Kam má směřovat EU? Základem je prosperita a bezpečnost

brexit, reforma EU

Matteo Renzi, Angela Merkelová, Francois Hollande; zdroj: Shutterstock.com; autor: 360b

Dnes tomu jsou dva měsíce, co si občané Velké Británie odhlasovali odchod z Evropské unie. Lídři ostatních členských zemí proto nyní rozbíhají kola jednání o nových impulzech pro evropský integrační projekt.

„Mnozí si mysleli, že je EU kvůli brexitu v koncích, ale tak to není,“ prohlásil během včerejšího minisummitu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem italský premiér Matteo Renzi. Odpovědí na současné problémy je podle slov Renziho Evropská unie, která zaručuje mír, prosperitu a svobodu.

Podle Holande Unie potřebuje „nový impulz“ ve třech oblastech – obraně a bezpečnosti, ekonomii a v oblasti zajištění pracovních a vzdělávacích příležitostí pro mladé. Podobně jako Hollande se pro nutnost unijní spolupráce v oblasti obrany, ale i výměny informací mezi tajnými službami zemí EU, vyslovila i německá kancléřka.

Slova o potřebě posílit spolupráci mezi evropskými zpravodajskými službami zazněla také z úst českého premiéra Bohuslava Sobotky, který včera promluvil před českými velvyslanci. Jak uvedl během projevu, Unie musí v rámci zahraniční a bezpečnostní politiky zároveň zajistit stabilitu ve svém sousedství.

„Jsem také přesvědčený, o tom že se dlouhodobě neobejdeme bez společné evropské armády. Věřím, že podzimní jednání Evropské rady v této oblasti přinese konkrétní závazky a návrhy,“ prohlásil Sobotka.

Reforma institucí EU potřeba není

Včerejší jednání představitelů tří zakládajících zemí EU je projevem přípravných jednání na neformální summit, který se uskuteční 16. září v Bratislavě. Lídři 27 zemí EU zde bez účasti Velké Británie projednají budoucnost EU po brexitu a její možnou reformu.

Právě o tom bude jednat také český premiér s německou kancléřkou během její čtvrteční návštěvy v Praze. Podle slov Bohuslava Sobotky Evropa nemůže po brexitu zůstat stejná. Aby se stala pro evropské občany důvěryhodným projektem, musí jim nabídnout lepší perspektivu.

„Kromě zajištění bezpečnosti na svém území se proto Evropa musí intenzivněji soustředit na posilování hospodářského růstu a zaměstnanosti, na konkurenceschopnost evropského hospodářství a na reálnou konvergenci mezi členskými státy, zejména v oblasti sbližování životní úrovně,“ uvedl během včerejšího projevu před velvyslanci.

Podle Sobotky není potřeba „vymýšlet náročné reformy evropských institucí“, o které se v souvislosti s budoucí přeměnou EU po brexitu často hovoří. „Musíme se spíše zaměřit na změny v konkrétních aspektech praktického fungování EU, abychom dosáhli větší efektivity a zbavovali se byrokratické zátěže,“ dodal český premiér s tím, že není potřeba „více“ Evropy ale „lépe“.

Před zářijovým summitem v Bratislavě bude mít napilno především předseda Evropské rady Donald Tusk, který bude o budoucnosti EU jednat s řadou představitelů zemí EU – s Francoisem Hollandem, britskou premiérkou Theresou Mayovou, maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem nebo také s představiteli baltských zemí.