii a celkově lepší životní úroveň, než mají ostatní Komorské ostrovy, považován za vstupní bránu do Evropy. Podle dostupných informací je každý třetí obyvatel ostrova buď cizinec nebo uprchlík a ostrovní úřady každoročně vyhostí na 24.000 nelegálních imigrantů. To je také důvod, proč zde hlídkují početné sbory francouzské policie.

Thoihir Yousouffa se obává, aby se Mayotte nestal další „Lampedusou“, italským ostrůvkem, na nějž v souvislosti s nepokoji v arabských zemích denně směřují stovky uprchlíků z Afriky.

Na druhou stranu strategická poloha ostrova u pobřeží Afriky a v Indickém oceánu skýtá pro Evropskou unii plno možností, jak efektivně bojovat s piráty.