Evropští lídři odmítnou další fiskální stimuly

Zdroj: České předsednictví.

Dnes začíná v Bruselu pravidelné zasedání Evropské rady, kterému předsedá Česká republika. V ekonomice se summit zaměří na finanční stabilitu, oživení hospodářství, Lisabonskou strategii, mezinárodní spolupráci a sociální důsledky recese. Očekává se, že členské země odmítnou americký tlak na další pumpování peněz do ekonomiky.

„I když to nějakou dobu potrvá, než se dostaví pozitivní efekty na reálnou ekonomiku, evropský fiskální balíček (asi 3,3% unijního HDP, přes 400 miliard eur) povzbudí nové investice, nastartuje poptávku a pomůže vytvořit nová pracovní místa,“ uvádí se v předběžných závěrech dvoudenního zasedání Evropské rady, které obdržel EurActiv.

Závěry summitu odráží stanovisko Francie a Německa, které odmítly, že by Evropa neinvestovala dost prostředků na odvrácení krize. „S celkovými rozpočtovými stimuly ve výši přes 400 miliard eur se Evropa staví do první linie v boji proti recesi,“ dočteme se v otevřeném dopise německé kancléřky Angely Merkel a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. „Musíme na Evropské radě dát našim občanům, partnerům i podnikatelům jasně najevo, že věříme v náš plán obnovy a že jeho rozsah je dostatečný,“ uvádí dva zmínění státníci.

Evropa pod tlakem Fedu

Francouzsko-německý dopis přišel ve chvíli, kdy by se měli světoví lídři dohodnout před summitem G20 o společném postupu při snahách o hospodářské oživení. Transatlantický rozkol nicméně stále přetrvává: zatímco Američané horují pro vyšší fiskální stimuly, Evropané jsou s jejich dosavadní úrovní spokojeni a mají v úmyslu zaměřit se na přísnější regulaci trhů.

Rozkol se ještě zvýraznil nečekaným krokem americké centrální banky Fed, která včera oznámila, že „nalije“ do tamní ekonomiky dalších 1,2 miliardy dolarů. Hodlá nakoupit nejen cenné papíry postavené na hypotečních úvěrech (750 miliard) a dluhopisy polostátních kolosů jako Freddie Mac (100 miliard), ale dokonce i přímo vládní obligace (300 miliard). Oznámení Fedu vyvolalo optimismus investorů (americké burzovní indexy šly nahoru), ale zároveň samozřejmě pád dolaru. Zmíněné sumy jdou ještě nad rámec více než osmisetmiliardového balíčku na podporu americké ekonomiky schváleného v lednu.

Unie však podle všeho odolá americkému tlaku a neuchýlí se k dalším fiskálním stimulům. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso věří, že 4% unijního HDP by měly stačit na oživení evropské ekonomiky. Ve svém stanovisku Barroso zdůraznil důležitost automatických stabilizátorů jako jsou podpory v nezaměstnanosti nebo veřejná zdravotní péče. Stabilizátory podle něj představují „rychlou a efektivní cestu k zachování poptávky a pracovních míst“.

Minulý prosinec schválil summit Unie Evropský plán hospodářské obnovy (European Economic Recovery Plan), který počítal s utracením asi 1,5% unijního HDP. Tento podíl nicméně vzroste díky sociálním dávkám vypláceným v důsledku krize nejméně na dvojnásobek a tím se vyrovná americkému plánu obnovy. „Nikdo nemůže tvrdit, že (evropské) veřejné výdaje jsou nedostatečné. Narazili jsme na hranici, za níž by už nebyly veřejné finance udržitelné,“ prohlásil jeden z evropských diplomatů, který zároveň varuje, aby se summit G20 nezaměřil příliš na oživování ekonomiky na úkor lepší regulace.

Krugman volá po výraznější fiskálních stimulech

Kroky Američanů mají jasnou podporu posledního držitele Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugmana, který je znám svými keynesiánskými postoji. Ten označil evropskou odpověď na krizi za „zcela neadekvátní“. Podle jeho názoru se americká ekonomika z minulé deprese ve 30. letech dostala hlavně díky fiskální expanzi v průběhu druhé světové války.

Krugman se vyjádřil také přímo k situaci eurozóny, o níž prohlásil, že trpí „problémy s konkurenceschopností“ a že její deficit běžného účtu platební bilance je „neudržitelný“. Americký ekonom také kritizoval nedostatečnou mobilitu pracovní síly v eurozóně.

Poznámky čerstvého nobelisty o Evropě coby „neřízeném kontinentu“ postrádajícím „vůdcovství“ nezůstaly bez odezvy. Komisařka pro volnou soutěž Neelie Kroes prohlásila: „Z krize se opravdu nedostaneme sněním o politickém uspořádání v Evropě, které nemáme.“ Kroes dále zdůraznila, že Komise úspěšně čelí snahám některých členských států o zavedení protekcionistických opatření.