Fiskální pakt přijmeme, euro zatím ne, tvrdí česká vláda

© Pixabay

Česká vláda v demisi schválila přistoupení k fiskálnímu paktu. Teď je na řadě Parlament a prezident. Podle premiéra Babiše neznamená ratifikace fiskálního paktu automatické přistupování k euru. ODS je však proti podpisu smlouvy.

Přistoupení k evropskému fiskálnímu paktu nebude mít na Česko žádné dopady, řekl dnes senátorům premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Ratifikace smlouvy, kterou ve středu podpořila vláda, může podle něho ovlivnit obraz České republiky v Evropské unii.

„Nemůžeme být na všechno negativní,“ řekl před senátory Babiš, když rekapituloval závěry prosincového evropského summitu. Fiskální pakt podle něho nemá nic společného se vstupováním do eurozóny. „Nechceme vstupovat, nevidíme na to důvod, je to teď nevýhodné,“ uvedl premiér.

Přijmout euro neznamená platit dluhy za Řeky, připomínají čeští europoslanci. Více ˃˃˃˃

Babiš zopakoval, že Česko nechce ručit za řecké dluhy a za dluhy evropských bank. „Eurozóna se musí reformovat,“ uvedl. Babiš soudí, že při přijetí eura by se koruna měnila v kurzu 20 ku jedné, čemuž by prý asi „netleskali ani exportéři“.

Čtěte také: Po zavedení eura se sníží náklady firem a ceny zboží se výrazně nezmění ˃˃˃˃

Vláda předložila fiskální pakt v režimu běžné hospodářské smlouvy. Proto bude ke schválení ratifikace v Parlamentu stačit prostá většina, nikoliv většina ústavní.

ODS nesouhlasí, ministryně financí krok vítá

„Vláda, která nemá důvěru, nemá přicházet s takto razantním zahraničněpolitickým krokem a tlačit ho do Poslanecké sněmovny. Podle mého názoru to má dělat vláda s důvěrou,“ řekl ČTK poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Poukázal i na to, že se nyní řeší, jaká bude budoucí architektura eurozóny, například se řeší návrhy na vznik evropského měnového fondu nebo evropského ministra financí.

„Je to další krok a další snaha salámovou metodou ubrat kus pravomocí národním státům a přesunout je na eurozónu,“ dodal Skopeček.

Skopeček: Vláda, která nemá důvěru, nemá přicházet s takto razantním zahraničněpolitickým krokem a tlačit ho do Poslanecké sněmovny.

Ministryně financí Alena Schillerová na včerejším jednání sněmovního rozpočtového výboru řekla, že vláda se k návrhu už vracet nemusela, ale po dohodě s premiérem Andrejem Babišem ho ministerstvo předložilo znovu, protože chtělo vést debatu.

„Já to spíš považuji za ostudu, že jsme k němu (fiskálnímu paktu) ještě nepřistoupili,“ řekla ministryně. Přijetí paktu podle ní umožní české straně například vstupovat do některých jednání v Unii.

Druhý pokus

Fiskální pakt není předmětem sporu na české politické scéně poprvé.

V roce 2012 se v ČR podle ministerstva financí diskuse o odmítnutí ratifikace stala centrálním tématem negativního vymezování vůči EU. Předmětem sporu však nebyl samotný obsah paktu a stanovení limitu pro veřejné zadlužování, ale spíše spor o to, kdo a jakým způsobem má takové limity stanovovat.

Pokus o přistoupení a ratifikaci učinila vláda v minulém volebním období, avšak návrh se nepodařilo projednat ve Sněmovně. Senát návrh schválil koncem srpna 2014.

O čem je fiskální pakt?

Fiskální pakt (oficiálně Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii) je mezinárodní smlouvou, která byla podepsána v roce 2012 pětadvaceti členskými státy EU, tedy všemi kromě Velké Británie, Česka a Chorvatska. Platí od 1. ledna 2013 a unijní země mohou k paktu přistupovat kdykoliv.

Obsahem paktu je rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských států. Státy eurozóny a signatáři mimo eurozónu, kteří oznámili úmysl být ustanoveními vázáni, musí zavést do vnitrostátního práva pravidlo vyrovnaných rozpočtů vládního sektoru.

Tím se rozumí roční saldo hospodaření vládního sektoru očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných opatření (tzv. strukturální saldo) ne horší než minus 0,5 procenta HDP.

Babiš: Nechceme vstupovat do eurozóny, nevidíme na to důvod, je to teď nevýhodné.

Dále se státy zavazují zavést do rozpočtového procesu automatický mechanismus nápravy. Ten by byl spuštěn v případě, že by se stát závažným způsobem odchýlil od vyrovnaného hospodaření.

Ačkoliv se na ČR jako na stát mimo eurozónu stanovená pravidla nevztahují, ta je plní již nyní a řadí se mezi rozpočtově nejodpovědnější státy EU.