Finance EU na pokrizovou obnovu jsou sice bezprecedentní, v některých zemích však nemusí mít velký užitek

© Pixabay

Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko získají z unijního fondu obnovy nejvíce, hrozí ale, že kvůli potížím při využití přidělených peněz pro ně nakonec nebude celkový užitek takový, jaký by mohl být, kdyby tyto země pomoc zavedly hladce a bez technických překážek.

Ve své analýze to dnes uvedla mezinárodní ratingová agentura Moody’s Investors Service.

Naopak Česká republika a Slovinsko budou mít z pomoci relativně slabý prospěch, což je ale dáno jejich celkově příznivější výchozí situací.

„Financování, které Evropská unie poskytne vládám zemí střední a východní Evropy, zvýší růst hrubého domácího produktu (HDP), omezí dluhovou zátěž a zlepší dluhovou dostupnost. Potíže při zavádění tohoto programu ale v některých zemích zbrzdí jeho celkový přínos.“ píše se ve zprávě.

Na Česko čeká velký balík evropských peněz. Odkud konkrétně potečou?

Právě dnes mohou začít členské země EU oficiálně posílat Evropské komisi národní plány obnovy, které jsou podmínkou pro čerpání prostředků z fondu obnovy. Jaké další „evropské“ finanční příležitosti má Česko v následujících letech k dispozici?

Střední a východní Evropa dostane pětinu Fondu obnovy

Objem financování se v rozpočtovém období 2021 až 2027 přitom výrazně zvýší ve srovnání s předchozím sedmiletým obdobím. Region střední a východní Evropy by měl dostat 46 procent objemu unijních peněz určených na politiku soudržnosti a rozvoj venkova.

Dostane i 22 procent všech grantů a půjček z fondu Recovery and Resilience Facility (RRF), který má sloužit k nastartování evropských ekonomik zasažených epidemií covidu-19, a rovněž 21 procent půjček z nouzového programu na podporu zaměstnanosti nazvaného SURE.

Infografika: Co se skrývá ve fondu obnovy?

Next Generation EU, pokrizový fond, fond na oživení ekonomik, fond obnovy. To vše jsou označení finančního balíčku, se kterým EU přišla v reakci na koronavirovou krizi. Z čeho se skládá? 

„Zvýšení financování od Evropské unie urychlí hospodářský růst ve střední a východní Evropě, pravděpodobně se tím zlepší i fiskální ukazatele. Potíže při konkrétním přidělování těchto prostředků ale mohou zpomalit či dokonce snížit přínos v zemích, jako je Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko, které z toho financování jinak budou mít největší prospěch,“ upozornil hlavní analytik agentury Moody’s Heiko Peters.

Největší zisk s nejistým výsledkem

Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko podle zprávy dosáhnou v rozpočtovém období 2021 až 2027 největšího zisku – u prvních dvou zemí to bude 1,0 procentního bodu, v případě Rumunska 0,8 procentního bodu. Ovšem jenom za předpokladu plného využití tradičního financování a grantů RRF. Naopak Slovinsko, Česká republika a Polsko zaznamenají nejnižší nárůst, a to 0,2 procentního bodu.

Unijní financování podpoří také investice regionálních a místních vlád, což se odrazí ve vyšším růstu ekonomiky. Kapitálové investice regionálních a místních vlád se v rozpočtovém období 2021 až 2027 zvýší zhruba na 139 miliard eur (3,6 bilionu Kč) ze 131 miliard eur v předchozím sedmiletém období.

Podcast: Národní plán obnovy jde do finále. Jak chce ČR využít peníze z fondu obnovy?

ČR má z fondu obnovy dostat zhruba 180 mld. korun. Prvně ale musí Evropské komisi odevzdat plán, jak je hodlá přerozdělit. Tzv. národní plán obnovy míří do finále. Kolem jeho přípravy se však strhla vlna kritiky. Jak chce ČR peníze využít?