Finský model Záruk pro mladé: Mladí lidé musí vědět, že je o ně zájem

zdroj: ShutterStock.com; autor: Luna Vandoorne.

Mladá generace v Evropě, která trpí vysokou nezaměstnanosti, potřebuje v první řadě neztratit víru, že se o ni společnost zajímá a že ji neodepsala. Na takovém principu je i vystavěn skandinávský model Záruk pro mladé, který se osvědčil ve Finsku a sloužil jako inspirace pro podobnou iniciativu na celoevropské úrovni.

Dopady hospodářská krize, která se v posledních letech prohnala Evropou, na sobě ještě dnes pociťují miliony lidí. Mezi ně patří i generace mladých, kteří mají problém najít své místo na pracovním trhu. Závažnost situace proto v minulosti přiměla Evropskou komisi k návrhu řady programů, které využívají dosavadní zkušenosti některých členských států.

Pro program Záruky pro mladé, který má zajistit, aby všichni lidé do 25 let získali během čtyř měsíců od chvíle, kdy ukončili studium či přišli o práci, konkrétní nabídku uplatnění, si vybrala skandinávské země. Podobný program totiž již v roce 1984 průkopnicky zavedlo Švédsko, ke kterému se postupně přidávaly další severské země, jež jej přizpůsobily potřebám a specifikům svého pracovního trhu. Největších úspěchů dosáhl systém ve Finsku, kde jej v roce 2011 po spuštění využilo až 80 % uchazečů o práci.

Podáváme pomocnou ruku

Finský program Záruk pro mladé byl pro EU zajímavý i přesto, že nezaměstnanost mladých lidí nepatřila ve srovnání se zbytkem Evropy mezi nejnižší. V polovině roku 2013 dosahovala míra nezaměstnanosti mezi mladými Finy 18,5 % a až do současnosti se stabilně drží kolem 20,5 %.

„Důvodem, proč finský program EU zaujal, jsou ukazatele dlouhodobé nezaměstnanosti mladých, které patří ve Finsku k vůbec nejnižším z celé Evropy,“ vysvětluje Massimiliano Mascherini z Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound).

To potvrzují i čísla z nedávno zveřejněných specifických doporučeních Evropské komise, z nichž vyplývá, že většina mladých lidí ve Finsku (téměř 61 %) najde místo na pracovním trhu do dvou měsíců, co jej začne hledat. V jiných evropských zemích zůstávají mladí nezaměstnaní v průměru 13 měsíců. Finsko se zároveň řadí mezi státy s poměrně nízkým počtem mladých lidí bez zaměstnání, studia či rekvalifikačního programu (tzv. NEETs).

Záruky pro mladé jsou ve Finsku postaveny na tom, že každý mladý člověk do 25 let a také čerstvý absolvent mladší 30 let, má od státu garantováno, že dostane nabídku zaměstnání, praxe, stáže nebo možnost dalšího vzdělávání či rekvalifikace do tří měsíců od doby, co začne hledat práci.

„Smysl takovéto záruky spočívá v tom, že mladým lidem je podána pomocná ruka, aby nezaháleli a místo toho rozvíjeli své schopnosti, než opravdu vstoupí na trh práce,“ dodává k tomu Mascherini.

Komunikace a výměna informací

Jak již bylo řečeno, program má ve Finsku dlouholetou tradici. Poprvé byl představen v roce 1996 a od té doby byl několikrát reformován, naposledy k jeho úpravě přistoupila vláda tehdejšího premiéra a současného eurokomisaře Jyrkiho Katainena v roce 2013.

Klíčovou roli v tom, proč program záruk ve Finsku funguje, hrají především veřejná kontaktní centra pro mladé, která jim poskytují poradenství a pomoc při hledání prvního zaměstnání. Jedná se tedy o jakási jednotná místa, kde probíhají vstupní pohovory, připravují se individuální plány a shromažďují se informace a data. „Snaží se mladým lidem vyjít vstříc,“ řekl redakci Mascherini, který zdůraznil, že systém by nenesl ovoce, pokud by tyto služby nespolupracovaly s dalšími hráči na trhu práce, jakou jsou školy, mládežnické organizace, zaměstnavatelé nebo odbory.

„Podstatou celého programu je, aby jednotliví aktéři spolu komunikovali a vyměňovali si informace. To je obzvlášť důležité u mladých lidí, kteří odejdou ze školy, aniž by ji dokončili,“ tvrdí Mascherini. Osoby, které se neregistrovaly na veřejných kontaktních místech, jsou kontaktovány přes mobilní střediska, která pravidelně jezdí i do vyloučených nebo jinak odříznutých oblastí.

Systém je podle Mascheriniho jedinečný i v tom, že myslí na obzvlášť znevýhodněné skupiny, jako jsou cizinci a migranti, pro které jsou organizovány workshopy a jazykové kurzy.

„V některých zemích došlo v důsledku krize k propadu důvěry k veřejným institucím, a to zejména mezi mladými lidmi. Program Záruk pro mladé pomáhá tuto důvěru obnovovat, protože dává těmto lidem jistotu, že se o ně někdo zajímá a chce jim pomoct, aby se zapojili do trhu práce, nebo do vzdělávacího systému, a v podstatě tak do celé společnosti,“ řekl EurActivu Mascherini.

Tendence hledat rychlá řešení

I přes prokazatelné výsledky systému Záruk pro mladé ve Finsku někteří odborníci upozorňují na jeho možná rizika, která je potřeba brát v úvahu. K nim patří především náročnost systému na rozpočet a dostatek kvalitních úředníků.

V neposlední řadě se můžeme setkat i s argumentem, že záruky pro mladé mají největší dopad hlavně u mladých lidí, kteří jsou připraveni pracovat, a proto je pro systém snazší soustředit se především na ně a v menší míře pak na dlouhodobě nezaměstnané.

„S ohledem na vysokou míru nezaměstnanosti tu může být patrná tendence hledat okamžitá a rychlá řešení, které ale mladým lidem v konečném důsledku nemusí nutně přinášet dlouhodobé jistoty,“ uvádí studie Youth Guarantee: Experiences from Finlad and Sweden.

Autor: Lucie Bednárová