Evropský parlament by měl být vzorem pro OSN, tvrdí europoslanci

zdroj: WikimediaCommons.org.

Již přes dvacet let se mluví o reformě Organizace spojených národů. Podle některých europoslanců by v rámci ní mělo být založeno Parlamentní shromáždění, které by stejně jako Evropský parlament reprezentovalo hlas občanů. Rozhodování OSN by tak získalo větší demokratickou legitimitu, domnívají se.

Evropský parlament je jedinou přímo volenou institucí Evropské unie. Občané vybírají jeho členy od roku 1979. Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let (ty příští se uskuteční v květnu 2014). Jejich zavedení bylo reakcí na kritiku, podle které nebyl hlas občanů v evropských institucích dostatečně zastoupen a v rámci rozhodování Evropské unie jsme tak mohli pozorovat demokratický deficit.

Podobná nespokojenost zaznívá i na účet Organizace spojených národů (OSN), o jejíž reformě se hovoří již od začátku 90. let. Kromě možné změny obsazení Rady bezpečnosti, která by podle kritiků měla více reflektovat současné rozložení sil ve světě, se v posledních letech také skloňuje možnost vzniku nové přímo volené instituce. A hlavními propagátory této myšlenky není nikdo jiný, než právě zástupci Evropského parlamentu.  

„Parlamentní shromáždění by bylo důležitou součástí OSN, které by posílilo demokratickou legitimitu Spojených národů,“ prohlásil europoslanec Jo Leinen (S&D) na nedávné konferenci. Leinen společně s lídrem liberálů Grahamem Watsonem stojí v čele této iniciativy, která vznikla v roce 2007.

V současnosti jsou v OSN občané reprezentováni pouze nepřímo zástupci svých vlád ve Valném shromáždění. To však dostatečně nereflektuje celé politické spektrum jednotlivých parlamentů, protože neobsahuje například hlas opozice.

EP jako vzor

Myšlenku Parlamentního shromáždění OSN podporuje i současný šéf Evropského parlamentu Martin Schulz. Podle něj by právě evropský legislativní orgán mohl sloužit jako vzor, jak by měl parlament OSN vzniknout a postupně se vyvíjet.

„Evropský parlament byl původně jen poradní orgán složený ze zástupců národních parlamentů. Dnes je přímo volenou legislativní institucí,“ připomíná Schulz.  

Podle Alfreda de Zayese, amerického právníka a profesora, který je včele nezávislé skupiny, jež má za úkol formulovat, jak by případná změna měla vypadat, nepředstavuje reforma prostřednictvím zapojení veřejnosti hrozbu pro stabilitu, ale naopak je její podmínkou.

„Vládnoucí elity se nemusí obávat zapojení veřejnosti, protože to dá občanům pocit, že můžou rozhodovat o svém osudu,“ zdůraznil Zayas.